|
|
DIE GROSSE STILLE
(Velké ticho)
Německo 2005, 161 min.
DVD - Region 2
X Verleih 2006
bar., 1.78:1, franouzsky, latinsky DD 2.0, DD 5.1, francouzské mezititulky, německé titulky
(nevypinatelné)
Bonusy: trailer, textové bonusy (německy): režisérská poznámka, o filmu, biografie
režiséra, historie kartuziánského řádu, o kartuziánské spiritualitě
Celých 16 let čekal německý dokumentarista Philip Gröning na souhlas představitelů
kartuziánského řádu s natáčením v klášterní komunitě v Grande Chartreuse, nejstarším
klášteře tohoto řádu založeném na konci 11. století. Dalších několik let, včetně režisérova
půlročního života v klášteře, zabraly přípravy, natáčení a postprodukce. Výsledkem je skutečně
velký film. Nejen délkou a způsobem vzniku, ale i hloubkou ponoru do tématu. Gröningův snímek
VELKÉ TICHO (Die grosse Stille) ohromil v roce 2005 benátský festival, kde byl uveden
mimo soutěž. Po filmových cenách na několika festivalech (Toronto, Rotterdam, Sundance)
přišlo i ocenění za nejlepší evropský dokument. A také na dokument neuvěřitelných 35 filmových
kopií uváděných v Itálii, pro mimořádný zájem a vyprodané sály brzy zvýšených na 100 kopií.
Distribuční zdroje v Bavorsku také uvádějí, že v některých městech v návštěvnosti film
předstihl i Harryho Pottera. (Pro úplnost, pokud je mi známo, český divák se měl možnost s
filmem seznámit jen v jediném případě a to na přehlídce německých dokumentů v pražském kině
Světozor.) Nyní je VELKÉ TICHO v zahraničí k dispozici i na DVD.
Na počátku všeho byla Gröningova touha natočit dílo, které by dokázalo, že i v evropské
kulturní tradici lze najít to, po čem zejména do Asie čím dál tím víc pošilhává současná
euroatlantická společnost. Zůstaneme-li na poli kinematografie tak v asijském filmu - po tichém
světě meditací, ponorů do duše, po vnitřní rovnováze a žití v harmonii. Gröningovi se
zdálo, že nakolik jsou asijské filmy, zobrazující podobné náměty zajímavé, přece jen jde
pořád o exotiku. Přitom v evropské kulturní tradici lze najít dostatek podobných motivů
a zdrojů k nalezení vnitřního klidu. Ba co víc, nejen v historii, ale přímo v naší současnosti.
Kartuziánský řád (Ordo cartusiensis), jehož vznik se klade do roku 1084, kdy se v alpské
samotě La Chartreuse u francouzského Grenoble usadila skupina mnichů, aby se pod vedením
později svatořečeného Brunona věnovala přísnému mnišskému životu zasvěcenému kontemplaci,
je Gröningovi rovnocenou alternativou k východním směrům. „Jsme zvyklí, že filmy tohoto druhu
k nám přicházejí z dalekého Východu, a přitom zapomínáme na naše vlastní kořeny, pomocí
kterých můžeme objevit své odlišné já,“ komentuje režisér svůj film a jeho ideu.
Gröningovi se mnohaleté čekání na možnost natáčet v Grande Chartreuse vyplatilo. Natočil
neuvěřitelně intimní snímek v němž se přitom do blízkosti aktérů nijak nevtírá, respektuje
cestu kterou si zvolili - samotu, kontemplaci a rozjímání, zdrženlivost v řeči při zaměstnání
(jež je kartuziánskou „specialitou“), snaží se o zachování a nenarušení jejich privátního prostoru.
