Nostalghia.cz – Andrej Tarkovskij

P. D. Volkovová: Arsenij i Andrej Tarkovskije

Paolu Dmitrijevnu Volkovovou jsem na těchto stránkách měl možnost představit již počátkem roku, kdy zde byla publikována anotace její knihy o Tarkovského otci, básníkovi Arseniji Tarkovském z pera Michala Petříčka. V letoším roce vyšla její další kniha s názvem Arsenij i Andrej Tarkovskije, která se tentokrát snaží soustředit na vztah otce a syna, mimochodem tolikrát lehce nastíněný i v Tarkovského filmech.

V první kapitole se autorka zabývá především historií rodu Tarkovských a to úplně stejně jako v její první knize. Vlastně se dá říct, že celá kapitola je slovo od slova identická, dokonce vytištěná ze stejné sazby jako kniha první (je i na stejném počtu stránek). Obdobnou „práci“ si dala i s kapitolou druhou, kde Volkovová rovněž „sama od sebe“ opsala kompletní text a převzala veškerý fotografický doprovod, který doplnila asi jen o 2-3 nové reprodukce dětských kreseb Andreje Tarkovského. Jen kosmetické změny prodělala také třetí přejatá kapitola o období života na Ščipke, kam byly doplněny jen některé nové fotografie. A tak je první půlka knihy vlastně jen nepatrně obohacenou variantou téměř celé předchozí autorčiny práce.

Až ve 4. kapitole s názvem „Být sám sebou“ můžeme sledovat podrobněji vylíčené životní osudy Andreje Tarkovského a to zhruba od období jeho přijetí na moskevský VGIK (1954). Autorka ale nelíčí život v souvislém textu, ale zejména pomocí citací vzpomínek Tarkovského přátel, spolupracovníků nebo spolužáků ze VGIKu. To je, domnívám se, mnohem cennější přístup, protože touto cestou se ke čtenáři dostanou jinak těžko sehnatelné výpovědi a vzpomínky, navíc často psané přímo pro tuto knihu. Autorka se proto také nevěnuje příliš podrobnému popisu filmů, protože předpokládá, že jde o věci všeobecně známé. Místo toho ji zajímá hlavně historie jejich vzniku, případně jejich další osudy. I přes vše řečené a přínosné je ale tato kapitola (na stranách 169-252) povícero jen sumarizací známých informací a údajů o Tarkovského životě a tvorbě.

Poslední kapitola nese název „Archivy, vzpomínky, dokumenty“ a pro zájemce o dílo a osobnost Andreje Tarkovského je z celé knihy asi nejzajímavější. Najdete v ní např. fragmenty z rozhovoru s Irmou Raušovou- Tarkovskou, první manželkou Andreje Tarkovského, několik pozoruhodných dokumentů z časů zápasu o ANDREJE RUBLEVA (pro tyto stránky se již připravuje např. český překlad stenografického záznamu diskuse v jedné z komisí Mosfilmu, posuzující film ANDREJ RUBLEV), vzpomínky několika přátel (A. Bitov, M. Romadin, G.Pomerancev) a také text divadelní hry Erlanda Josephsona Letní noc, napsané na památku Andreje Tarkovského.

Jako celek je tak kniha jen souhrnem většinou obecně známých informací, z velké části navíc již samotnou autorkou publikovaných v její předchozí knize (obě knihy mají i obdobný grafický design). Ocenit ale lze několik zde publikovaných dokumentů, rozhovorů nebo vzpomínek, jinde doposud nezveřejněných.

Arsenij i Andrej Tarkovskije
Zebra E
Moskva 2004
383 stran
ISBN 5-94663-117-9

[na Nostalghia.cz publikováno 28. června 2004]

* * *