Nostalghia.cz – Andrej Tarkovskij

Příležitost pro zájemce o cesty do Zóny II.

Reakce na nedávný článek o cestování do Zóny na sebe nenechala dlouho čekat. Případné další reakce či nápady (můžete zasílat emailem) budou umisťovány také na tuto stránku.

Od: Miroslav Gajdošík
Dne: 11. ledna 2004
Předmět: K článku „Příležitost pro zájemce o cesty do Zóny“

Několik drobných poznámek k technickému popisu:

1/
Benzínová nádrž je umístěna stále v zadní části vozidla. Usuzovat podle světlometu, že se jedná o přední část vozidla, je poněkud bláhové. Konstruktéři pouze opravdu modernizovali umístění reflektoru systémem „čepice štítkem dozadu“ – viz Allenovi Darebáčci. Je přece zřejmé, že pokud by reflektor byl v přední části tažného vozidla, tato jednotka by se při rychlejším rozjezdu stavěla „na zadní“, hnaná v tomto případě přední náprava by ztratila styk s kolejemi a proto by se soustava vozů vůbec nerozjela.
Hnací jednotka není tedy tažná, ale tlačná. Směr jízdy pak zaručuje přehled řidiče celé soustavy o dění na tlačené přepravní plošině. Chytré umístění nádrže, po mém výkladu v zadní části hnací jednotky pak umožňuje tankování paliva za jízdy, ovšem pouze v případě dostatečně dlouhé hadice. Natahující se hadice pak může vydávat ony charakteristické zvuky při jízdě do Zóny.
O záměru konstruktérů doplňovat palivo za jízdy svědčí i poměrně malá velikost nádrže na palivo, ovšem pokud se nejedná o nádrž pro kapalinu do ostřikovače reflektoru.

2/
Autor správně usuzuje, že blatník je u kolejového vozidla nesmyslem. Však se také nejedná o blatník, ale nášlapnou brzdu.

3/
Dávat do souvislosti nepřízeň počasí s výlety do Zóny a kapotáží vozidla je pak vysloveně bláhové. Každý přece ví, že v Zóně prší pouze v uzavřených prostorech, tedy ne pod volnou oblohou.

4/
Za úplný protimluv pak lze označit autorem zmiňované osvětlení nástupiště se světlou budoucností cestování do Zóny.

5/
Zcela zarážející je pak technická specifikace rozměrů přípojného vozidla. Je zřejmé, že přípojná plošina je určena pro po stranách sedící cestující. Pro 26 sedících cestujících připadá na jednu přepravní stranu 13 sedících cestujících. Při uváděné délce 2788 mm pak na jednoho sedícího cestujícího připadá 214,46153 mm zaokrouhleno na 21,5 cm. To by cestující museli být velmi štíhlí a ještě si museli sedět na klíně (46,5 cm na cestujícího), to ovšem nevím, kde by pak seděl onen lichý, tedy třináctý cestující. Samozřejmě nepochybuji, že varianta sezení na klíně spolucestujícímu může v určitých případech zvyšovat atraktivitu výletu a navrhuji, aby se při cestě zpět střídalo.

[na Nostalghia.cz publikováno 11. ledna 2004]

* * *