|
|
Ve Wendersově filmu NEBE NAD BERLÍNEM je jednou z nejmagičtějších sekvencí pasáž
odehrávající se v berlínské knihovně. Mezi tisíci svazků s nashromážděnou moudrostí
lidstva sedí čtenáři a jejich hlavami proudí myšlenky filozofů, umělců, vědců.
Kdysi dávno, ještě v pubertálním mládí, jsem propadal zlozvyku, který se mne drží dodnes:
K tomu co mne zaujme a oslovuje se snažím získat maximum dostupných informací. Ovšem realita
mne z mých snah vždycky velice rychle vyvede, protože prakticky nikdy není možné se
dopídit všeho. Nicméně něco z toho pocitu, dozvědět se o dané věci co nejvíce, v člověku
zůstává. Minimálně stovky či tisíce poznámek, výpisků, odkazů či rešerší. Když jsem se pak
ponořil do internetu, objevila se přede mnou další dimenze.
A tak vznikl nápad na vytvoření tohoto webu. Nezastírám, že má dosti osobní charakter a že
výběr jeho témat je dosti subjektivní. Podle někoho to bude možná až příliš. Na druhou
stranu to je ale jediný způsob, jak podobný projekt udržet v chodu. Těžko by asi někoho bavilo
dělat stránky o něčem, co ho zajímá jen okrajově nebo vůbec.
To, že jsem si vypůjčil název i podnázev webu a celé domény ze dvou filmů, které spolu tak
trochu souvisí, není jen snahou po nějaké rádoby efektivitě. Již nějaký rok se mi víc a víc
zdá, že mne daleko více oslovují filmy, jejichž datum vzniku je často i několik desítek let
staré, mnohdy starší než já. Proto Nostalghia.cz, odvozená z originálního titulu
Tarkovského předposledního filmu. Cesta k podtitulu stránek, věnovaných všem „bývalým
andělům“ už je pak zřejmá. Nejříve dedikace Wendersova NEBE NAD BERLÍNEM
mj. Andreji Tarkovskému a posléze celá idea scénáře tohoto filmu o andělech mezi námi...
Wenders mezi ně vedle Tarkovského zařadil také J. Ozua a F. Truffauta, ale každý jen trochu
vnímavý divák by byl jistě schopen vytvořit si vlastní andělskou galerii tvůrců (nebo jen
samostatných filmů), jejichž dílo ho oslovuje. Každý určitě někdy zažil pocit, kdy se mu zdálo,
že shlédl film, kterým nahlédl až k samé podstatě věci. Možná tu podstatu nedokáže slovně
uchopit, ale cítí ji. To je i jakýmsi skrytým měřítkem, které uplatňuji pro výběr témat a
námětu na tomto webu. Někdo používá termín „duchovní film“, „netuctové filmy“ - pro tento
web jsou to tedy „andělé“. Ale na pojmenování asi až tak nezáleží.
To, že tematicky zůstává celý web omezen jen na oblast filmu pak už je pouze výsledek
pragmatické úvahy. Anděly lze jistě najít i mezi literáty, básníky, hudebníky či malíři.
Ale v takové tematické šíři už by se celý web stal naprosto bezbřehou a v konečném výsledku
kontraproduktivní záležitostí. Ostatně jedním z kouzel filmu je, že v sobě dokáže
koncentrovat vlivy ze všech jiných uměleckých forem. Takže i jeho prostřednictvím se
k „jiným“ andělům lze dobrat. Ostatně „dobírat se k něčemu“ je smyslem existence
i těchto stránek.
Petr Gajdošík
nostalghia(zavinac)nostalghia.cz
4. 4. 2002
|