Nostalghia.cz – Andrej Tarkovskij

Dostojevského Idiot jako televizní seriál

Televizní seriál režiséra Vladimíra Bortka IDIOT, natočený v roce 2003 podle románu F. M. Dostojevského, je v Rusku událostí roku. Desetidílná televizní adaptace sklidila jednoznačný divácký ohlas a získala již i několik cen. K této předloze měl velmi intenzivní vztah i Andrej Tarkovskij, který se více než deset let snažil přesvědčit kompetentní místa o smysluplnosti adaptace Dostojevského Idiota. Více o tom v samostatném článku Téma Idiot. Na následujících řádcích jsem se pokusil shrnout nejpodstatnější informace k seriálu, který podle všeho jistě za pozornost stojí (a nejen pro určitou souvislost s Tarkovským).

Vladimir Bortko
Narodil se v roce 1946 v Moskvě. Po vyučení v Kyjevském geologickém učilišti (ejhle, geolog! :-)) nastoupil v letech 1965-1966 vojenskou službu, poté pracoval tři roky jako inženýr v armádním projekčním ústavu. V roce 1969 se přihlásil na Kyjevský institut dramatických umění, který absolvoval v roce 1974. Pracoval jako asistent režie, od roku 1980 se věnuje samostatné režii. Po vcelku nevýrazných filmech následoval v roce 1988 mimořádný úspěch s adaptací Bulgakovovy novely PSÍ SRDCE. V roce 1991 natočil válečné drama AFGÁNSKÝ PRŮLOM. Po úspěchu seriálu IDIOT (2003) nyní natáčí seriálovou adaptaci románu MISTR A MARKÉTKA.

Vladimír Bortko má s adaptacemi klasických literárních děl své zkušenosti. Vysoce hodnocená byla například jeho filmová podoba (televizní film) Bulgakovova románu PSÍ SRDCE z roku (1988) o níž se na ruském internetu můžete třeba dočíst, že jde o „fetiš ruské inteligence“. Úspěch seriálu IDIOT z roku 2003 pak předznamenal Bortkovu nejnovější práci, televizní sérii MISTR A MARKÉTKA, jehož uvedení je ohlášeno na rok 2005.

Bortko natočil seriál s producentem Valerijem Todorovským, kameramanem deseti 70-ti minutových epizod byl Dmitrij Mass, hudbu skládal Igor Korneljuk. V hlavních rolích vesměs hvězdného obsazení se představili Jevgenij Mironov (Miškin), Vladimir Maškov (Rogožin) a Lydija Veleževová (Nastasja Filipovna). Další postavy ztvárnili Inna Čurikovová, Oleg Basilašvili, Michajl Bojarsky, Andrej Smirnov, Alexej Petrenko ad.

Všechny předchozí adaptace románu se vzhledem k jeho komplikovanosti a celé řadě paralelně se vyvíjejících dějových liní, musely spokojit se soustředěním se jen na vybranou dějovou linku nebo na omezený úsek románu. Režisér Bortko se pokusil soustředit na tragickou stránku díla. Prostudoval si podrobně Dostojevského životopis (včetně jeho slavných deníků) a osobně si prošel v Petrohradě všechny lokality, kam Dostojevskij zápletky svého románu umístil. Děj je tak v maximální míře rekonstruován přesně v lokalitách v nichž se odehrává i v předloze. Naprostá většina scén vznikla v Petrohradě, část v Moskvě a menší sekvence ve Švýcarsku (analogicky knize). Kostýmy a rekvizity se používaly v maximální míře originální, nové napodobeniny se vyráběly až pro doplnění nesehnaného rekvizitáře. Pro účely natáčení tak byly využity veškeré dostupné historické sbírky a depozitáře (ale zároveň byl také skoro vykoupeny obchody s antikvárním zbožím). V seriálu zůstaly zachovány všechny dějové linie a to přesto, že více než polovina knižních dialogů byla odstraněna. Přesto podle Bortka zůstal zachován duch románu a je přesvědčen, že kdyby Dostojevskij mohl jejich práci vidět, byl by spokojený.

Kladná divácká reakce překvapila jak tvůrce, tak televizní kanál Rossija, který od května 2003 seriál uváděl. Sledovanost předčila i jinak velmi vysoký raiting „soap oper“, akčních nebo detektivních filmů (podle statistik se z každé desítky Rusů, sledujících v době vysílání seriálu televizi, dívalo osm na IDIOTA!). Na ruských chatech najdete dlouhé diskuse nejen o seriálu samotném, ale vůbec o jednotlivých postavách a zápletkách románu. Kritická obec shodně vyzdvihuje režijní práci, herecký projev i vysokou míru věrnosti literární předloze, přičemž adaptace pro filmové vyprávění ději nijak neublížila (právě na tom museli všichni předchozí adaptátoři slevovat). Pro kvality seriálu pak svědčí i nejen ruská národní filmová cena Zlatý orel pro nejlepší tv seriál, ale také Literární cena Alexandra Solženicyna, pro režiséra Bortka a herce Jevgenije Mironova, poprvé udělená někomu mimo oblast literatury.

Ačkoliv je v současné době seriál s úspěchem uváděn v několika zahraničních televizích, podle telefonického dotazu Česká televize o jeho zakoupení neuvažuje. Zájemci o seriál tak budou asi muset využít toho, že v Rusku i v USA již vyšel i v čtyřdiskovém DVDboxu. V Rusku vydala boxset společnost CP-Digital v reprezentativním balení, se zvukem v DD 5.1 a regionálně nekódovaný. Cena boxu se zde pohybuje kolem 1.850,- rublů. V USA je čtyřdiskové balení distribuováno v nezměněné podobě, jen převedené do normy NTSC a obohacené o anglické titulky (ale obaly zůstávají v azbuce). Cena se pohybuje kolem 50 dolarů.

Vladimír Bortko realizoval ve svém seriálu mj. také dávný sen Andreje Tarkovského, přinést divákům Dostojevského IDIOTA v podobě televizního seriálu. Více se o tom rozepisuji v samostatném článku Téma Idiot.

[na Nostalghia.cz publikováno 17. května 2004]

* * *