| ||||||||||||||
Níže uvedený text je výsledkem pátrání po Tarkovského snahách o natočení Dostojevského románu Idiot, jehož zatím poslední adaptací je ruský televizní seriál Vladimíra Bortka. Text hojně využívá citací z Tarkovského deníku, jelikož jde o jediný běžně dostupný pramen. Pro nedostatek jiných zdrojů jsem byl nucen využívat hlavně problematické české vydání (Větrné mlýny, Brno 1997), jehož text jsem dále porovnával s britskou edicí (Faber, Londýn 1994). V případě rozdílů mezi oběma vydáními na toto upozorňuji poznámkou. Některé citace českého vydání byly v tomto článku upraveny do vhodnější nebo přesnější formy.Jedním z životních námětů Andreje Tarkovského byla adaptace vrcholného románu F. M. Dostojevského Idiot. Tarkovskij byl Dostojevského životem a dílem doslova fascinovaný. Vedle adaptace Idiota se zabýval rovněž záměrem životopisného filmu o Dostojevském v němž by využil některé motivy z jeho děl v kombinaci se zápisky ze spisovatelových deníků. Žádný z těchto projektů ale nakonec nespatřil světlo světa. Samotný román Idiot byl v historii kinematografie adaptován mnohokrát. Autorem nejstarší adaptace z roku 1910 je P. Čardynin, další filmy vznikly v letech 1919, 1921 a 1945. Často citovaným filmem je také Kurosawova adaptace z roku 1951 nebo Pyrjevův Idiot z roku 1958. Podivnou (až podezřelou) shodou okolností pak je v roce 1981 realizovaný životopisný snímek Dvacet šest dní ze života Dostojevského, který režisér Alexandr Zarchi natočil s Tarkovského dvorním hercem Anatolijem Solonicynem v hlavní roli. Čím Tarkovského přitahoval námět, který se dočkal již několika zpracování? Na to dává odpověď hned první zápis v deníku z 30. dubna 1970: Mluvili jsme se Sašou Mišarinem o Dostojevském. Samozřejmě, nejdřív je třeba psát. Bez pomyšlení na realizaci. Patrně nemá velký smysl chtít adaptovat nějakou Dostojevského knihu. O Dostojevském samotném by měl být ten film. O jeho povaze, jeho Bohu, jeho ďáblu, jeho díle. [...] Dostojevskij by mohl obsáhnout samotný smysl všeho, co chci ve filmu dokázat.První zmínky o Idiotovi se v Tarkovského deníku objevují v roce 1971, tedy v době, kdy bylo v plném proudu natáčení Solaris. Tehdy si 14. a 15. září (britská edice datuje zápisy 14. a 19. září) poznamenal několik myšlenek o Dostojevském, spojených s úvahami o scénáři životopisného filmu: | ||||||||||||||
| (1) - Zmínka o noži v britské edici chybí. Místo ní zápis obsahuje slůvko „also…“, neboli „také…“ |
Mám silný pocit, že Dostojevského povaha byla uzavřená a maniakální. Dokonce nudná, při pohledu zvenčí. Napsat scénář bude obtížné. Ke scénáři: epileptický záchvat na schodišti; skutečnost smíšenou se scénou převzatou z Idiota; Rogožin a kníže Myškin; nůž... (1)Jak vidno, v tomto období Tarkovskij o filmu o Dostojevském či o adaptaci Idiota pouze přemýšlel. Jednak byl zavalen prací na Solaris (ve stejný den si mj. také poznamenal: "Dvacátého čtvrtého odjíždíme do Japonska a ještě jsme nenatočili Slunce. Je strašné počasí...") a navíc oba náměty zatím potřebovaly utříbit. Práce na dokončení Solaris (a boj o výslednou podobu díla) mu zabrala celý následující rok během nějž na úvahy o další práci nebylo příliš mnoho času. Navíc pracuje na pro sebe mnohem důležitějším námětu, scénáři Bílý den, který se stane zárodkem Zrcadla. Více než roční odmlka na téma Dostojevskij a Idiot sahá v deníku až na začátek roku 1973. Krátce na to, kdy odevzdává scénář Zrcadla ke schválení (7. ledna) si 27. ledna poznamenává: | |||||||||||||
