|
Sokurov. Druhy slov | ||
|
Alexandr Sokurov je dnes na Západě určitě nejvíce pozornost poutajícím ruským režisérem
současnosti. Byť je tvůrcem výsostně ruským, jeho filmy svou intelektuálností, někdy hraničící
až s manýrou, mnohdy vyhovují západnímu publiku víc než tomu „domácímu“ ruskému. I finance
pro své projekty najde vždy spolehlivěji v zahraničí než doma. Přesto právě v Rusku vyšla
koncem loňského roku zatím nejobsažnější antologie textů, zabývajících se Sokurovovým dílem.
Kniha Sokurov. Druhy slov je zásadně rozšířenou a doplněnou verzí staršího titulu s jednoduchým názvem Sokurov, který vyšel v Rusku už v roce 1994, ale ve velmi omezeném nákladu. Nová kniha je členěna do tří částí. První nese název „Filmografie“ a obsahuje soubor kritických statí různých autorů, vztahujících se k filmům Alexandra Sokurova. Veskrze se jedná jen o ruské autory (mj. např. také Maja Turovskaja, Michail Jampolskij, Oleg Kovalov), jen v jednom případě je zařazen překlad zahraničního textu (s názvem Sovětský magický realismus od Frederica Jamesona. Každý z těchto textů je osobitou reakcí na konkrétní film, počínaje debutem OSAMOCENÝ HLAS ČLOVĚKA (text Olega Kovalova s názvem My v „Osamoceném hlasu člověka“) až po poslední dokončené dílo SLUNCE. Některé filmy se dočkaly i dvou rozdílných analýz, takže pohled na Sokurovovo dílo je v nich určitě pestrý. Druhá část knihy s „podtitulovým“ označením Druhy slov obsahuje kapitoly, jejichž názvy jako Město a dům, Vlastenci a tyrané, Válka, Tvář, Mlčení, Dům a nebe... dávají tušit, že jde o jakýsi pokus o analýzu (a následně i syntézu) Sokurovova stylu, o postižení základních stavebních kamenů jeho filmů, témat a myšlení. Hlavním motivem o němž je zde řeč, je podtitul knihy: možnost jazyka, sdělení něčeho, co je výslednicí konkrétních kulturních podmínek v jiném kulturně-společenském prostředí. I Sokurov je pesimista v možnostech sdělení idejí prostřednictvím jiného jazyka (vzpomeňte na Tarkovského NOSTALGII a Gorčakovův spor s Eugénií o pochopení/nepochopení Puškina v italském překladu), protože jazyk je svázán s konkrétní kulturou. Sokurov ale vidí možnosti univerzálního sdělení právě ve filmových vyjadřovacích prostředcích. Tím podle něj kinamtografie překračuje omezenost jazyka a je schopna přenášet sdělení na diváky různých národností. Třetí, svou povahou tak trochu dokumentační oddíl, nese název Laboratoř a je vyhrazen samotnému Sokurovovi. Najdete zde výňatky z natáčecích deníků, režisérské poznámky k filmům, námětům, scénářům, úvahy nad chystanými tématy, režisérské explikace, korespondenci, rozhovory, úvahy o herectví aj. To vše je doplněno obrazovými ilustracemi, mezi nimiž najdete jak záběry z filmů, tak fotografie z natáčení nebo režisérské nákresy. Knihu, jejíž cena se pohybuje ve výši něco málo přes 900 rublů, vydalo moskevské nakladatelství Seans. Sokurovova antologie nabízí mimořádně bohatý dokumentační materiál i různorodé pohledy na dílo tvůrce, o jehož filmech Alexej German řekl, že „budou jedním z mála, co zůstane z naší epochy jako velká vzácnost“ dalším generacím. 
[na Nostalghia.cz publikováno 7. 6. 2007] Sokurov. Druhy slov Vydalo nakl. Seans Moskva 2006 588 stran 210 x 200 mm ISBN 5-901586-10-7 | |
* * * | ||
| ||
|
| ||
|
© 2002-2024 Nostalghia.cz © 2002-2024 Petr GajdošĂk [Facebook] [Twitter] |