| |
|
Posle Tarkovskogo
(Po Tarkovském)
Rusko 2000, 46'
Režie: Petr Šepotinik
barevný
rusky
| |
| |
|
|
Dokument Po Tarkovském (Posle Tarkovskogo) natočil v roce 2000 scenárista a
režisér Petr Šepotinik. Dostal v něm před kameru řadu lidí, spojených s Tarkovského životem
a tvorbou. A z jejich vzpomínek se snaží skládat obraz Tarkovského díla i osobnosti.
Film je vlastně vzpomínkovým televizním dokumentem, vzniklým u příležitosti odhalení pamětní
desky (viz foto vlevo) na moskevském činžovním domě v červnu 2000, v němž Andrej Tarkovskij až do svého
odjezdu do Itálie bydlel. Film otevírá krátká reportáž z odhalení desky, kde se sešla řada
osobností, spojených s Andrejem Tarkovským. Někteří přítomní, budící zájem kamery (předpokládám
tedy, že jsou tedy něčím významní a zajímaví), zde ale zůstávají anonymní, nepředstavení
a lze se jen dohadovat o koho může jít. Jiné naopak divák pozná velmi rychle - syna Andreje,
sestru Marinu, herečku Margaritu Těrechovovou, filmovou producentku Tamaru Ogorodnikovovou,
hudebního skladatele Eduarda Artěmjeva.
Následný dokument je pak složen pouze z výpovědí na kameru, v nichž pamětníci vzpomínají
na natáčení, život s Tarkovským, na zdroje jeho inspirace některých pasáží a scén. Galerie
osobností, které tu na Tarkovského nebo jeho dílo vzpomínají, je vskutku zajímavá: Andrej
Tarkovskij jr., Marina Tarkovská, Vjačeslav Ivanov, Anatol Doman (francouzský producent Oběti), Ignat
Danilcev (představitel rolí Alexeje a Ignata v Zrcadle), Oleg Jankovskij, Michajl
Romadin (výtvarník Solaris), Vadim Jusov, Tonino Guerra. (Viz též samostatnou
fotogalerii jejich portrétů.)
Zejména vzpomínky jinde málo oslovovaných pamětníků (Andrej Tarkovskij jr., Ignat Danilcev)
jsou originální a doposud nikde nijak neprezentované. V několika případech režisér srovnává
výpovědi s obrazovými ukázkami z Tarkovského filmů, v nich ukazuje spojitosti a souvislosti
obdobných Tarkovského témat - oheň, voda, dětství...
Jde o dokument, který je postaven zejména na výpovědích oslovených pamětníků, ale nejde o
žádné běžné vzpomínání, natočené "z povinnosti" k nějaké příležitosti. Autoři filmu chtěli
přinést další zajímavý portrét Tarkovského, podařilo se jim nahlédnout opět do jiných zákoutí
jeho tvorby. Ostatně při mnohovrstevnatosti Tarkovského díla se zdá, že podobné dokumenty
mohou vznikat ještě hodně dlouho.
fotogalerie
|