|
(2) V britské edici se v zápisu z 27. ledna zmínka o odevzdání návrhu scénáře a jeho názvu nenachází. |
Jestli se podaří udělat Bílý den, bude třeba předložit návrh na další film, to znamená scénář o Dostojevském... - Odevzdal jsem návrh na scénář o Dostojevském nazvaný Můj Dostojevskij. (2)Brzy na to, 1. února (4 dny před Moskevskou premiérou Solaris): Něco mě napadlo: udělat Idiota pro televizi. V sedmi dílech. Barevně. Ale kvůli tomu musím nutně mluvit s Lapinem. Bez prostředníků a funkcionářů. Není to špatný nápad!Výše zmíněný Sergej Lapin byl předseda Státního výboru pro televizi a rozhlas. Jak vyplyne z následujících zápisů, bude televizní seriálová verze Idiota vážně uvažovanou formou adaptace ještě o několik let později. 4. února: | |||||||||||||
|
(3) Lev Kulidžanov (1924-2002), režisér a v letech 1965-1986 také první tajemník Svazu filmových pracovníků. Od roku 1976 kandidát ÚV KSSS. |
Ještě jednou čtu Idiota. Neřekl bych, že by realizace byla zrovna snadná. Udělat scénář je nesmírně obtížné. Hmota románu se v zásadě dělí na "scény" a "popisy scén" (to znamená vyprávění o tom, co důležitého se stalo předtím). Vyškrtat ze scénáře všechny ty popisy je zřejmě nemožné. Nějaké tam bude třeba nechat a proměnit je ve scény. Ale to je až na pozdější dobu. [...] Samozřejmě, nejharmoničtější, nejvyváženější, nejkoncentrovanější dílo, které se nejvíce hodí pro scénář, je Zločin a trest. Ale Ljova Kulidžanov to sabotoval. (3)Dva týdny na to (18. února) opět poznámka k ucelenosti námětu: [...] jestliže je Zločin a trest tomuto ideálu z hlediska struktury námětu blízko, Idiot je od něj naopak velice vzdálen, je mnohem roztříštěnější. [...] Schůzka s Lapinem kvůli Idiotovi je domluvena.Současně také ve věci životopisného filmu o Dostojevském píše první oficiální žádost: Uměleckému řediteli studia Mosfilm V. S. Beljajevovi od režiséra A. A. Tarkovského.Z těchto citací tedy lze vyvozovat, že Tarkovskij začal současně usilovat o televizní seriálovou adaptaci Idiota i o dvoudílný životopisný film. V deníku se v průběhu roku objevují poměrně rozsáhlé úvahy o Dostojevského díle a myšlení. Paralelně se ovšem rozvíjí také práce na Zrcadle, jehož realizace se v průběhu roku rozběhla. Své místo si v Tarkovského úvahách nachází i záměr adaptace Mannovy předlohy Doktor Faustus. Tarkovskij zažívá mezinárodní ohlas konečně uvedeného Rubleva a nového Solaris, cestuje do Německa za účelem získání kontaktů ke spolupráci na Doktoru Faustovi. Objevuje se několik dalších nabídek a námětů, zatím ale zůstávajících jen na úrovni nespecifikovaných záměrů. Konec roku 1973 se nese ve znamení dokončování Zrcadla. Končící práce na filmu tak znovu oživily úvahy o dalších plánech. 29. prosince: | |||||||||||||
|
(4) Petr Demičev, tajemník ÚV KSSS, od roku 1974 ministr kultury. (5) Ali Chamrajev (1937), uzbecký režisér, mj. filmy Bílí, bílí čápi (1966), Sedmá střela (1972), Člověk sleduje let ptáků (1975) a Triptych (1979). |
