|
|
Už mnoho let mi připadá škoda, že se k veřejnosti nedostávají v širší míře texty diplomových
prací z vysokoškolských kateder. Ne že by si to zasloužily všechny, ale často se na tomto poli
urodí originální a inspirativní text, jehož autor má ne vždy možnost (či motivaci) své dílo
rozpracovat a publikovat. Katedrální knihovny v tomto směru mohou často ukrývat pozoruhodné
myšlenkové bohatství a jen pár vysokoškolských pracovišť dospělo k jejich občasné publikaci.
Nyní se do této skupiny vydavatelů zařazuje i katedra filmových studií FF UK Praha s novou
ediční řadou Akta F, vzniklou ze spolupráce s nakladatelstvím Casablanca.
Ačkoliv edice není striktně vytvořena jen pro diplomové práce – měla by poskytnout prostor pro
publikaci textů spojených s činností katedry, studentů i pedagogů –, prvním titulem řady je
právě původně diplomová práce Kateřiny Svatoňové. Název 2 1/2 D aneb prostor (ve) filmu v
kontextu literatury a výtvarného umění dává již předem tušit, že jde o práci teoretickou, zaměřenou
na určitý aspekt filmu. Autorka se úzce zaměřuje na pojem „prostoru“ – nejen ve filmu jako
takovém, ale i na jeho vnímání filmovým divákem, majícím s prostorem každodenní zkušenost
jak v běžném životě, tak z jiných uměleckých forem, především z literatury a výtvarného umění.
Úvodní kapitoly vymezují předmět práce, konfrontují především filozofické, psychologické i
fyzikální (!) koncepce prostoru, věnují se propojení prostoru s časem. Odtud už není daleko
k úvahám o vytváření fiktivního prostoru ve filmu a o jeho vnímání divákem, čili o interakci
s vnějším světem. Své osobní omezenosti ovšem připisuji to, že jakmile čtu v jakémkoli textu
pojmy jako například „kognitivní mapování“, „prostorovost narativu“ či „pozitivní potenciál
mezimediálních výpůjček“, má pozornost se otupuje a s přibývajícím časem ztrácím „prostorovou“
orientaci. Přece jen jsem zralý na texty beletrističtější, kde se o filmu píše literárním či
alespoň žurnalistickým jazykem, který je mi bližší. Na druhé straně jsem ale v textu Kateřiny
Svatoňové většinou vždy našel „záchranu“ a vodítko v podobě odkazů a popisů konkrétních scén
z filmů, na nichž autorka své teze ilustruje a tak i četba tak teoretické práce může být pro
nepoučeného čtenáře v jistém smyslu poučná. Pro mne osobně jsou nejčtivější kapitoly o „prostorových“ vztazích
mezi různými uměleckými formami, filmem s divadlem, tancem, hudbou, literaturou, výtvarným uměním.
Autorka sem zařazuje i vztahy se současnými médii a neopomíjí ani dnes moderní a s filmem se
oboustranně prolínající komiks.
Jako psaní o filmu neumím práci 2 1/2 D aneb prostor (ve) filmu v kontextu literatury a výtvarného umění
až tak úplně posoudit. Přece jen je pro mne film víc „mystickým zjevením“ než předmětem
strukturalistického zkoumání (výraznou polaritu obou výrazů jsem zvolil záměrně). Chápu ale, že
i takový pohled na film je pohled, zvláště v době, kdy je komunikace na vizuálním sdělení
založena. Nicméně k užší charakteristice obsahu knihy si raději vypůjčím část textu vydavatelské
poznámky: „Autorka dochází k závěru, že prostor je základní kategorií, na níž stojí film jako
umělecké dílo i jako médium zprostředkovávající realitu. Film tak stojí na pomezí fikční
reprezentace (jakožto dvojdimenzionální zpodobnění) a trojdimenzionální reality, má tedy kvalitu
jakéhosi 2,5 D prostoru.“
Text je doplněn více než 200 obrazovými ukázkami z filmů či uměleckých děl (černobíle i barevně),
grafy a tabulkami, připojeny jsou odkazy na jiné práce, seznam literatury a rejstříky zmíněných
filmových, literárních a výtvarných děl. Kniha čtvercového formátu je vypravena na kvalitním
papíru v pevně držící brožované vazbě.
Kateřina Svatoňová
2 1/2 D aneb prostor (ve) filmu v kontextu literatury a výtvarného umění
edice Akta F
Katedra filmových studií a vydavatelství Casablanca 2009
191 s.
ISBN 978-80-903756-8-0 (Casablanca)
ISBN 978-80-7308-264-2 (FF UK)
web vydavatele: www.icasablanca.cz
[na Nostalghia.cz publikováno 6. 6. 2009]
|