|
Jean-Luc Godard: Příběh(y) filmu | ||
|
Nakladatelství Camera obscura již před rokem ohlásilo vydání českého překladu knihy Jeana-Luca Godarda Příběh(y) filmu, jednoho z umělecky nejvýznamnějších filmů-textů v dějinách kinematografie. Tématem jsou právě osobní dějiny filmu z pera slavného francouzského režiséra. Práce na knize v těchto dnech vrcholí, probíhá předtisková příprava a tiskárnu by hotová kniha měla opustit 31. srpna. Čas se naplnil a tak je o knize možné sdělit víc detailů a podrobností. Godardovy Příběh(y) filmu jsou patrně jediným uměleckým dílem, které existuje současně ve dvou formách – knižní a filmové. Godard je psal/natáčel po 10 let (1998-1998) a veřejnosti je představoval postupně. Už od počátku s nimi vzbudil velký rozruch. Unikátnost Příběhů totiž není jen v dvojí formě existence (text/video), ale především ve zcela nově a originálně uchopeném tématu, jakým je historie kinematografie. Je to uchopení vpravdě grandiózní. Autor totiž čtenáři/divákovi nepředkládá nějaký faktografický soupis, žádnou historickou kompilaci, ale osobní uměleckou reflexi zasahující nejen kinematografii jako takovou, ale i proměny jejího vnímání ve společnosti (společnostech) a její zpětné působení. A navíc nám Godard to vše servíruje jako báseň, moderní poezii, plnou poutavých míst i rafinovaně ukrytých odkazů. Protože jsem měl možnost se na výsledné podobě knihy podílet, budu poněkud osobní. Když jsem se s tímto neobyčejným textem poprvé seznamoval (video jsem zatím neměl možnost vidět), nevěděl jsem si s ním zpočátku rady. Jak jsem jej ale pročítal víc a víc, tak jsem mu stále více přicházel na chuť. Dnes musím otevřeně přiznat, že jsem dlouho nečetl něco tak zajímavého a originálního. Příběh(y) filmu mají zvláštní kouzlo. Jsou tajemné, na první pohled a přečtení působí dojmem těžko uchopitelné koláže, ale pokud čtenář přistoupí na Godardovu hru se slovy, otevře se mu neobyčejně komplexní pohled na dějiny nejen filmu, ale přeneseně i celého dvacátého století. Godard ve svých úvahách včleňuje film do kulturních, společenských i politických kontextů, nachází neobyčejné souvislosti mezi motivy zdánlivě nesouvisejícími, dokáže např. sarkasticky komentovat počátky barevné kinematografie bez níž by „štěstí Elizabeth Taylor nikdy nenalezlo místo na slunci“ (zvídavý čtenář nechť si sám objeví narážku obsaženou i v tomto krátkém úryvku), ale také umí jasně a pregnantně vyjádřit svůj dojem z vývoje kinematografie krátce po jejím zrození: „slávaDalší perlou, již čtenář v knize nalezne, je dlouhý úvodní text, který o Příbězích filmu napsal v roce 1998 známý publicista Jonathan Rosenbaum. Jeho Trailer na Příběh(y) filmu Jeana-Luca Godarda je nejen skvostnou analýzou Godardova filmu/knihy, ale také přemýšlivým a na Godardovu hru přistoupivším textem o filmu jako fenoménu 20. století, s jehož blízkým koncem (v době psaní textu) se možná blíží i konec kinematografie (namístě je zde Rosenbaumem použitá citace Godardova vyjádření o soumraku filmu z roku 1965: „Očekávám konec kinematografie s optimismem“). Osobně musím říct, že Příběh(y) filmu se mi zadřely pod kůži a jen tak se myšlenek na ně nezbavím. Ani nechci. Nelze přece zapomenout na takto průzračná slova: „lidskost filmuČeský překlad Příběhů se rodil několik let. Kdo si knihu přečte tak jistě uzná, že překladatel Miloš Fryš musel mít s originálním textem ohromnou trpělivost. Kromě překladu si totiž předsevzal ještě jeden úkol – identifikovat v textu Příběhů řadu konkrétních faktografických míst, názvů filmů, jmen režisérů aj., kterými Godard knihu prošpikoval, často v zašifrované podobě. České vydání tak bude na rozdíl od francouzského originálu obohaceno o hutný poznámkový aparát, umožňující i méně znalému čtenáři knihu používat jako originální příručku (k tomu pomohou též jmenný rejstřík a rejstřík názvů uměleckých děl). Kniha je doplněna také kompletní Godardovou filmografií a výběrovou bibliografií, jejichž rozsah je mimořádný. Godardovy Příběh(y) filmu jsou neobyčejnou knihou, nejen svou formou, ale i obsahem a celým svým záběrem. Lze jen litovat, že původní záměr českého vydavatele se nezdařil úplně (alespoň ne v nejbližší době). Současně s knihou měla totiž vyjít také filmová podoba Příběhů na 4 DVD. Záměr byl ale zmařen jak finančními problémy (více o nich psala Nostalghia.cz 5. července), tak skutečností, že i francouzské vydání 4 DVD se neustále odsouvá a Příběh(y) se tedy ani ve své mateřské zemi zatím na digitální nosič nedostaly (více o tom ZDE). To ale nic nemění na tom, že česká knižní verze nabídne zvídavému čtenáři nejedno potěšení a překvapení. Kniha by měla opustit tiskárnu 31. srpna 2006. Vše podstatné k distribuci naleznete na její vlastní internetové stránce cameraobscura.wz.cz/godard. A předběžná informace pro zájemce ze Slovenska: Výhradní prodej na Slovensku bude pravděpodobně ve Slovenském filmovém ústavu, Grösslingova 32, Bratislava 1. Definitivně bude oznámen po vydání knihy na její internetové stránce. A jak vlastně Godard kinematografii vidí? Nejlépe to asi dokázal vyjádřit již zmiňovaný Rosenbaum, který Příběh(y) charaterizuje takto: „Je to druh tvrzení, [na Nostalghia.cz publikováno 10. 8. 2006] 
| |
* * * | ||
| ||
|
| ||
|
© 2002-2024 Nostalghia.cz © 2002-2024 Petr GajdošĂk [Facebook] [Twitter] |
