| 4. 4. 1932
|
|
Narozen v Zavražie v Ivanovské oblasti jako první dítě Marie Ivanovny Višňakovové
(1905-1980) a Arsenije Tarkovského
(1907-1989), významného ruského básníka. Oba rodiče byli Tarkovským později často
reflektováni v jeho filmech. Dětství prožil částečně v Moskvě a částečně
na venkově v Jurjevci. Motivy z tohoto období života později uplatnil ve filmu
Zrcadlo (1975). Po roce 1941 se rodina přestěhovala do Jurjevce.
|
| od 1943
|
|
Studuje na gymnáziu v Moskvě a absolvuje několik uměleckých kurzů. V roce
1946 pobývá v plicním sanatoriu. Od roku 1950 studuje na moskevské univerzitě
orientalistiku a geologii. V roce 1955 se účastní vědecké expedice na Sibiř.
|
| 1956-1960
|
|
Studia na moskevské filmové škole VGIK u Michajla Romma.
Studijní filmy Ubijci (1958) a Segodňa uvolnenija ne budet (1959).
Během studií se seznámil s Andrejem Končalovským s nímž
také napsal scénář svého absolventského snímku Válec a housle (1960).
|
| 1960
|
|
Svatba s herečkou a režisérkou Irmou Raušovou
a narození syna Arsenije.
|
| 1962
|
|
První samostatný snímek Ivanovo dětství, natočený podle novely V. Bogomolova.
Zlatý lev na festivalu v Benátkách. Další ceny na festivalech v San Franciscu,
New Yorku, Varšavě, Acapulcu, Ljubljani a v Dillí.
|
| 1966
|
|
Dokončena historická freska Andrej Rublev na jejímž scénáři opět spolupracoval
s A. Končalovským. Film získává Zvláštní cenu v Cannes 1968 a Cenu
Asociace francouzských filmových kritiků. Potíže se schválením filmu vedly ke zkrácení
distribuční verze o 14 minut. Přesto obdržel Andrej Rublev zákaz distribuce
a další řadu ocenění získal až po svém uvolnění do kin v roce 1973.
|
| 1972
|
|
Filmový přepis sci-fi románu S. Lema Solaris. Cena za režii na festivalu
v Cannes a Cena za nejlepší film na festivalu v Londýně. I přes
řadu byrokratických potíží je film uveden do kin.
|
| 1975
|
|
Autobiografický snímek Zrcadlo. Cena Donatelova Davida. Do kin film uvolněn jen
v omezené distribuci.
|
| 1976
|
|
V Moskvě režíruje divadelní představení Hamleta
s Anatolijem Solonicynem
v hlavní roli. Později v emigraci připravuje jeho filmové zpracování.
|
| 1979
|
|
Filmová adaptace románu bratří Strugackých "Piknik u cesty" pod názvem Stalker.
Cena francouzské kritiky a Cena ekumenické poroty na festivalu v Cannes. Zákaz
distribuce.
|
| 1980–1983
|
|
Povolený studijní umělecký pobyt v Itálii. Příprava scénáře a práce na filmu
Nostalgie. Cesty po západní Evropě, přednášky. V roce 1983 režíruje v londýnské
Covent Garden operu Boris Godunov. V létě téhož roku cesta do USA.
|
| 1983
|
|
Nostalgie. Velká cena na festivalu v Cannes, kde proti filmu aktivně
vystupoval S. Bondarčuk. Skandalizace ze strany ruských úřadů vede k Tarkovského
rozhodnutí emigrovat.
|
| 1985
|
|
Poslední film Oběť ve švédské produkci. Během roku první vážné zdravotní potíže.
|
| 1986
|
|
Pobyt na několika klinikách v Itálii, Německu a Francii. Vychází knižní verze
jeho teoretické práce o filmu "Zapečeťený čas".
|
| 29. 12. 1986
|
|
Umírá v Paříži na klinice kolem dvou hodin ráno. Pohřeb se koná 3. 1. 1987.
Pohřben na hřbitově Saint-Geneviéve-des-bois u Paříže.
|