|
Marketa Lazarová (Soundtrack hudby z filmu) | ||
|
Sestavil a edičně připravil Petr Soukup, Remastering: Michal Pekárek ve studiu Rudolfinum v červnu 1996, Vydáno ve společné edici vydavatelství ZÓNA a BONTON Music a. s., 1996. Zvuková stopa k filmu MARKETA LAZAROVÁ se dochovala jen na filmové kopii. To byl asi také největší technický problém při realizaci tohoto CD, protože zvuk musel být sejmut přímo z filmového pásu a následně rekonstruován. Z těchto důvodů nešlo oddělit od hudby dialogy a ruchy, které byly ve zvukové stopě přítomny. Vznikla tak velmi působivá zvuková koláž, která prakticky kopíruje děj filmu a umožňuje posluchači proniknout do příběhu i v jeho zvukové podobě. CD je rozčleněno do 17 více méně samostatných „skladeb“, které se částečně přidržují názvů jednotlivých obrazů filmu: 1. Prolog, 2. Říšská cesta, 3. Pan Lazar, 4. Na Roháčku, 5. Rajská sonáta, 6. Kozlík, 7. Dcera Lazarova, 8. Hejtman Pivo, 9. V klášteře, 10. Únos, 11. Straba, 12. Pod šancí, 13. Dubový háj, 14. Návrat na Obořiště, 15. Boží milost, 16. Marketina svatba, 17. Epilog. Součástí originálně vyřešeného obalu je obsáhlý booklet, který obsahuje kromě základních informací o filmu také obsáhlejší stať s názvem Zjevení? Balvan?, která vyšla i ve sborníku Duchovní film. V bookletu je dále zařazen Kalendář scénáře se stručným komentářem jednotlivých dílů a obrazů a podrobně je zde rozveden v literární podobě i tzv. Královský obraz č. 1. V závěru je zařazen přepis báje o Strabovi, kterou vypráví ve scéně na Lesní šanci paní Kateřina. Texty v bookletu jsou doplněny řadou fotografií z filmu i kreseb ze scénáře. MARKETA LAZAROVÁ (promotext k vydání soundtracku) Po lednovém vydání soundtracku „Údolí včel“ se „Filmová řada“ (společný projekt vydavatelství ZÓNA a BONTON Music) i ve svém druhém opusu vrací k hudbě Zdeňka Lišky pro film Františka Vláčila. Tentokrát se jedná o jejich vrcholné dílo (a pravděpodobně o nejpozoruhodnější film v dějinách české kinematografie vůbec), epos „Marketa Lazarová“ (pozor: skutečně se píše s krátkým „e“, což se běžně ignoruje i v odborném filmovém tisku) z roku 1967. Stejně jako v případě předchozího soundtracku byla i nyní ediční práce na soundtracku limitována tím, že se v barrandovském archivu nedochovala původní nahrávka Liškovy hudby (tzv. „mezinárodní pás“). Jediným možným způsobem vydání soundtracku bylo tedy stažení zvukové stopy z kopie filmu, což znamenalo hned několik nepříjemností. Kromě nižší zvukové kvality soundtracku (přes výtečný výkon Michala Pekárka ve studiu Rudolfinum mu při masteringu byla nepřekročitelnou mezí technická kvalita barrandovské kopie filmu) se jednalo především o nemožnost separace hudby od dialogů a ruchů. Na rozdíl od „Údolí včel“, kde se obdobná nepříjemnost dala obejít zvolenou metodou „rozhlasové hry“ (tedy zaznamenáním a chronologickým seřazením všech klíčových dialogů do podoby souvislého příběhu, srozumitelného z pouhého poslechu i těm, kteří film neviděli), nebylo toto řešení u „Markety“ možné. Jestliže totiž „Údolí včel“ je ve své podstatě film dialogový, v „Marketě“ je většina děje vyprávěna ryze obrazem a navíc struktura filmu je díky řadě retrospektiv a vizí natolik komplikovaná, že se vzpírá lineárnímu přepisu. Editor se tedy protentokrát rozhodl pro podobu zvukové koláže (promísení pasáží hudebních a dialogových) a pokusil se vybrat (dle jeho soudu) klíčové promluvy i dialogy postav a současně použít ty nejucelenější (a nejcharakterističtější) pasáže Liškovy hudby. Výsledkem je koláž, kdy v několika případech došlo ke spojení dialogů a hudby do nového celku, který se ve filmu samém v dané podobě nevyskytuje (např. tracky č. 2 či 8). Tato metoda je samozřejmě diskutovatelná - na její obranu je ale nutno uvést, že editorovi se vyjevila po dlouhém studiu materiálu jako jediná schůdná. (Mimochodem, obdobnou metodu užili např. tvůrci soundtracku Jarmuschova filmu „Dead Man“ s hudbou Neila Younga, který se nedávno objevil na našem trhu). Detailněji je ještě možné uvést, že soundtrack těží z první a poslední třetiny filmu - zcela vynechána je střední pasáž (dobývání a vyvraždění lesní šance a následné Kristiánovo šílenství), která je zvukově natolik komplikovaná, že se prostě editorově úsilí vzepřela (vedlejším důvodem byla kapacita CD, která je limitována hranicí 74 minut). Přesto je editor přesvědčen, že soundtrack má coby svědectví ohledně všech odstínů Liškovy geniální ve filmu použité hudby dostatečnou vypovídací schopnost. Co se týče výtvarné a obsahové podoby doprovodného 32stránkového bookletu, přináší hned několik unikátních materiálů. František Vláčil zapůjčil editorovi ze svého archivu několik postupných variant scénáře (včetně rukopisu) a řadu dalších doprovodných materiálů včetně vlastních kreseb. V bookletu se tak objevuje původní „kalendář scénáře“, chronologické datování děje filmu, faksimilie režijních poznámek a především plné znění scénáristické verze prvního ze dvou tzv. „královských obrazů“, které byly sice nedílnou součástí scénáře, ale nakonec nebyly natočeny (jedná se o vůbec první veřejnou publikaci tohoto materiálu). Stejně jako v případě „Údolí včel“ je výtvarná podoba bookletu dílem „kolektivním“. Autorem titulní strany přebalu je výtvarník Kamil Vojnar, trvale žijící v New Yorku. Autorem výtvarného návrhu celého bookletu, potisku disku, předsádek a zadní strany přebalu (s použitím fotografií z natáčení filmu a kreseb Františka Vláčila) je editor Petr Soukup, finální grafickou podobu přebalu i bookletu dával dohromady spolu s ním počítačový grafik Luděk Kubík. (Stejný „tým“ se sešel již při práci na „Údolí včel“). Soundtrack vychází v nákladu 1.000 kusů a veřejnosti bude premiérově představen na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. CD je editorem věnováno Františkovi Vláčilovi. Petr Soukup [na Nostalghia.cz publikováno se souhlasem vydavatele CD] | |
* * * | ||
| ||
|
| ||
|
© 2005-2024 Nostalghia.cz © 2005-2024 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |