Nostalghia.cz – Andrej Tarkovskij

Přemítání nad OBĚTÍ

Tarkovského poslední dílo OBĚŤ se dočkalo celkem tří vydání na DVD nosiči (USA, Japonsko, Evropa). Před nějakou dobou Švédský filmový institut oznámil začátek prací na novém, v pořadí již čtvrtém disku, který ale bude první v pořadí, který se bude moci pyšnit popiskou „digitally remastered“. Jak vlastně vypadá vzájemné srovnání všech tří předchozích vydání?

Tímto shrnutím se společně zabývali recenzenti ze známého DVDBeaver.com a autoři kanadského serveru Nostalghia.com, kde najdete také detailní porovnání kvality všech tří disků (nazvané The Sacrifice Redux). Z tohoto obsáhlého anglického textu, doprovozeného několika screenshoty dále vybírám to nejpodstatnější. (Úvodem musím podotknout, že nejsem v této oblasti technicky vzdělán a proto reprodukuji jen to, čemu alespoň vzdáleně rozumím. Zbylé „taje“ analýzy si budete muset přečíst sami v anglickém textu.)

Podle analýzy postrádají všechny tři verze oproti originální filmové podobě přesné zobrazení teploty barev a detailů. U amerického a evropského vydání jsou tyto rozdíly navzájem méně patrné, oba disky ale neposkytují přesné zobrazení některých detailů. Evropský i americký disk mají obraz proti původní podobě filmu více prosvětlený, japonská edice naopak zachycuje více detailů a udržuje také větší rovnováhu mezi barevnými poměry a světelným kontrastem, což více odpovídá záměrům Tarkovského a Nykvista. To je patrné např. z těchto dvou ukázek. Vlevo je zachycen výsek záběru z japonského vydání, které reprodukuje správný poměr barev a jasů a zachycuje i více detailů, vpravo je tentýž záběr z evropské (potažmo americké) edice, více prosvětlený na úkor ztráty detailů a vyváženosti barev:

Zdánlivě bezproblémový japonský disk ovšem doplácí na to, že přepis na něm není anamorfní a navíc neobsahuje anglické titulky. Problémem je i rozdíl rychlostí filmu (asi 4%) mezi normou NTSC a PAL. Jediný anamorfní přepis má Artificial Eye, ovšem tento disk zase nedodržuje původní barevno-jasové poměry.

Další soubor problémů souvisí s rozkódování video signálu u různých přehrávačů a televizorů. Na výše zmíněné stránce s analýzou je několik ukázek, které nastiňují možné problémy při zobrazení na různých přístrojích. Každé jejich možné řešení na straně uživatele disku je ovšem jen pomocné, problémem je samotné uložení dat na disku. V tomto směru smutně „vede“ disk od Artificial Eye, v některých případech může při přehrávání zobrazovat i vodorovné pruhy a nebo špatně reprodukovat detaily (viz dvě ukázky ze scény předávání mapy - vlevo je progresivní scan, pro detaily klikněte na samotné obrázky). V tomto momentě došlo i k poměrně humorné situaci - Artificial Eye se hájí tím, že k přepisu mělo od Švédského filmového institutu (SFI) pásek na digiBeta a že problém už musel být na něm, SFI se hájí tím, že na digiBeta chyba není a že musela vzniknout při přepisu.

Na závěr si autoři analýzy nechali to, co je zřejmé každému uživateli, tedy i tomu, kdo se příliš nevyzná ve výše uvedených, spíše technologických potížích - tzv. „digitální úklid“. Žádný ze tří vydavatelů se neobtěžoval film precizně vyčistit od různých kazů a obrazových šumů. To dokazuje ukázka ze scény, kdy Alexander listuje knihou s obrazy ruských ikon: ve všech třech DVD edicích se objevuje stejný kaz. Obdobných ukázek by se ale dalo vybrat více. (Pro zajímavost, kniha, kterou Alexander obdrží jako dar je jediné švédské vydání knihy Michail Vladimirovic Alpatova Ryskt Ikonmaleri. Vyšlo v roce 1984 v nakladatelství Gidlunds Forlag, má 330 stran, 203 barevných příloh, tituly jsou v ruštině a švédštině, formát 34.5 cm x 27 cm, ISBN 91-7021-433-6.)

Nick Wrigley, autor a správce pozoruhodného webu o Jasudžiru Ozuovi (ozujasujiro.com) publikoval na Nostalghia.com (zpráva z 9. listopadu 2002) krátké srovnání britského DVD (Artificial Eye 2002) se starším americkým vydáním (Kino on Video 2000). Z jeho krátké recenze vybírám: přepis na DVD od Artificial Eye je mnohem kvalitnější, v anamorfním formátu 1.61:1, s obrazem vyčištěným od nečistot a zejména s dodrženou redukcí barev, na které si Tarkovskij a Nykvist dali u filmu záležet (u amerického vydání byl údajně přepis barevně pestřejší). Titulky jsou vypínatelné. Na druhém disku je pak dokument M. Lesczylowského DIRECTED BY ANDREI TARKOVSKY o natáčení OBĚTI, který je jen v nepatrně lepší kvalitě než na americkém vydání, zejména proto, že byl přepsán z původního master TV/Video pásku.

Co říci závěrem? Nezbývá než se těšit na švédskou edici, jejíž termín vydání SFI zatím nekonkretizoval. Oznámil ovšem, že film podrobí precizní restauraci a kompletnímu digitálnímu remasteringu. Výsledek je těžké předjímat, protože i tak je stále co zkazit. Osobně se ale spíš kloním k názoru, že připravit další průměrný disk by si SFI asi nedovolil, takže se spíš můžeme opravdu těšit. Nostalghia.com dokonce spekuluje o boxsetu - což by byla opravdu událost.

[na Nostalghia.cz publikováno 13. října 2003]

* * *