S filmem to není jasné. Všichni jsou pracovní kopií nadšeni. [...] Musím začít bojovat o uvedení Dostojevského Idiota. Margarita Těrechovová by byla úžasná Nastasja Filipovna. Jestli toho nedosáhnu na Goskinu, půjdu k Děmičevovi. (4) Na jaře a v létě bude hodně práce: 1) napsat scénář pro Chamrajeva (5); 2) napsat scénář podle Idiota tak, abychom na podzim mohli začít. [...] Scénář podle Idiota by mohl začít retrospektivou z dětství Nastasji Filipovny a jejích vztahů s Tockým. Můžeme vynechat příhodu setkání Myškina s Rogožinem, to není důležité. Román nezanechvává prostorový dojem, scény nepůsobí - můžeme je tedy vynechat. Scéna skandálu na nádraží s důstojníkem a bičíkem není nutná: působí jako přešlapování na místě. Je zajímavé všimnout si, co román drží, podle pořadí důležitosti (není to náhodné, já sám jsem Idiota několikrát hrál): 1. Jak se kníže Myškin seznámí s Jepančinovými a scéna popravy. 2. Gaňova facka. 3. Nastasja Filipovna u Ivolginových. 4. 100 000 rublů. 5. Osud Nastasji Filipovny. 6. Ipolitův sen. 7. Čínská váza. 8. U Rogožina (matka a Tockij). 9. Aglája u Nastasji Filipovny. 10. Smrt Nastasji Filipovny. Kníže u Rogožina. 11. A potom samozřejmě epileptický záchvat na hotelovém schodišti a Rogožinův pokus o vraždu. 12. Kníže a děti.O pár dní později, 31. prosince Pokusit se uchopit Idiota nepatolízalsky. Vynechat ve scénáři všechno, co se opakuje a jisté detaily v linii námětu. Jde o zhmotnění (oživení v realitě) ideje, myšlenky, autorových (režisérových) poznámek a domněnek.Tarkovskij se podle těchto zápisků snaží vypreparovat z obsáhlého románu podstatné věci. V této fázi práce už jistě o námětu hovoří s dalšími lidmi, zcela jistě se Sašou Mišarinem, spoluscenáristou Zrcadla, který s ním spolupracuje i na dalších věcech. Přestože ještě není Zrcadlo hotovo (a Tarkovskij v této chvíli ještě netuší, jaká anabáze s jeho uvedením ho ještě čeká), propracovává námět Idiota do konkrétnějších obrysů. Hned na počátku následujícího roku 1974 se v tématu Idiot ale objevuje další rozměr - záměry jiných tvůrců. 27. ledna: | |||||||||||||
|
(6) Innokentij Smoktunovskij (1925), jeden z nejpopulárnějších ruských herců,
představitel tzv. "intelektuálního herectví". (7) Vladimír Šauro, od roku 1966 vedoucí kulturního odd. ÚV KSSS. Odvolán až v období přestavby. (8) Nikolaj Sizov, ředitel Mosfilmu. Před touto funkcí působil jako scenárista a režisér. |
Idiot. Smoktunovskij (6) bojuje o režii; jel do Leningradu. Proč Leningrad? Samozřejmě, žádné rozhodnutí ještě nepřijali (tím méně ti pohlaváři v Moskvě). Bez meškání třeba získat režii Idiota. [...] Nechají snad Smoktunovského, aby Dostojevského zpackal? Tomu je třeba zabránit. Rychle musím jít za Šaurem. (7)Tarkovskij pospíchá a na začátku února odevzdává řediteli Mosfilmu Sizovovi (8) žádost o Idiota (zápis v deníku z 3. února). Jeho záměr se tak oficálně zveřejňuje. 23. února: K Idiotovi: | |||||||||||||
|
(9) Grigorij Čuchraj (1921-2003), režisér, který se proslavil zejména filmem
Balada o vojákovi (1959). Experimentální tvůrčí skupina (Experimentalnoje tvorčeskoje objediněnije - ETO) působila v rámci Mosfilmu. Umělecká náročnost jejích produkcí měla ovšem být rovněž vyvážena komerčním úspěchem. Současně ETO plně odpovídalo za ideovou nezávadnost realizovaných snímků. |
Dalším ze zájemců o látku se ukázal Grigorij Čuchraj, tehdy ředitel Experimentální
tvůrčí skupiny (ETO) (9), která měla produkovat umělecky náročné, autorské snímky. 8. března:
