|
Šepoty a výkřiky
|
Dalším, tentokrát již šestým diskem z kolekce Ingmara Bergmana, kterou uvádí na trh
společnost Levné knihy, je hutné psychologické drama Šepoty a výkřiky z roku 1972.
Je až udivující, z jakého prvotního impulzu dokázal Bergman "uvařit" tak silné drama, jakým
Šepoty a výkřiky jsou. Když dokončil své předchozí dílo Dotek (1970), začal
práci na dalším filmu slovy, adresovanými kameramanovi Svenu Nykvistovi: "Vidím cestu a nějaké
děvče po ní jde k velké budově, která vypadá jako usedlost. Má s sebou malého pejska. V tom
domě je rozlehlá červená místnost, kde sedí tři sestry v bílých šatech a šeptají si. Myslíš,
že by z toho mohl být film?" - Mohl a byl. A jaký! Drama tří sester, během něhož se postupně
vyjevuje nitro každé postavy až na samou dřeň, patří k Bergmanovým nejlépe propracovaným
snímkům jak po dramaturgické, tak po technické stránce. Svůj "červeno-černý" film (snímek
je laděný převážně do červených a černých tónů) Bergman pečlivě nazkoušel s excelentními
herečkami (I. Thulinová, L. Ullmannová, H. Anderssonová) i s kameramanem Svenem Nykvistem,
s nímž předem vyzkoušel snad každý předmět, masku či detail v exteriérovém světle i v
interiéru. Šepoty a výkřiky jsou dech beroucím koncertem herectví a filmové režie,
filmem, k němuž se myšlenky vracejí ještě dlouho po jeho shlédnutí.
|
Levné knihy vydaly své DVD v intencích svých předchozích bergmanovských titulů: holý film
v originálním obrazovém formátu 1.66:1 (letterbox), původní zvuk v DD 2.0 a volitelné české
nebo slovenské titulky. Nic víc na disku nenajdete (nepočítám již poněkud fádní upoutávky
na další disky z bergmanovské řady). Přepis obrazu se tentokrát příliš nepovedl. Barevné
podání působí sice přirozeně, ale jinak je obraz poměrně hodně projasněný. V tmavých pasážích
místy příliš zaniká šerosvit, v těch světlých zanikají některé drobné detaily a nuance. Také
digitální čištění není zcela důsledné a sem tam se v obraze objevují nečistoty. Možná není
jejich intenzita větší než u jiných titulů, ale díky řadě tmavších scén jsou zřetelnější.
Formát 1.66:1 (mimochodem obal disku opět lže, protože uvádí formát 4:3) je ve srovnání s
americkou edicí (Criterion) lehce stranově oříznutý, což dosvědčují dvě níže uvedené ukázky.
Levné knihy (PAL)
|
|
Criterion Collection (NTSC)
|
|
Levné knihy (PAL)
|
|
Criterion Collection (NTSC)
|
|
Zvuk působí na rozdíl od obrazu normálně. V tichých pasážích, jichž je ve filmu dost a dost
jsou dokonce zřetelně slyšet jemné a tiché zvuky, jako např. šustění pera po papíru ap.
Žádný šum či praskání slyšet není. Na titulky je podle mého názoru použit poněkud tučný font,
který zabírá zbytečně příliš místa v obraze. Film je dělený do dvanácti kapitol, volitelných
z pohyblivého menu. Zkrátka vydání, které jde v intencích předchozích částí bergmanovské
kolekce - holá edice (jen film) v kvalitě, která neurazí. To ovšem nic nemění na tom, že
by si tento výtvarný film (Sven Nykvist za něj dostal svého prvního Oscara) pečlivější
přepis opravdu zasloužil.
|
| [Publikováno: 14. září 2005]
|
|
|