Nostalghia.cz – Andrej Tarkovskij

Andrej Tarkovskij. Vospominanije

ANDREJ TARKOVSKIJ. VOSPOMINANIJE
(Vzpomínka)
Francie, Rusko 1996, 25 min.
Režie: Alexej Najdionov, Andrej Tarkovskij jr.
Produkce: Marie Čugunovová
Výroba: Atalanta
1.33:1, bar.
rusky, francouzsky

[fotogalerie]

Už přes deset let starý snímek, vzniklý k desetiletému výroči Tarkovského úmrtí, je mezi všemi dokumenty o Andreji Tarkovském výjimečný: jméno „Andrej Tarkovskij“ v titulu se totiž nevztahuje ani tak na slavného režiséra, ale právě na jeho syna Andreje, který je spoluautorem a spolurežisérem filmu v němž vzpomíná na své dětství a na těch několik málo chvil, které mohl s otcem a matkou prožít po letitém odloučení a opětovném setkání v roce 1985, necelé dva roky před otcovou smrtí.

V úvodu vidíme záběry z OBĚTI, sekvenci Alexandrova snu v zahradě, mokré listí, zbytky sněhu, malý bosý chlapec, náhlý hřmot přelétajícího letadla… Záběr do očí Andreje Tarkovského jr. a jeho vnitřní hlas: „Vzpomínám na své dětství, otce…“ Tak se se otevírá film, který je velmi intimní synovskou vzpomínkou na dětství v Rusku a po několikaletém nuceném odloučení na několik posledních měsíců s otcem. Útržky vzpomínek, paměti, Andrej si vybavuje lidi, události, místa. Kamera jako němý svědek doprovází jeho vnitřní monolog v domě v Mjasném, v pařížském bytě i na hřbitově Saint-Geneviéve-des-bois. Vzpomínky, fotografie, monology několika nejbližších lidí - matka, babička, novinář Victor Loupan, skladatel Eduard Artěmjev, Charles H. de Brantes (ředitel pařížského Tarkovského institutu)… (viz připojená fotogalerie) Zní variace na hudbu z Tarkovského filmů, pravoslavné zpěvy, modlitby… V mysli mladého Andreje tvoří vzpomínky jakési útržky, záblesky paměti, které skládají nejasný obraz otce. Obavy Alexandra z OBĚTI, STALKERŮV nářek nad lidskou pýchou, přenášení hořící svíčky z NOSTALGIE… Otec k Andrjušovi promlouvá skrze své filmy. Nad rozlehlou ruskou rovinou letí mraky, synovi toho zbývá ještě mnoho na co by si měl vzpomenout. Z otcova díla mu je ale jasné jedno: to co nás dělá skutečnými lidmi je umění, tvorba. Je nevysvětlitelná, ale všeobsažná, jen skrze ni lze pocítit Boží existenci…

VZPOMÍNKA je nenápadný, ale velmi působivý dokument. A to i přesto, že filmařsky kolísá mezi popisným a psychologizujícím dílem. Mladý Andrej Tarkovskij zde složil hold nejen svému otci, ale i nevysvětlitelnému tajemství, jemuž říkáme Umění.

[fotogalerie]

[na Nostalghia.cz publikováno 10. července 2007]

* * *