František Vláčil. Život a dílo autorská explikace k vycházející knize
21. prosince 2018 opustil tiskárnu kompletní náklad knihy František Vláčil. Život a dílo,
na níž jsem pracoval posledních cca 8 let, jimž ale předcházelo ještě více než 20 let zájmu o téma.
Kniha je završením místy opravdu mravenčí práce, jejíž výsledek si ale netroufám nijak hodnotit.
Na tomto místě si dovolím pouze jakousi malou autorskou explikaci, z větší části obsaženou
i v úvodním slově knihy.
Kniha František Vláčil. Život a dílo vznikla z obdivu k filmům Františka Vláčila. Je výsledkem
více než třicetiletého zájmu o jeho dílo, většinou spíš privátního a jen málo publikovaného. Dlouholetá
absence alespoň základní režisérovy monografie a především několik vnějších impulzů z let 2010 a 2011
přispělo k tomu, že jsem se k práci na knize nakonec odhodlal.
Přestože jsou Vláčilovy filmy dnes pevně vrostlé do historie naší poválečné kinematografie, patří v ní
spíš k solitérům, byť neobyčejným. Jeden z nejuznávanějších českých filmařů v nich dospěl k mimořádným
počinům nejen v měřítku domácím, ale i světovém, a v případě některých titulů až na samý vrchol filmařské
geniality. Jeho filmy oslovují především náročné publikum, své obdivovatele si ovšem našly v každé generaci.
Přesto tato kniha nechce být nekritickou adorací, snaží se být hlavně objektivním popisem Vláčilova života
a díla. Síla jeho filmových obrazů, tvůrčí zápal, jeho „žití filmem“ je něco natolik jedinečného, že jsem
byl od počátku přesvědčen, že je zbytečné pro to hledat paralely nebo srovnání. A že o tom lze přinést jen zprávu.
Přímou prací na knize jsem se začal zabývat v roce 2011. Jejím obsahem bylo studium pramenů v archivech,
rozhovory s pamětníky v tuzemsku i zahraničí, shromažďování a komparace písemných a obrazových materiálů,
četba literatury a dobového tisku, prohlížení (nejen vláčilovských) filmů, návštěvy lokací kde filmy vznikaly.
S odstupem i několika desetiletí jsem se prostřednictvím tohoto studia pokusil vystopovat, jak se Vláčilovy
filmové záměry vlastně formovaly, jak se přetvářely a získávaly konečný tvar. Snažil jsem se zachytit proces
jejich vzniku, dobové přijetí, reflexi, případně i další osudy, a to vše v širším kontextu témat i doby.
Časem se ukázalo, že podrobný popis vzniku Vláčilových filmů tak v jistém smyslu může fungovat i jako
zvětšovací sklo k poznání dobového systému filmové výroby v Československu, společenské situace nebo role
některých osob na konkrétním vláčilovském příkladu. I když v textu předpokládám poučeného čtenáře, snažím se
i pro laickou veřejnost některé specifické pojmy a termíny z oblasti tvorby filmů vysvětlovat a popisovat,
stejně jako přibližuji v drobných biografických poznámkách některé osobnosti, jež do osudů Vláčilových filmů vstoupily.
Základním výchozím konceptem celé knihy tedy byla pozitivisticky zaměřená monografie s důrazem na faktografii,
podrobné odkazování na zdroje a prameny. Protože ale filmy (nejen Vláčilovy) vnímám především jako umělecká
díla, jejichž smyslem je vyjádření nebo sdělení, nešlo se ani u takto zaměřené práce tu a tam vyhnout analýze.
