Nostalghia.cz - Marketa Lazarová


	Postavy příběhu: Postavy příběhu jsou v následujícím seznamu seřazeny podle svých rodinných vztahů. Barevně odlišně jsou uvedeny postavy, které existují jen ve scénáři a ve filmu se neobjevují. Do následné obrazové galerie (odkazy na jménech) byly zařazeny jen významnější postavy.
	Kozlík, loupeživý zeman sezením na Roháčku, 70 let paní Kateřina, jeho žena, 53 let Jan, prvorozený syn Kozlíkův, 36 let Mikoláš, druhorozený syn Kozlíkův, 33 let Jiří, syn Kozlíkův, 30 let Smil a Burjan, synové dvojenci Kozlíka, 27 let Adam-Jednoručka, syn Kozlíkův, 20 let Petr, syn Kozlíkův, 12 let Václav, nejmladší syn Kozlíkův, 7 let Katuše, nejstarší dcera Kozlíkova, 34 let Alexandra, dcera Kozlíkova, 25 let Štepánka, dcera Kozlíkova, 23 let Iza, dcera Kozlíkova, 18 let Alena, dcera Kozlíkova, 16 let Eliška, dcera Kozlíkova, 14 let Drahuše, nejmladší dcera Kozlíkova, 9 let Šimon, Janův syn, 15 let Janova žena (s batolátkem), 30 let Tomáš, nejmladší syn Katuše, 4 roky Lazar, zeman na Obořišti, 63 let Marketa, nejmladší dcera Lazarova, 15 let Starý Kristián, saský hrabě, 60 let Mladý Kristián, jeho syn, 16 let Starší král (ušlechtilý zhýralec), 50 let Kralevic, jeho syn, 16 let viz Královský obraz a historické pozadí
	Bernard, žebravý mnich, 40-50 let Převorka kláštera, 23 let Pivo, královský hejtman boleslavský, 45-50 let Sovička, ohyzdný rytíř, pobočník hejtmana, 26 let


	Marketa, dcera Lazarova. Původně zaslíbená Bohu, násilím a proti své vůli odvlečena z rodného Obořiště Mikolášem. Marketa poznává zlodějské spády svého otce i loupežnou tlupu Kozlíkovu. Z počáteční nenávisti se u ní rodí láska k Mikolášovi, které se odmítne zříct i při svém návratu na Obořiště. Před Mikolášovou smrtí na popravišti je s ním oddána. Podle některých autorů je postava Markety Lazarové jednou z nejkrásnějších metafor ženství (J. Žalman) v české literatuře i filmu...

Mikoláš, syn Kozlíkův. Mužný a vůdčí typ mezi všemi Kozlíkovými potomky, je svým otcem tajně považován za nastupující hlavu rodiny (až v závěru se Kozlík svěří: "Ty jsi byl můj nejmilejší.") Jako únosce Markety se stává sprvu jejím "majitelem" a posléze i manželem. Je zajat, když se s bratry pokouší o zoufalý útok na královské vězení, aby osvobodil Kozlíka.

	Kozlík, loupeživý rytíř na Roháčku. Hlava početné rodiny, které vládne tvrdou rukou. V jeho divokém chování jsou stále ještě přítomny pohanské kořeny (například jeho zamyšlený povzdech: "Ať rozhodnou... ať rozhodne Bůh"). Královský hejtman Pivo jej hodlá jako loupežného rytíře dopadnout, ale Kozlíkovi se i s celou rodinou se podaří opustit Roháček a uchýlit se do lesů. Zde na opevněné šanci svede s královskými vojáky boj, při němž je zajat a uvězněn na Boleslavi. V závěru je odváděn na popravu i se svým synem Mikolášem, který se jej snažil osvobodit.

Adam, zvaný Jednoručka, syn Kozlíkův. Otec mu v mládí uťal ruku, do které jej uštknul had. Je to považováno za boží trest za Adamův vztah se setrou Alexandrou, pro který jím otec opovrhuje. Po přepadení povozu s proviantem je zajat vojáky, kteří se jej marně snaží přimět, aby je dovedl ke Kozlíkově šanci. Před bitvou pod šancí se jej snaží hejtman Pivo použít jako rukojmí pro vymáhání zajatého Kristiána. V nestřeženém okamžiku se pokusí uprchnout, ale hyne s šípy hejmanových lučištníků v zádech.

