|
|
Časopis pro kulturní dějiny Kuděj přinesl ve svém druhém letošním čísle obsáhlý
příspěvek Petra Kopala s názvem Hra o Marketu Lazarovou? s podtitulem Filmové obrazy středověku.
Autor se na 25 stranách nezabývá ani tak podrobnou analýzou Vláčilova opusu, ale jeho
pozornost je soustředěna především na místo MARKETY v českém historickém filmu z
něhož si pro účely své práce vybírá jen skupinu filmů se středověkou tematikou. V
několika kapitolách (Špína + emoce = středověk, Fenomén odborných poradců, Rekonstrukce
nebo věrohodnost?, Královské obrazy, Normalizované obrazy ad.) autor postupně rozebírá
charakteristické rysy českého „středověkého“ filmu, přičemž se pokouší alespoň nastínit
možné myšlenkové a inspirační geneze jednolivých děl, která se ve zobrazení minulosti
často snažila Vláčilovou MARKETOU alespoň inspirovat a nebo jí byla leckdy
poměřována. Často v textu dochází k prolnutí (a srovnání) motivů, které použil (nebo
chtěl použít) nejen František Vláčil, ale do svých filmů je začlenili i jiní autoři,
často dochází k vytvoření jakési typologie postav, které jednotlivými filmy procházejí:
mnich, panovník, loupežný rytíř apod.
Autor se pokouší přistupovat k jednotlivým filmům s vědomím toho, že byla leckdy předem
určena jako nástroj ideologizace společnosti (Vávra), snaží se najít cestu také k těm
filmům, které i přes svůj distribuční propad měly, alespoň v zárodcích, „poctivé“
úmysly a chtěly být výpovědí, obrazem či rekonstrukcí. Formuluje také závěry, proč u
naprosté většiny z nich k naplnění těchto cílů nedošlo. Výsledkem je konstatování, že
mezi českou „středověkářskou“ filmovou produkcí nenalezneme prakticky jediné filmové
dílo, které by se dokázalo Vláčilovi přiblížit byť jen v jediném jeho „rozměru“:
básnivosti, autentičnosti, sugestivnosti a univerzalitě. MARKETA zůstává
osamocenou, „až nedovoleně omamnou a krásnou“ růží mezi jinými díly, která obvykle
doplatila buď na přeceňování tvůrčích ambicí autorů nebo na ideologickou (nově
společenskou) poptávku, přičemž to druhé kupodivu lze alespoň částečně říci i o jediném
polistopadovém středověkém filmu, ZDISLAVĚ Z LEMBERKA.
Studie Petra Kopala (jinak profesí historika a také spoluautora semináře
Film a dějiny - www.filmadejiny.cz)
spíše vytyčila řadu otazníků, které čekají na své
zodpovězení. Jak autor v závěru zmiňuje, provedení skutečného historického rozboru
českých historických filmů, odkrytí jejich inspiračních zdrojů, tvůrčích postupů,
záměrů a cílů máme teprve před sebou. Zbytečná práce by to přitom nebyla: jedním
z nepochybných rozměrů vnímání a chápání historických filmů totiž je, že mnohem silněji než jakékoliv
psané slovo ovlivňují vnímání dějin ve společnosti.
→ Kopal,Petr: Hra o Marketu Lazarovou? Filmové obrazy středověku. Kuděj 5, 2003, č. 2, s. 42-67.
[na Nostalghia.cz publikováno 28. 10. 2003]
|