Zdá se, že Čuchraj se zajímá o Idiota a že by si přál, abych ho natočil u něho. Uvidíme.Následující měsíce ale Tarkovskij musí plně věnovat práci na dokončení Zrcadla. Probíhá sestřih natočeného materiálu, Artěmjev odmítá pro film skládat hudbu a je proto třeba vytvořit kompilaci z klasických skladeb. Probíhá sestřih natočeného materiálu a mix zvuku. Současně se začínají objevovat obstrukce kolem výsledné podoby Zrcadla. Film je nejvyšími místy odmítnut a jsou požadovány razantní úpravy, které Tarkovskij odmítá. Situace je stále napjatější. 21. dubna si poznamenává: | |||||||||||||
|
(10) Filip Jermaš, vedoucí náměstek kulturního oddělení ÚV KSSS zodpovědný za
kinematografii. V letech 1972-1986 předseda Goskina. - Zápis z 21. dubna 1974 v britské edici vůbec není! |
Dvacátého čtvrtého jedu do Říma. Pokud to bude nutné, Saša Mišarin film sám ukáže každému, kdo bude chtít. Přinesl jsem svůj plán Idiota na jednotku experimentální produkce. Budu se muset o to hádat s Jermašem? (10) Já sám nezůstanu nic dlužen. Jsou to špinavci nevzdělaní. Nečetli ani Marxe ani Lenina. [...] Jestli ti nahoře odmítnou podepsat smlouvu na Idiota a dál budou dělat problémy se Zrcadlem, zinscenuji jim skandál, na který do smrti nezapomenou. | |||||||||||||
|
(11) Viktor Šklovskij (1893-1983), literární a kulturní publicista, kritik, scenárista.
Jeden z nejrespektovanějších intelektiálů sovětského Ruska. (12) Kolja Šišlin, pracovník kulturního oddělení ÚV KSSS pověřený kontakty s kinematografiemi dalších socialistických zemí. Za Gorbačova ideologický náměstek. Přítel Andreje Tarkovského. |
Do této situace přichází zpráva o uvěznění Sergeje Paradžanova. Vedle protestů
zahraniční kulturní veřejnosti se najde i několik sovětských tvůrců, kteří proti tomuto
aktu protestují. Tarkovskij píše společně s Viktorem Šklovským (11) protestní
dopis prvnímu tajemníkovi ÚV Komunistické strany Ukrajiny, který je odmítnut (viz
22. dubna a 10. června). Zrcadlo je opakovaně zamítáno a kolem filmu začíná,
podle Tarkovského slov, "tanec svatého Víta". Výmluvným je zápis z 22. září:
Kolja Šišlin (12) mluvil s Jermašem. Zprávy nejsou potěšující. Nechce pustit ani Zrcadlo, ani mě nechat točit Idiota.Další komplikací je probíhající Tarkovského stěhování do právě dokončeného domu na vesnici (v roce 1970 dům vyhořel). 25. prosince si do deníku přepisuje dopis od Sergeje Paradžanova, psaný v lágru někde na Ukrajině, dopis sám o sobě plný beznaděje. Pod opis pak doplňuje vlastní poznámku, první stín pochybnosti nad zpracovávanou látkou: | |||||||||||||
| (13) Česká edice deníku tuto poznámku za Paradžanovovým dopisem neobsahuje. Překlad je pořízen podle britského vydání, s. 100. |
Je Idiot skutečně to co opravdu chci? Může být vůbec adaptován podle mých principů...? (13)A hned následující den (26. prosince): Film o Dostojevském by mohl být velice dobrý, přestože je zde riziko, že zapadnu do přílišného konstruktivismu - myslím v problematice různých vrstev, minulosti, ideálu...Nejistota kolem osudu Zrcadla i dalších plánů trvá. Film je sice dokončen, nadšené ohlasy těch, kdo měli možnost jej vidět dávají Tarkovskému sílu. Nicméně distribuce je žalostná. [...] Už v průběhu roku dostává z Estonska nabídku na práci pro filmové studio v Tallinu. Zpočátku uvažuje o stále odkládaném Thomasi Mannovi, ale také o Hoffmannovi (z této snahy zůstane nerealizovaný scénář Hoffmanniáda) nebo o Ibsenově Peer Gyntovi. V tomto rozhodování ale vězí i počátek jedné z jeho nejtěžších kalvárií. 