


Dům rodiny Tarkovských v 80. letech, ruina v roce 1997 a prázdná parcela po zbourání.
|
|
Jako blesk z čistého nebe se náhle objevila zpráva o zbourání domu v moskevské Ščipkovské
uličce, domova několika generací rodiny Tarkovských, v němž Andrej Tarkovskij bydlel
až do začátku 60. let. Vzpomínky na dům „na Ščipke“ se objevují v četných rozhovorech
s Tarkovského přáteli a znalci Tarkovského díla jistě vědí, že velká část motivů,
spojených s pobytem v domě na Ščipke se objevila v Tarkovského filmu ZRCADLO
(Puškinův dopis, hořící keř, španělská epizoda aj.) Těžko takto na dálku tuto událost
hodnotit. Pravdou je, že dům byl již léta v rozvalinách (viz dokument PAMJAŤ
z roku 1997, o němž jsem psal v recenzi DVD s filmem Stalker), na druhé straně
se nelze ubránit nepříjemnému pocitu souvislosti s nedávno zveřejněnou Tarkovského
závětí (na Nostalghia.cz 13. dubna 2004)
a možnou reakcí moskevských úřadů.
Níže uveřejňuji překlad dopisu, kterým o této cause informoval jeden čtenář správce
kanadského serveru Nostalghia.com a následně i český překlad článku z Komsomolské
pravdy. Oba překlady pro Nostalghia.cz pohotově a nezištně přeložil Miloš Fryš. Díky Miloši!
Vážený Jane a Tronde,
píši vám poprvé, ačkoli navštěvuji vaše skvělé stránky od jejich samotného počátku.
Moc děkuji za to, co děláte. Včera ke mně dorazily smutné zprávy: Tarkovského dům v
Moskvě už neexistuje. Krátký článek byl otištěn v ruských novinách Komsomolskaja Pravda.
Zde je jeho e-verze:
http://www.kp.ru/daily/23305/29949/
Barevná fotografie ukazuje, jak místo vypadá teď: nezbylo nic. Pokud jsem rozuměl
textu, chtějí tam postavit kancelářskou budovu zcela odlišného vzhledu. Všichni slibují
poskytnout k uctění památky místnot(i) pro museum. Bezpochyby dodrží své slovo...
Považuji tento případ za hanbu svého národa a svého města.
Se srdečnými pozdravy,
Dr. Eugen Starostin
Institut Maxe Plancka pro fyziku komplexních systémů
Drážďany, Německo
Zbourali dům Andreje Tarkovského
Příbuzné režiséra o tom vůbec neuvědomili
Teď je na místě kupeckého paláce z 18. století v první Ščipkovské příčné uličce (v
Moskvě - pozn. překl.), kde Tarkovští po tři pokolení žili, ohromná jáma a hromada
rozbitých cihel. A panel s portrétem režiséra a hrdým nápisem Památník dějin našli
dopisovatelé KP (Komsomolské Pravdy - pozn. překl.) v křoví. U zbytků domu jsme zastihli
skupinu ohromených cizinců, hostů Mezinárodního filmového festivalu v Moskvě. Ukazuje
se, že jejich návštěva na staveništi nebyla náhodná. Na Západě prostě - jak nám říkali
ve Filmovém muzeu - znají jenom tři sovětsko-ruské režiséry: Ejzenštejna, Michalkova a
Tarkovského. K domu posledního z nich každý rok přijížděli festivaloví hosté; přimknout
se ke kořenům, za duševní potravou… Stalo se to tradicí…
Podle slov Mariny Tarkovské, sestry režiséra, žil Andrej ve zbouraném domě do roku 1962.
Strávil v něm dětství a mládí. V roce 1987, rok po smrti režiséra, bylo rozhodnuto dům
zbourat. Zachránila ho ale komise pro tvůrčí odkaz Andreje Tarkovského, která pracovala
při Svazu filmových pracovníků. Rozhodla zřídit v domě museum a také se začalo s
rekonstrukcí domu - sundali střechu, vyřezávané krycí lišty oken a horní část srubové
vazby. Potom se komise rozpadla spolu se Sovětským svazem a dům zůstal stát polorozbořený.
„Stěny se samozřejmě nikam nehodily,“ říká Marina Tarkovskaja. „Je nebylo možné,
zrestaurovat. Na stavitele jsem neměla žádné zvláštní požadavky. Šlo jenom o to, aby
rekonstrukci provedli podle původního vzhledu. Rozhodnutím moskevského magistrátu se
dům stal památníkem, ve kterém měl být zrekonstruován byt Andreje Tarkovského. Když
jsem ale uviděla projekt, nevycházela jsem z údivu. Byl to jakýsi šlechtický palác,
ovšem zcela novodobý. V Zamoskvorečí nikdy takové domy nebyly! Stavitel přislíbil vydělit
70 čtverečních metrů pro museum, ale já si myslím, že to byla obyčejná reklama.“
O zbourání domu nikoho z Tarkovských neuvědomili. Prostě jednoho krásného dne Marina
Arseňjevna a správkyně fondů Filmového muzea přijely do Ščipkovské uličky a uviděly
hromadu haraburdí a trámů. Marina Tarkovskaja se rozplakala a vzala si s sebou úlomek
cihly. Na památku.
25. června 2004
Dmitrij Stěšin
[Přeloženo z internetové verze ruského deníku Komsomolskaja Pravda
z 30. června 2004.]
Update 30. 10. 2004
Díky pátrání stálého spolupracovníka Nostalghia.cz Michala Petříčka byla na internetových
stránkách
I-stroy.ru
nalezena zpráva, že dům bude znovu postaven (vlastně se nejednalo o zbourání, ale o
rozebrání) a bude v něm otevřeno muzeum Andreje Tarkovského. Dům má být rekonstruován do
podoby, jakou měl v době kdy jej obýval Andrej Tarkovskij a jeho rodina. Podle rozhodnutí
moskevské radnice by měly být všechny práce hotovy do konce roku 2004!
[přeložil Miloš Fryš; na Nostalghia.cz publikováno 1. července 2004]
|