Čs. filmový ústav, Praha 1984, 36 s.

Profil režiséra Františka Vláčila z pera Milana Hanuše je zatím jedinou vyšlou monografií věnující se cele Vláčilovu dílu. Vedle základního textu, členěného do kapitol Posel Múz, Hledač ryzí krásy, Stvořitel monumentu, Návrat k pramenům a Básník humanity obsahuje publikace stručnou Vláčilovu filmografii, která je dovedena do roku 1983 a chybí v ní tedy poslední Vláčilova díla (Stín kapradiny, Albert (tv), Mág).

Výňatek ze s.16-18. Spíše než jako předloha k mistrovské adaptaci sloužil Vláčilovi román jako odrazový můstek k vlastnímu "skoku" do historie. Svědčí o tom některé podstatné rozdílnosti mezi knihou a filmem: V prvé řadě ve filmu mizí rozestup mezi vlastním příběhem a distancí vypravěče od událostí, pro Vančuru tak typický. Objektiv kamery se stává okem jednajících postav. Líčený děj neodpovídá objektivní logice událostí, nýbrž je podán skrze vidění postav, jejich představ, vzpomínek, přeludů, tedy subjektivně. Odtud pramení složitost skladby a důsledné využívání subjektivní kamery. Touto změnou vypravěčova stanoviště se cosi podstatného mění: zatímco Vláčil usiluje vniknout do světa gotického člověka, Vančura naopak všemi prostředky dává najevo, že jej nepřestává vnímat a hodnotit z pozice člověka naší doby... Ano, při veškeré historické konkrétnosti je v Marketě i cosi mýtického, co zahaluje zpodobenou skutečnost oparem předvěkého tajemna. Jako by Vláčil nazřel dávno zašlý svět v jeho zárodečném stavu, kdy lidskost je ještě překryta zvířeckostí, kdy pohanství a křesťanství se počíná rozestupovat, kdy dobro a zlo, láska a nenávist, nemá ještě přesné pojmenování, poněvadž obojí je v srdci a mysli tehdejších lidí nerozlučně prostoupeno.