26. prosince: Velice harmonické formy bych mohl dosáhnout ve filmu podle Strugackých: rovnoměrným, přesným, ale vyváženým a čistým dějem, tedy dějem polotranscendentním, absurdním, absolutním.A hned počátkem následujícího roku 1975 další drobná zmínka (4. ledna): A co kdybychom dali do Pikniku místo mladíka ženu?Adaptace románu Piknik u cesty, z níž vzešel film Stalker, se v zápisech deníku začíná prosazovat čím dál tím více. Přesto se Tarkovskij stále věnuje i psaní scénáře Idiota. Písemně žádá Jermaše o povolení práce na Idiotovi nebo na životopisném filmu o Dostojevském. Pokud odmítne, požádá jej o práci na scénáři podle románu Piknik u cesty. (6. ledna) Cestuje do Tallinu, kde podepíše smlouvu na film o Hoffmannovi, v Leningradu mají zájem o divadelní režii Hamleta se Solonicynem v hlavní roli. Tarkovského ale nejvíce zajímá, co bude točit a vede rozhovory o své budoucí práci. 25. února si poznamenal: | |||||||||||||
| (14) Překlad věty podle britské edice. Překlad v českém vydání zní poněkud nelogicky: "Včera mě přijal Jermaš. Samozřejmě vyhazuje přítěž." |
Včera a dnes jsem pracoval na Idiotovi. Včera mě přijal Jermaš, zdál se odevzdaný. (14) Začal tím, že mi řekl, abych natočil film o Leninovi. Odpověděl jsem: "Na váš rozkaz! Ale pod podmínkou, že se mi do toho nikdo nebude plést, žádná kontrolní komise z Ústředního výboru ani nikdo jiný..." Řekl, že to je nemožné. Tak jsem mu odpověděl, že to všechno skončí příšerným skandálem, který jim, a jemu v první řadě, přinese ty nejhorší trable. Tiše mi naznačil, že souhlasí, a v tu samou chvíli, jestli se nepletu, povolil Idiota.Vývoj jednání byl ovšem optimistický jen zdánlivě. Problematická distribuce Zrcadla je doprovázena inscenovanou odmítavou kampaní v tisku, úřady odmítají Zrcadlo uvolnit do Cannes. V jednom rozhovoru řekl Sizov Tarkovskému: "My nepotřebujeme film Idiot. Možná byste ho mohl natočit v nějakém jiném studiu?" Tarkovskij mu na to odpověděl, že by taky klidně mohl z Mosfilmu odejít nadobro... (6. ledna) | |||||||||||||
|
(15) Z deníku není jasné o jaký scénář se jednalo. Mělo jít o film, který vznikal
ve filmových studiích Uzbekfilmu, přičemž první Tarkovského verze scénáře byla terčem blíže neuvedených připomínek. V Tarkovského filmografii se objevuje snímek Beregis! Zmej!, natočený podle jeho scénáře v Uzbekfilmu v roce 1979. Jeho režisérem ale nebyl Chamrajev, nýbrž Sašid Sabitov. |
Následovaly dlouhé měsíce čekání, vyplněné starostí o distribuci Zrcadla, divadelní
režií Hamleta v moskevském divadle Komsomolskaja a definitivním rozhodnutím o
spolupráci s bratry Strugackými. Paralelně pracuje na Hoffmanniádě a odevzdává
dlouho slibovaný scénář pro Chamrajeva. (15) Dostojevskij a Idiot se v
tomto období objevují v zápisech jen sporadicky. 11. dubna:
Ohledně Idiota pořád nic.30. dubna: | |||||||||||||
| (16) I. S. Černoucan, pracovník filmové sekce kulturního oddělení ÚV KSSS. |
S Idiotem není nic jasné. Jermaš jakoby byl mrtvý. Říká se, že jsou s ním nespokojeni a že vypadne. Kdyby to tak byla pravda! [...] Včera mě na ÚV přijal Černoucan "kvůli konzultaci". (16) Zasadí se, "aby se věci hnuly".3. června: Idiot - nic nového. | |||||||||||||
|
(17) Text rozhovoru z 29. dubna 1975 byl publikován v přepisu magnetofonové
nahrávky v britské edici deníku na s. 367-370. Autor rozhovoru zde není uveden. |
I když se kolem Idiota nic podstatného nedělo, plán jeho realizace nebyl nijak
tajný. V rozhovoru o filmu Zrcadlo na otázku, zda bude natáčet Idiota
