| |
|
Nostalgia
(Nostalghia)
Ruscico (2004)
DVD
Region 5
Itálie 1983, 160'
Režie: Andrej Tarkovskij
PAL bar/čb., 1.66:1 (letterbox)
italsky (DD 2.0, DD 5.1), italsky s ruským voiceoverem (DD 5.1), rusky (DD 2.0), ruské tit.
Bonusy:
Rozhovor s Toninem Guerrou, vzpomínka Mariny Tarkovské, fotogalerie, filmografie (Tarkovskij,
Guerra, Jankovskij), fragment z filmu Válec a housle, upoutávky na DVD s filmy Andreje
Tarkovského.
| |
| |
|
|
Z hlediska vydání na DVD patří Nostalgie mezi nejproblematičtější Tarkovského
filmy. Ke třem základním vydáním filmu na tomto nosiči - americkému z roku 1998 (Fox Lorber),
britskému z roku 2003 (Artificial Eye) a korejskému z roku 2005 (Enter One) - je nutné počítat
také disk ruský z roku 2004.
Dlouho se mi ale nedostal do ruky a ani zahraniční recenze nedávaly uspokojivou odpověď na
to, z jakého masteru je toto vydání zhotovené. Všechny ostatní disky totiž trpí, každý jinak,
podstatnými vadami. Americký vznikal už před mnoha lety a i přes péči přepisu věnovanou
je dnes disk svou technickou specifikací hodně zastaralý. Vychází totiž z transferu
vytvořeného pro ještě starší laserdisc společnosti Criterion, navíc je na něm obraz uložený
letterboxově. Asijské vydání je již sice anamorfní, ale má problémy s kvalitou obrazu, který
je navíc nepatrně výškově ořízlý (z originálního 1.66:1 na 1.73:1). Britský anamorfní disk
pak sice vyšel v exklusivní dvojdiskové edici (s dokumenty Tempo di viaggio a Tarkovsky in
Nostalghia), ale obrazová a především zvuková kvalita přepisu, vzhledem k mizerné kvalitě
zdrojových materiálů, je více než neuspokojivá. Ruský disk se tak mohl stát konečně prvním
důstojným vydáním tohoto filmu na DVD.
Problematická vydání jsou do jisté míry i odrazem autorskoprávních nejasností (film vznikal
v produkci italské RAI, ale jako jeden z koproducentů zde figuroval i Mosfilm), jejichž
důsledkem je i to, že se pořádně ani neví, existuje-li originální negativ či nějaká jiná
archivní kopie, která by byla nepoškozená a v ideální "formě" pro přepis. Ruský disk vyšel,
jak jinak, v kolekci Tarkovského filmů konsorcia Ruscico. Obsahuje film vybavený čtyřmi
volitelnými zvukovými stopami (o tom více dále), dva bonusové rozhovory, fragment školního
filmu Válec a housle, fotogalerii a textové filmografie. Jedná se o dvouvrstvé DVD
v normě PAL a s regionálním kódováním pro Region 5.
První na co jsem se přirozeně zaměřil je kvalita obrazu. Dosavadní vydání filmu na DVD totiž
měla vždy na obraz spíše smůlu. Byl buď málo ostrý a bez detailů (Enter One), příliš tmavý
(Fox Lorber) nebo hodně poškozený (AE). Jak se zdá, ruský disk na tom s obrazem opět není
nejlépe. Předně není přepis anamorfní, což je v dnešní době velký handicap. Obraz je vcelku
ostrý, s uspokojivou kresbou i podáním tlumených barev. Zdá se mi ale o dost tmavší než by
měl být. Jedná se samozřejmě jen o můj dojem, nejsem arbitr, který ví, jak to tvůrci mysleli.
Srovnám-li ale prosvětlení již vydaných titulů, musím ruský disk v podání světel a stínů
zařadit až za tím korejským (který je ovšem na štíru s rozlišením detailů) nebo britský. V
podání barev je ruský disk bližší americkému (NTSC), jehož barvy jsou tlumenější. Naopak
evropské vydání (AE) je prosvětlenější, ale proti ruskému disku (v identické normě PAL) je
barevně posunuto k teplejším odstínům. Velmi zjednodušeně řečeno jsou si v podání barev blízké
ruský a americký disk a nebo korejský a britský disk. Skoro se vkrádá představa, že ruský
disk je totéž co americký, pouze překonvertovaný z NTSC do PALu. (Netvrdím že to tak je,
jen se mi to tak jeví.) Napovídala by tomu i skutečnost, že oba disky jsou v letterboxu,
zatímco druhá dvojice (korejský a britský disk) je v anamorfu (PAL) a navíc je na nich obraz
podobně výškově lehce ořízlý. Názornější představu o rozdílech poskytne připojená
galerie screenshotů.