	Alexandra, dcera Kozlíkova. Milenecký vztah s bratrem Adamem opustí ve chvíli, kdy Mikoláš přivede na Roháček mladého zajatce z přepadeného povozu, Kristiána. Oba v sobě najdou zalíbení, ale poté, co Kristián zaváhá při následování Alexandry na útěku před hejtmanovými vojáky, jej Alexandra zabíjí. Patří mezi tzv. "pohanské" postavy příběhu, v sekvenci zvané "Rajská sonáta" ji vidíme vykonávat pohanský rituál u starého stromu. Tato její "vada" je ale v příběhu převrstvena jejím absolutně čistým pojetím lásky ke Kristiánovi, který si za zradu zaslouží jen nejvyšší trest.

Kristián, budoucí biskup hennavský, syn saského šlechtice. Zajat Mikulášem při přepadení povozu a držen jako rukojmí na Kozlíkově šanci. Přesto, že se zamiluje do Alexandry, nedokáže se v rozhodujícím okamžiku zříct své dřívější příslušnosti a odejít s ní. Jeho nerozhodnost se mu stane osudnou. V pološíleném stavu bloudí krajem a hledá Alexandru, přičemž v patách má výčitky svého otce. Ve chvíli, kdy se s Alexandrou setká, už jen trpně čeká na její smrtící úder...

	Pivo, královský hejtman na Boleslavi. Svou přezdívku získal proto, že dříve obchodoval s pivem, což se stává terčem přezíravého Kozlíkova postoje ("Ustup, kupečku..."). Vede trestnou výpravu proti Kozlíkově tlupě, která má osvobodit Kristiána, budoucího hennavského biskupa. Po zajetí Kozlíka i Mikoláše oddává před popravou Marketu s Mikolášem. Podle některých autorů je role hejtmana Piva možná nejlepším hereckým výkonem filmu.

Bernard, potulný mnich. Postava, která se v literární předloze nevyskytuje, ale je nastíněna ve Vančurových Obrazech z dějin národa českého. Prochází příběhem jako pozorovatel událostí, který se jich nijak aktivně neúčastní. V závěru je společně s Marketou poslední postavou příběhu.

	Lazar, zeman na Obořišti a otec Markety. Přiživuje se lapkovstvím (tajně před svou dcerou), ale odmítne Kozlíkův návrh účastnit se boje proti královskému hejtmanovi. Za incident na Obořišti je Mikolášem přibit na vrata svého statku a v ději se už nijak aktivně neobjevuje. V příběhu je to postava, která plně přijala novou víru, v níž si už vytvořil i vlastní "obchodní" vztah k Bohu (zaslíbení Markety jako vykoupení za své hříchy).

Sovička, rytíř a hejtmanův pobočník, který najde zalíbení v Marketě, dceři Lazarově, při pobytu královského regimentu na Obořišti. Ve sporu s hejtmanem o přílišné opatrnosti jeho tažení nakonec usedá na koně, aby vyjel proti Kozlíkovym synům, ale je zabit. Nad jeho hrobem hejtman Pivo přísahá pomstu Kozlíkovi a jeho rodu.

	Václav, nejmladší syn Kozlíkův. Aktivně do děje zasáhne jen v závěru, kdy přichází pro Marketu a odvádí ji z kláštera na Boleslav, kde se chystá poprava Kozlíka a Mikoláše.

Kateřina, žena Kozlíkova. Má všechny atributy starostlivé matky, která i přes svůj vnitřní nesouhlas s jeho konáním pečuje o Kozlíka se stejnou láskou jako o jeho děti (nemocný Václav). Důležitým motivem filmu je její večerní vyprávění dávné báje o Strabovi, které se stává básnickým podobenstvím povahy Kozlíka a jeho rodu. báje o strabovi >>>

	Drahuše, dcera Kozlíkova. Ve filmu se vyskytuje v několika okamžicích jen jako vedlejší postava. Po většinu děje téměř nepromluví, spíše pozoruje dění kolem sebe s dětskou zvídavostí a úžasem. V Kristiánově vzpomínce na dobytí Kozlíkova opevněného ležení divák vidí její marný zápas s královskými vojáky.

Starý Kristián. Otec Kristiánův, německy šlechtic ze Saska, který vezl svého syna do Hennavy, kde byl určen za biskupa. Jejich povoz byl přepaden Mikolášem a Adamem, otci se podařilo uprchnout a žalovat u královského hejtmana na Boleslavi (ve scénáři se dostane se svou stížností až před kralevice). Inspiruje tak vojenskou výpravu za osvobozením svého syna Kristiána. Kristiánovo "zběhnutí" je pro něj těžkou ranou.

	Převorka. Bezejmenná postava, reprezentující v příběhu dogmatickou a fanatickou víru. V samotném příběhu vystupuje jen v jedné epizodě, kdy Marketě sděluje, že již brzy bude přijata do kláštera. V jiných epizodách se objevuje hlavně ve vizích a představách zejména v symbolické rovině. Daleko více prostoru měla tato role v původním scénáři.