Tarkovskij odpověděl: "Doufám, že ano". (17) Léto roku 1975 tráví Tarkovskij skoro celé na venkově v domě v Mjasném. Pracuje málo, věnuje se hlavně domu a zahradě. Scénář podle Hoffmanna se rodí těžce. 2. července obdržel telegram od Jermaše, který ho žádá o rozšíření námětu Idiota na osm až deset stran. Vypadá to, že se věci zase daly do pohybu. 21. července: | |||||||||||||
|
(18) Felix Kuzněcov, novinář, filmový kritik a sekretář moskevské kanceláře Svazu
spisovatelů. (19) Eleonor Barabachová (1929), členka umělecké rady Mosfilmu, v letech 1973-1976 umělecká ředitelka. |
Larisa včera volala z Moskvy. Saša Mišarin sestavil návrh na Idiota, podle něho výborný. Říká (jenže on vždycky přehání úspěchy a mlčením přechází neúspěchy), že Felix Kuzněcov (18) je nadšen, a stejně tak Barabachová (19), kterou Jermaš pověřil, aby Idiota prokádrovala přímo, aniž by procházel přes produkční jednotky Mosfilmu.První stín nové pochybnosti se ovšem objevuje po pár dnech, 25. července: Nechají mě snad, abych udělal Idiota?Jak se brzy ukáže, za jakoby obnoveným zájmem o námět byla jen snaha udržet Tarkovského v klidu a na venkově, mimo Moskvu, kde právě probíhal mezinárodní filmový festival. Režisér Antonioni si na něm přes výslovně zamítavý postoj úřadů vymínil projekci Zrcadla, v zahraničních kruzích se díky zákazu filmu pro zahraniční distribuci začínalo hovořit o Tarkovského pronásledování. Jak se brzy ukázalo, tyto obavy byly oprávněné. 14. září: Ohledně Idiota pořád nic. Jermaš o synopsi požádal, samozřejmě ve chvíli, kdy začínal festival, aby mě ukolébal a zabránil mi, abych o tom mluvil s cizinci.A týden na to (21. září) jasně a rezolutně: Idiot je v tahu. Saša Mišarin mi poslal dopis. Napsal jsem Strugackým, aby zakročili (ale udělají něco?) | |||||||||||||
| (20) Patrně jediným hmatatelným výsledkem Tarkovského práce na scénáři je několikastránkový text o Idiotovi, který rozebírá román, postavy a zamýšlí se nad možnou dramatizací. Pravděpodobně jde o režijní explikaci, odevzdanou vedení Mosfilmu. Pod názvem On Idiot byl text publikován v anglickém překladu v britské edici deníku na s. 371-377. Původní zdroj zde uveden není. |
I přes tyto trable se Tarkovskij musí věnovat rozjednaným věcem. Přes podzim dokončuje
pro Tallinské filmové studio scénář Hoffmanniády, který musí podle smlouvy
odevzdat 1. listopadu. Věnuje se Hamletovi a jiným Shakespearovým textům. Na
jaře roku 1976 se začínají objevovat zprávy o chystaném propuštění Sergeje Paradžanova.
18. března:
Jermaš se zřejmě dozvěděl, že jsem napsal dopis Kongresu. Zavolal si mě a "vysvětlil" mi, že potřebuje, abych projekt potřetí přepracoval, aby jej mohl předvést zahraničním televizním specialistům a prodat Idiota na "stejné úrovni" (televizní verze o sedmi nebo devíti dílech). Na oplátku filmy Kodak a skupina! (20) | |||||||||||||
|
(21) Francouzský termín pro "sjezd" i "kongres" je identický: congrés. (22) Tři dochované Tarkovského dopisy pocházejí z let 1970, 1983 a 1984. Byly adresovány ÚV KSSS. |
Zmíněný Kongres je s největší pravděpodobností nesprávný výklad pojmu, způsobený českým
překladatelem deníku. (21) Právě na přelomu února a března se totiž konal 25. sjezd
Komunistické strany Sovětského svazu (24.2. - 5.3.). S největší pravděpodobností tehdy
Tarkovskij využil situace a stejně jako již dříve (a nebo později) odeslal veřejnému
jednání sjezdu dnes neznámý dopis, kde se patrně kriticky vyjadřoval ke své situaci.