V tomto směru jsem se ovšem snažil být rezervovanější a své osobní pohledy vkládat do textu střídmě (ne vždy
se tomu dá vyhnout), mapovat spíše dobovou reflexi, případně některá současná stanoviska. Jako ctiteli
Vláčilových filmů mi v takových chvílích často vytane na mysli výrok režiséra Jaromila Jireše: „Nepokouším se
o rozbor Vláčilových filmů, většinu z nich mám tak rád, že by šlo o vyznání.“
Nedílnou součástí textu měl být obrazový doprovod (několik set fotografií, kreseb a kopií dokumentů), v této
šíři a zaměření ve vláčilovské literatuře zatím nepublikovaný. Neměl být jen ilustrativním doplňkem, ale
samostatným svědectvím o především vizuálním díle, v němž obraz sám bývá často sdělnější než jeho sebelepší
popis. To, že v této knize nakonec chybí je důsledkem komplikované komunikace s dědicem práv k většině vybraných
obrazových materiálů. V určité fázi dokončování knihy, konkrétně ve chvíli, kdy mu byla předána
k posouzení a vyjádření kompletní sazba celé knihy (text a obrazové přílohy), byla z jeho strany bez
jakéhokoliv zdůvodnění ukončena komunikace, neodpovídal na zaslané emaily, písemné dopisy, nebylo možné se
s ním spojit telefonem ani přes rodinné příslušníky. Nastala tak situace, kdy nebylo jasné, co se vlastně
s výtiskem sazby předané k posouzení děje, situace, která vybízela k různým interpretacím. Vydavatel současně
s autorem zvažoval možnost vydat knihu jen s omezeným obrazovým doprovodem, na nějž byla již práva zajištěna.
Ukázalo se ale, že kniha vybavená takto omezeným obrazovým materiálem by působila velmi nevyrovnaně: k některým
kapitolám byly obrazové přílohy sice alespoň na úrovni základní dokumentace, k jiným naopak skoro vůbec.
Padlo proto rozhodnutí vydat knihu bez jakýchkoliv obrazových příloh, jako čistý autorský text. Několik málo
černobílých fotografií v knize má funkci spíše obrazové interpunkce mezi jednotlivými tematickými oddíly,
než nějakou dokumentační úlohu. Podrobněji se k celé věci rozepisuje v knize také vydavatel v kapitole Slovo
vydavatele nebo v anotaci na svých
webových stránkách.
Knihu vydává příbramské nakladatelství Camera obscura pana Miloše Fryše. Svazek má 875 stran, náklad činí
900 výtisků, doporučená cena je stanovena na 590 Kč. Aktuálně by kniha měla být v nejbližších hodinách od
vyexpedování z tiskárny k dispozici v pražské prodejně Terryho ponožky (v pasáži kina Světozor,
www.terryhoponozky.cz),
poté by v průběhu ledna 2019 měla být větší část nákladu distribuována i v ostatních knihkupectvích v ČR.
Aktuální informace o knize a její distribuci najdete na stránkách nakladatele.
Knihu v tomto rozsahu a záběru nebylo možné zpracovat bez spolupráce s dalšími lidmi a institucemi. O tom,
komu chci za spolupráci a pomoc poděkovat, se rozepisuji v samostatné kapitole v závěru knihy. Zde si dovolím
jen jeden poznatek, který jsem učinil brzy po začátku práce na knize a definitivně si jej doformuloval až v
těchto dnech, dávno po odevzdání knihy do tisku. Téměř kdekoliv a za kýmkoliv jsem přišel a dotazoval se na
věci související s režisérem Františkem Vláčilem, byl jsem svědkem ochoty vyjít mi vstříct, poskytnout maximální
množství vzpomínek, dokumentů nebo fotografií z rodinných sbírek, a to zcela nezištně, jen proto, že jde o Vláčila.
Toto „výzkumnické putování“ mi tak průběžně samo o sobě dokazovalo, jak jsou Vláčilovy filmy ceněny, jak
jsou pro řadu lidí důležité, přestože možná nedosáhly takové obecné popularity, jako díla jiných tvůrců.
Díky této zkušenosti tak výsledná kniha nakonec přece jen asi není pouze mou „zprávou“, jak to zmiňuji výše,
ale snad také poctou Vláčilovu dílu, poctou od všech, kdo k jejímu obsahu nezišně přispěli. Deo Gratias.
[připravil Petr Gajdošík, na Nostalghia.cz publikováno 21. prosince 2018]
Petr Gajdošík František Vláčil. Život a dílo
Příbram, Camera obscura 2018
875 s.
ISBN 978-80-903678-9-0