TOPlist
Texty
Robert Bresson o filmu Lancelot od jezera
Rozhovor o filmu Lancelot od jezera pochází z časů jeho dokončování. Text je součástí propagačního presskitu, vydaného k uvedení filmu v roce 1974. Všechny části brožurky si lze stáhnout ze stránek robert-bresson.com, rozhovor se nachází na stranách 10-15.
V textu je patrný kontrast mezi někdy až naivními otázkami anonymního reportéra a Bressonovými intelektuálními reakcemi. Ale nejen proto je text pozoruhodný. O Lancelotovi se obecně píše mnohem méně než o jiných režisérových filmech a navíc zde Bresson i přes hlubokou propast mezi svým pohledem na dílo a tazatelem dodržel predikaci svých teoretických tezí o kinematografu nejen v obsahu svých odpovědí, ale i v úsporné, až asketické formě jejich podání. Český překlad byl původně pořízen jen pro soukromou potřebu a nevznikal podle francouzského originálu, nýbrž podle anglické verze na stránkách robert-bresson.com.


O co jste se v tomto tématu pokusil?
Čerpám z naší mytologie. A ze situace, kdy se rytíři vrací do Artušova hradu bez Grálu. Grál, to znamená absolutno, Bůh.

Grál, křesťanský symbol...
Ano, ale o Grálu jsou údaje již v pohanských keltských legendách. Kupodivu stejné lze najít v Le Chevalier a la Charrette z 12. století a v tématu se objevuje i něco z řeckého mýtu o Orfeuovi a Eurydice.

Vím, že nerad hovoříte o svých filmech. Přesto bych byl rád, kdybyste řekl pár slov o Lancelotovi od jezera a o tom, čeho jste tímto filmem chtěl dosáhnout.
...

Proč tedy tento film?
To sám nevím.

Je to 'superprodukce'?
Jsou tam koně, rytíři v brnění, turnaje... anachronismy jak jen to bylo možné.

Anachronismy?
Museli jsme přenést minulost do současnosti, pokud jsme chtěli zachovat věrohodnost.

Tolik středověkých nápadů muselo stát hodně peněz?
Mnoho peněz obvykle nepřináší kinematografu nic dobrého. Naštěstí pro Lancelota na jezeře jsme luxus mnoha peněz neměli.

Dá se očekávat brutalita, scény násilí...
Stejně jako v Bretonových dobrodružných historkách, kde vytéká krev ze všech puklin v zemi.

Můžeme myslím očekávat i velkou lásku...
Lancelot a Ginevra, to je to Tristan a Isolda bez nápoje lásky. Předobraz lásky, vášnivé lásky bojující proti nepřekonatelným překážkám. Je to láska a její výkyvy, které jim dávají ve filmu pohyb... Tak vidíte, řekl jsem vám všechno.

Ještě něco... Míváte samozřejmě všechno sepsané.
Protože potřebuji své nápady ovládat, musím je mít uchovány od okamžiku jejich zrodu. Tím víc, pokud chci improvizovat...

Už jste hodně improvizoval?
Zdá se mi, že potřebuji improvizovat více a více.

Dialogy?
Napsal jsem to před dlouhou dobou. Upravuji to pomalu během natáčení.

Vidíte to jako důležité?
Ovládá mě to. Stejně jako rychlost. Všiml jsem si, že často to, co nejsem schopen vyřešit na papíře, má řešení na místě, při natáčení a je tou nejlepší možností.

Natáčení s koňmi, rytíři v brnění, velkým komparsem - nevadí vám to? Na něco takového jste nebyl nikdy zvyklý.
Navzdory tomu, co si lidé myslí, když můžete dělat s málem, můžete dělat i s velkým množstvím. Kromě toho mám nyní větší prostředky... Nezastavuji se u detailů, což spíš naznačuje než ukazuje a kladu důraz na zvuk. Scéna turnaje byla vytvořena hlavně pro uši... stejně jako u ostatních sekvencí.

Neměl jste žádné fyzické potíže s koňmi?
Koně nebyli pronajatí, ale koupení a připravení v dostatečném předstihu pro jízdu v brnění a s kopím. Byli mladí a hbití. Měl jsem i dobré jezdce.

Dobří jezdci nejsou herci -... řekl bych, že herci vás nenávidí.
To je absurdní... Někteří z mých nejlepších přátel jsou právě herci. Je to, jako kdyby někdo řekl: "On je malíř, a proto se mu nelíbí sochaři." Mám rád divadlo, mám rád herce. Ale nejsem schopen s nimi pracovat. A o spolupráci nechci žádat kohokoliv.

Takže na závěr, jak se díváte na ty, které nazýváte "modely"?
Dříve jsem se díval a vybíral je podle jejich morální podobnosti k mým představám. Tento přístup mi ale zabral mnoho času. Dnes už mi to tak dlouho netrvá a jak se zdá, není to v rozporu s mým rozhodnutím.

Proč?
Znaky vlastní invence jsou příliš kusé. A realita je plná výstředností, které se ani nemusí projevit. Především spoléhám na svůj vkus a šťastnou náhodu. Nicméně existuje hlas, který je hlas Boží. Je samostatný, oddělený od jakéhokoli fyzického hlediska a nedovoluje, nebo téměř neumožňuje, aby byl člověk uveden v omyl.

A režírování herců?... Tedy chci říci vašich "modelů".
To není otázka režírování někoho, ale režírování sebe sama. Zbytek je telepatie.


[z angličtiny přeložil Petr Gajdošík, publikováno: 26. 4. 2009]

nahoru



© 2002-2020 Nostalghia.cz
© 2002-2020 Petr Gajdošík

[Facebook] [Twitter]