Přitom ale nepodává jen dokumentární svědectví o životě v klášteře uprostřed Alp, ale daří
se mu pronikat do podstaty duchovní harmonie aktérů - života v souladu s řádem, naplněného
prací, modlitbou a pokorou. Snímá zdánlivě
nezajímavé, běžné, všední a neustále se opakující věci - modlitby v samotě cely, práci
kuchaře a rozvážení jídla, společné modlitby v chrámu, klášterní holičství, zahradníka
pečujícího o klášterní zahradu, pastevce, zvoníka, krejčího při šití řeholního oděvu, úklid,
opravu vlastní obuvi, obřad přijímání nového člena atd. Gröning přitom nevnímá život v
klášteře izolovaně, odtrženě od
okolní přírody. Předně práce některých mnichů je spojena s prací venku a navíc alpská příroda
a měnící se roční období dotváří atmosféru života v klášteře, kde se čas nezastavil, jen
plyne volněji, klidněji a svým vlastním tempem (symptomatický je v tomto ohledu motiv mnicha,
udržujícího v chodu jedny z klášterních hodin, zachycení poryvu větru v klášterní chodbě,
proměny slunečního světla dopadajícího do ambitu). Svět za zdmi kláštera ale pro jeho obyvatele
není cizinou. Režisérova kamera je dokázala zachytit (vždy v decentním odstupu) i při
procházkách přírodou nebo při zimním sáňkování. Naopak podivně působí skupinka turistů,
která se na klášter dívá z jednoho blízkého návrší a rozpráví si o něm.
Německé DVD přináší film v originálním obrazovém formátu 1.78:1 v anamorfním přepisu. Kvalita
obrazu je výborná a to i přesto, že film byl i v temnějších prostorách kláštera natočen bez
umělého osvětlení. Na několika místech je v obrazu záměrně použita zrnitější struktura, plnící zde
funkci jakýchsi vsuvek, pohledu nezúčastněného návštěvníka. Zvuk je na disku ve dvou volitelných
formátech: v originálním DD 2.0 nebo v remixu do DD 5.1. Obojí je velmi dobré a troufám si
říct, že při míře ticha, jaká v tomto filmu panuje, muselo být při remixu do vícekanálového
formátu dodržení přirozeného podání u toho mála ruchů a šumů velmi obtížné. Pokud ve filmu
zazní mluvené slovo, jedná se většinou jen o promluvy mezi mnichy při společných setkáních,
neurčené pro kameru. Originálním jazykem je francouzština, francouzské jsou i mezititulky,
uvozující jednotlivé úseky Gröningova vyprávění (často prostřednictvím slov modliteb).
Německé titulky na disku jsou bohužel nevypinatelné, ale jak již bylo řečeno výše - v celém
filmu se hovoří všehovšudy asi 5 minut (hlavně závěrečný monolog slepého mnicha) a tak se nejedná
o nic nesnesitelného. (Nicméně na místě je poznámka, že paralelní italské vydání má italské
titulky vypinatelné a obsahuje pouze remix do DD 5.1.) Film je členěn na 25 tracků.
Bonusová výbava německého disku se skládá v naprosté většině z textových materiálů. Divák zde nalezne
režisérskou poznámku, krátký text o filmu, biografii režiséra, historii kartuziánského řádu
a něco málo o kartuziánské spiritualitě. Jediným filmovým bonusem je pětiminutový trailer,
stejně tichý a vnitřně koncentrovaný jako celý film. (A opět poznámka k italskému dvojdisku:
ten na rozdíl od německého obsahuje bohatší bonusový materiál: několik rozhovorů a jiných
biografií, trailer na něm není.)
VELKÉ TICHO je mimořádný film. Je to filmová esej o (možné) cestě k harmoni duše a
těla. O (možné) cestě k harmoni se světem. O cestě na níž je jakýkoliv úkon a čin prodchnut
posvátnou spiritualitou a pokorou. Gröning netvrdí, že jedině tímto způsobem se lze podobné
harmonie dobrat. Jeho film je ale rozhodně pozvánkou do hlubiny našich vlastních myslí a
srdcí. Do velkého ticha, přicházejícího s každým usmířením, jak praví motto filmu:
Hospodin řekl: „Vyjdi a postav se na hoře před Hospodinem.“
A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr,
rozervávající hory a tříštící skály,
ale Hospodin v tom větru nebyl.
Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl.
Po zemětřesení oheň, ale Hospodin v tom ohni nebyl.
Po ohni hlas tichý, jemný. /1 Kr 19, 11-12/
[Na Nostalghia.cz publikováno 4. 1. 2007]
Pozn.: Italský dvojdisk lze v ČR zakoupit v internetovém knihkupectví
www.paulinky.cz
za cenu 585,- Kč + poštovné (celkem 660,- Kč). Paulinky k disku přikládají také 5 stran
českého překladu titulků a všech mezititulků s biblickými citáty. Velmi sympatický přístup
k distribuci...
|