| |
|
Naš zemljak Andrej Tarkovskij
S. A. Konovalovová a kol.
Izdatelstvo Ivanovo
Ivanovo 2007
332 s..
ISBN 978-5-85229-253-7
|
| |
|
Mezi všemi knižními tituly věnujícími se Andreji Tarkovskému je tento jeden z nejoriginálnějších.
Kniha Naš zemljak Andrej Tarkovskij vznikla v roce 2007 jako osobitá pocta Tarkovského
obdivovatelů z oblasti Ivanovo, kde leží mj. také Jurjevec v němž Tarkovskij prožil podstatnou
část dětství. V jistém smyslu zde považují Tarkovského za svého rodáka a tak když se v létě
roku 2007 konal v Ivanovu první mezinárodní filmový festival s názvem "Zrcadlo", proběhlo
k poctě slavného "rodáka" hned několik aktivit. Kromě festivalu nesoucího v podtitulu jeho
jméno došlo také ke znovuotevření muzea v Jurjevci i v nedalekém rodném Zavražje (ironií je,
že Zavražje už leží za řekou Volhou a náleží tedy do oblasti Kostroma), proběhlo několik
seminářů, besed a došlo také k vydání této knihy.
"Typologicky" se jedná o sborník, který vznikl pod vedení C. A. Konovalovové v jejímž
kolektivu dále pracovali L. N. Taganov, E. J. Borzov a A. V. Kuzněcov. Všem těmto aktérům
se podařilo získat sponzory z podnikatelské sféry i podporu oficiálních představitelů regionu,
což se odrazilo na vcelku výpravném provedení sborníku (vázaný v imitaci kůže se zlatým
potiskem) i na typických úlitbách uvnitř (speciální strana s proslovem gubernátora, reklamní
list sponzora).
Vlastní sborník je členěn do několika oddílů, které tematicky sjednocují více než 30 různorodých
příspěvků. První část s názvem Istoki přináší texty Andreje Tarkovského se vztahem k ivanovské oblasti, ať
už je to scénář Bílý den nebo "vzpomínky" na dětství z filmu Zrcadlo či z
korespondence. Jsou sem zařazeny také verše otce Arsenije, které vznikly při pobytu v Zavražje
a Jurjevci. Marina Tarkovská napsala dva vzpomínkové texty a několik dalších autorů se vrací
k pobytu rodiny Tarkovských buď ve vzpomínkových nebo historiograficky laděných textech. V
druhém oddílu s názvem V zerkale "ivanovskogo mifa" jsou zařazeny teoretické nebo
historiografické texty se vztahem k Tarkovského životu doma i v zahraničí. Třetí oddíl
přináší úryvky z Tarkovského deníku, které mají vztah k regionu, čtvrtý oddíl Postigaja
nepostižimoje je převážně teoretický - příspěvky v něm reflektují Tarkovského
dílo, jeho symboliku, ideový význam. Poslední částí knihy je chronologická "kronika" s názvem
Pritjaženie pamjati. Jedná se o jakousi historii každoročního pravidelného semináře
"Dny Andreje Tarkovského", probíhajícího od roku 1990 pravidelně v Ivanovu, Jurjevci a v Zavražje.
Sborník Naš zemljak Andrej Tarkovskij je zajímavý titul, zdaleka překračující svou
regionální provenienci. Nejen tím, že z Tarkovského života a díla soustřeďuje vše, co se
týká ivanovského regionu, ale i proto, že dokumentuje vzpomínky zdejších obyvatel, proměny
Zavražje a Jurjevce, současný vztah zdejších lidí k Tarkovskému i k jejich kraji. Mnohdy
je z jejich výpovědí cítit, že možná právě Tarkovského filmy jim odkryly jiné vnímání vlastního
kraje. Ne nadarmo často zmiňují Zrcadlo, film, který považují za "svůj". I když
Tarkovskij směřoval spíš k universálnějšímu sdělení, je příjemné sledovat, jak se jeho dílo
ve vnímání zdejších obyvatel přetavilo v osobitý vztah k rodnému kraji.
|