(22) Pozvání k Jermašovi by pak bylo logickou reakcí na takový krok. Jinak
většinu času tráví v Mjasném, přemýšlí o divadle. Z Itálie přichází pozvání Franca
Cristaldiho, předsedy italské produkční společnosti VIDES, na koprodukci zvoleného
námětu. Goskino se jej snaží od spolupráce zrazovat, klade mu překážky. Možná i proto
se z jejich strany oživil zájem o realizaci Idiota. Nadějný zápis z 24. července:
"Vypadá to, že se mnou podepíší smlouvu na scénář Idiota", je vystřídán výpisky
z Dostojevského deníků a zápisem ze 7. září:
Larisa přijela ve středu. Smlouva na Idiota je podepsána. Záloha proplacena. Je dost možné, že mezi desátým a patnáctým pojedeme s Larisou do Moskvy. Musím se setkat s ředitelem produkce filmu.To jsou ale již v plném proudu přípravy Stalkera (tento název se v deníku poprvé objevuje 22. srpna). Tarkovskij chce začít natáčet už na podzim roku 1976, ale nakonec se vše ještě o pár měsíců odsune. Stále pracuje na divadelním Hamletovi, ale pokud to jde, tráví nejvíc času v Mjasném. Hektičnost období dobře shrnuje zápis z 20.-21. října: Od té doby, co jsem se vrátil z venkova, se stalo mnoho věcí. Smlouva na scénář Idiota je podepsaná. Můj text o Hoffmannovi byl publikován v osmém čísle časopisu Iskusstvo Kino. Byl jsem v Tallinu; bohužel žádnou smlouvu na scénář jsem nepodepsal - zatím jsme nenašli téma. Stalkera budu točit od 26. ledna. Část Hamleta uvedeme 24. prosince. Prvního jedu do Isfary. Desátého musím být zpět v Tallinu. Tonino Guerra je přesvědčen, že budu točit Cestu do Itálie. Skoro úplně jsme přepracovali scénář. [...] Včera se stavil Arkadij Strugackij. Vymysleli jsme scénář skoro až do konce.Na začátku následujícího roku, 15. února 1977, začíná natáčení Stalkera. V té chvíli Tarkovskij ještě netuší, že mu zabere celé dva následující roky. Kalvárie se Stalkerem je dostatečně známá, několikrát zastavená a znovu začínaná produkce, neustálé potíže se štábem, zničení natočeného materiálu, přepracování scénáře. [...] Tarkovskij v letech 1977-1978 prakticky úplně vypouští paralelní aktivity. V pauzách produkce Stalkera se věnuje Hamletovi, věnuje se korespondenci s Toninem Guerrou, hledá další náměty, ale vše je ve stínu starostí se Stalkerem. Realizace filmu se protahuje. V prosinci probíhá mixáž zvuku a 23. prosince 1978 si do deníku zapisuje: Doufám, že po Stalkerovi budu moci začít s Cestou do Itálie - pokud kolem Stalkera nevypukne skandál. [...] Chtěl bych posoudit své plány ve světle posledních měsíců: 1. Mistr a Markétka. 2. Dokumentární film-úvaha: Venkov (16 milimetrů). 3. Cesta do Itálie. 4. Kagol. 5. Film založený především na Castanedovi.Jak vidno, po "předstalkerovském" boji o Idiota ani vidno. Přesto tato látka úplně nezapadla. V následujícím vývoji Tarkovského plánů ovšem zabíral největší místo boj o podobu a distribuci Stalkera a příprava koprodukce s italskou RAI na filmu Cesta do Itálie, projektu, který byl později přejmenován na Nostalgii. O úpornosti snahy Tarkovského natáčet s Italy svědčí zápis z 16. dubna: Jermaš trvá na tom, že mám zůstat u Idiota. Za každou cenu musím jet do Itálie dělat Cestu.Ale ani nabídky realizace dlouho požadovaného filmu podle Dostojevského už Tarkovského v práci na Nostalgii nemohly zastavit. Příprava koprodukce se vlekla neobyčejným způsobem. Potíže vyvolávané především sovětskou stranou ukazují, že existovaly alespoň nějaké snahy, jak tuto rodící se spolupráci znemožnit. K tomu měl posloužit i nehotový scénář Idiota, na který Tarkovskij ještě před Stalkerem podepsal smlouvu. 