|
|
Co mne i přes celkovou virtuozitu Sijanova filmu vždy přitahuje nejvíc je postava malé
nenápadné babičky, sedící v autobusu na úplně posledním sedadle, stranou všeho dění, do
kterého se nikdy nezapojí. Vlastně ani není pořádně vidět, režisér dává její existenci
jen tušit v letmých záběrech interiéru autobusu. Nikde nenastoupí, nikde nevystoupí, jediná
postava co nevstupuje do děje, jen sedí, mlčí, pozoruje ostatní...
- KDO TO TAM ZPÍVÁ (Ko to tamo peva, rež. Slobodan Sijan, 1980)
[Na Nostalghia.cz publikováno 26. dubna 2009]
|