|
|
Ačkoliv je v čase psaní této recenze technologie VHS již pomalu odsouzena do
oblasti zapomění, je určitou povinností takto tematicky zaměřených stránek věnovat
se i věcem, které se ocitají za horizontem aktuálnosti. Navíc je ÚDOLÍ VČEL na
videokazetě stále jediným oficiálním vydáním Vláčilova filmu na nějakém domácím
nosiči a dobře udělané DVD je stále spíš v nedohlednu. Takže opodstatněnost alespoň
krátké recenzentské noticky by tu byla.
Videokazetu vydalo v roce 1997 Centrum českého videa a kdo by si ji chtěl ještě
dnes pořídit, má stále možnost v klasických obchodech či ve vydavatelově e-shopu.
Bohužel musím poradit jedno – ať tak nečiní. Ne snad proto, že VHS dnes stojí na
prahu propadliště dějin, ale pro „kvalitu“, kterou vydavatel na tomto vydání předvedl.
Vcelku bych se dnes nepozastavoval nad obrazovými kazy a zašumělou zvukovou stopou –
tyto věci u VHS dost dobře nejdou posuzovat jako u DVD a osm let po vydání to již
nemá ani smysl. Co je ale zásadním a neomluvitelným „počinem“ vydavatele je ořez
filmu na televizní formát! Po přesném měření tedy na poměr 1.42:1. Nečekal jsem
hned přepis původního widescreenu 2.35:1, takový luxus se ostatně nedostal ani
VHS vydání
MARKETY LAZAROVÉ.
Nicméně stejně jako u ní jsem i v případě ÚDOLÍ VČEL tak nějak automaticky očekával,
že Bonton vydá film přepsaný z duplikátní kopie, která je v archivu uložena a má
formát 1.85:1. Ovšem nestalo se tak a i přes ujištění ze zadní strany obalu, že
film je širokoúhlý, se na této videokazetě dočkáte brutálního ořezu.
Nejlépe to myslím dokumentuje několik screenshotů, učiněných z těch míst filmu,
kde je absence širšího formátu zřetelně cítit. Obvykle se jedná o záběry, jejichž
kompozice evidentně počítá s širším plátnem, např. postavení dvou lidských postav.
VHS - 1.33:1
|
|
DVD - 2.35:1
|
|
|
VHS - 1.33:1
|
|
DVD - 2.35:1
|
|
Vedle toho je ale ve filmu pár míst, kde se ve vysloveně statickém záběru
objeví náhle prudký a krátký švenk do strany. Prudkost a nepřirozenost
tohoto „pohybu kamery“ přitom sugeruje myšlenku, že vznikl až při přepisu v místech,
kde se kompozice širokého záběru postupně měnila, což by u ořezaného formátu mohlo
vést třeba k odejítí postavy mimo obraz. Nešlo by tedy o švenk kameramana, ale o
pohyb učiněný v laboratoři při záznamu na menší formát. Dvě následující ukázky
se to snaží dokumentovat.
K čerstvě zakoupené
videokazetě jsem se navíc dostal až v roce 2005 a mezi nezbytnými reklamami a upoutávkami
na začátku kazety naleznete jen a jen českou nejnovější filmovou produkci – reklamy na
TMAVOMODRÝ SVĚT, KAMEŇÁK ap. Jinými slovy – vydavatel pro trh stále množí nové
kazety i s neuvěřitelně zmrzačeným přepisem. To je asi tak nejpodstatnější zjištění,
které považuji za nutné k podobě této videokazety sdělit. V obecné rovině pak všechny tyto
ukázky dokumentují míru škodlivosti takových zásahů na původním autorském díle.
Údolí včel (VHS)
1967, 97 min.
čb, 1.42:1, mono
Režie: František Vláčil
vydavatel: Centrum českého videa (1997)
katalog. číslo: V5053
[na Nostalghia.cz publikováno 2. 8. 2005]
|