Doslova guláš je ale ve zvukových stopách. Originální italský zvuk je na disku naštěstí i
ve své mono verzi (DD 2.0), alternativně je přítomen také v šestikanálovém remixu. Ruský
vydavatel pak disk doplnil ještě dvěma dalšími stopami. Vedle ruského dabingu (DD 2.0),
jehož přítomnost bych vcelku i pochopil, zde ale najdete také italský zvuk s ruským voice
overem, tedy verzi, která byla (bohužel) krátce uvedena i v našich kinech. (Směšné je, že
tato simultálně tlumočená verze je ve vícekanálovém remixu.)
Co se týká kvality originální mono stopy, tak je stejně jako u britského vydání podprůměrná.
Předně je velice tichá, má slabou dynamiku a divák je nucen zvuk hodně zesilovat. Tím se ale
zvýrazní značný šum, který je patrný nejen na začátku filmu v tichém úvodu, ale i dále v
každé tišší pasáži, jichž je v Nostalgii požehnaně. Vícekanálový remix na tom není
o moc lépe. Samozřejmě je dynamičtější, ale zmíněné vady odstraněny nejsou, takže díky
větší dynamice jsou jen o něco méně zřetelné. Co je ale tristní je zjištění, že do vícekanálu
jsou opět (opět jako u jiných disků z Ruscica) vpašovány zvuky, které v originální stopě
nejsou. Jedná se hlavně o "výplně" tichých sekvencí. Hned v úvodní titulkové pasáži je
domixováno cvrlikání ptáka, jež v originální mono stopě nenajdete. Během dlouhého záběru na
fresku madony byl z původního decentního ptačího zpěvu v mono stopě (spíš izolovaných zvuků)
vytvořen v remixu hlahol celého ptačího hejna. Obdobně byly zvuky ptáků doplněny na závěr
apokalyptické scény, do panoramatu města, do záběru čekání na taxi či do snové pasáže s rodným
domem, kde zvláště absurdně působí v okamžiku, kdy za domem vychází v mlze slunce. Ptačí
zpěv v této scéně původní atmosféru poněkud děsivého snu spolehlivě likviduje. Řadu nových
drobných ruchů obsahuje i závěrečná scéna s přenášením svíčky, kde jsou (v dáli, ale přece)
slyšet ptáci, štěkající psi nebo kokrhání kohoutů. Podle mého soudu to v celé, původně téměř
tiché scéně, ruší její napětí. Dodané zvuky jsou přítomné i v ruském vícestopém remixu,
naopak v ruském mono dabingu nejsou. To dokazuje, že tzv. "mezinárodní pás" (originální
zvuková stopa s hudbou a ruchy), z nějž musel být ruský dabing zhotoven, tyto zvuky neobsahuje.
Ruské titulky jsou u italských zvukových stop umístěné jen "pod" italskými dialogy. Pokud
se ve filmu mluví na několika místech rusky, jsou tato místa bez titulků.
V bonusech najdete zatím nikde neviděný rozhovor s Toninem Guerrou. V asi osmiminutovém
záznamu vzpomíná na seznámení s Andrejem a společnou práci, na to, jaký byl Tarkovskij
výjimečný člověk a tvůrce. Guerra hovoří italsky, překlad do ruštiny je zajištěn simultálně,
titulky u záznamu nejsou. Druhé video, krátká vzpomínka Mariny Tarkovské, je totéž, co Ruscico
umístilo už na disk Andrej Rublev nebo Solaris. Již dříve viděný je i fragment
z diplomního filmu Válec a housle. Připojená fotogalerie obsahuje vcelku zajímavé
snímky z natáčení, jejich rozdílná, často mizerná kvalita a velikost ovšem ukazují, že Ruscico
je shromáždilo z velké části z internetových zdrojů. Fotogalerie obsahuje také několik
zahraničních plakátů k filmu. Textové filmografie nabízejí stručné profily Andreje
Tarkovského, Tonino Guerry a Olega Jankovského. Nezbytným přívažkem disků z Ruscica pak
jsou upoutávky na ostatní vydané Tarkovského tituly na DVD, přítomné ale už na předchozích
discích z Ruscica.
Jak si tedy na tom disk se svojí konkurencí stojí? Podle mého soudu ne o mnoho lépe. Nenabízí
film v nijak výrazně lepší obrazové kvalitě než předchozí vydání. Tristně je na tom se zvukem,
který ve své originální verzi trpí slabou dynamikou a vysokou mírou ruchů, v remixované verzi
pak dodělávkami v ruchové stopě. Jedinou doposud neviděnou novinkou na disku je rozhovor s
Toninem Guerrou. I nadále tedy bude platit, že Nostalgie na své důstojné DVD stále
čeká. Protože ale konsorcium Ruscico práva na vydání tohoto filmu na DVD skoupilo celosvětově,
obávám se, že vyhlížení lepšího masteru bude čekáním godotovským.
P.S. V roce 2006 se na ruském trhu objevilo DVD s Nostalgií v novém, lehce pozměněném
obalu. Jedná se ale jen o "odlehčenou" variantu stejného disku, obsahující pouze ruský voiceover.
|