3. prosince: Sizov [...] požádal o seznam zamýšlených klasiků. Dal jsem mu ho. Tady je (zdá se, že Grišin to dovede do konce...)Nicméně Tarkovského pozornost je už téměř cele upnuta k realizaci Nostalgie a scénář Idiota se čím dál tím víc dostává do polohy starého závazku, který je potřeba splnit. Sporadické zápisky na toto téma svědčí o nasměrování zájmu jinam a o odsunutí Idiota na nespecifikovanou pozdější dobu. 26. ledna 1980: | |||||||||||||
| (23) Leonid Něchorošov (1931), střihač v Mosfilmu, v 90. letech proděkan VGIKu. |
Volal Ljoňa Něchorošov. (23) Musím mu napsat oficální žádost o prodloužení lhůty na odevzdání scénáře Idiota kvůli Cestě do Itálie.25. července: Zase myslím na Idiota. Zdá se mi, že riskujeme zničení soudržnosti námětu nebo epizod, protože literární a filmová konstrukce jsou dvě rozdílné věci. | |||||||||||||
| (24) Zápis v deníku z 20. dubna 1970: "Tolja Solonicyn by mohl být vynikající Dostojevskij..." |
Signifikantní pro Tarkovského "zaujetí" touto látkou je i skutečnost, že se v deníku
ani slůvkem nezmínil o filmu Dvacet šest dní ze života Dostojevského s
Anatolijem Solonicynem v hlavní roli, který měl premiéru v roce 1981. Přitom by se dalo
předpokládat, že jak téma filmu, tak obsazení hlavní role (Solonicyn jako jeden z
dvorních Tarkovského herců, o němž také několikrát uvažoval jako o ideálním
představiteli Dostojevského) u něj vzbudí alespoň minimální zájem. (24) Jeho
osobní situaci ovlivňuje několik nepříjemných a neustále se opakujících problémů:
ani v roce 1981 nenatáčí, práce na Nostalgii se vleče, Stalker stále
není v distribuci a jiné filmy se dávají málo. 17. března:
Jermaš se má na pozoru. Šel jsem za ním. Byl, podívejme se, "nešťastný", že pořád nepracuji. Říkal, že jsem neměl čekat na Italy a hned se vrhnout na Idiota. Vyzval mě, abych odložil záležitost s dopisem prezídiu kongresu.Následující Tarkovského umělecké i osobní osudy jsou dostatečně známy: Nostalgie, emigrace, Oběť... Natáčení Oběti probíhá v květnu a červenci 1985, v následujících týdnech pracuje Tarkovskij na sestřihu filmu a v jeho průběhu si 3. srpna 1985 do deníku poznamenává: Plány: Evangelium (Steiner), Stepní vlk (Hesse), Ubohá Jana nebo Velký inkvizitor, Svatý Antonín.Dostojevského Idiot zde již nefiguruje a zdá se, že se nad projektem po opuštění Ruska zavřela voda. Velké téma "Dostojevskij", které Tarkovskému symbolizovalo drama moderního člověka marně lačnícího po víře, "protože mu zakrněl mozek", se tak v jeho filmech dostalo na plátno jen zprostředkovaně, v postavách a tématech, podobných těm z románů F. M. Dostojevského. Ať už si projdeme jakýkoliv Tarkovského film, od Andreje Rubleva přes Solaris, Zrcadlo, Stalkera, Nostalgii až k Oběti - všude nacházíme hrdiny hledající víru, způsob existence. Tarkovského Idiot, resp. životopisný film o Dostojevském, by tak bezesporu byl organickým článkem celé jeho filmografie. To je jedna z mála jistot, kterou lze o nikdy nenatočeném filmu říct. 
[připravil Petr Gajdošík, spolupráce Miloš Fryš;
|
| * * *
|
|
| 
|
|
|
|
|
| © 2005-2025 Nostalghia.cz © 2005-2025 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |