|
|
Obsáhlá studie Stanislavy Přádné Čtyřikrát dva poprvé vyšla ve čtyřech pokračováních
ve 40. ročníku Filmu a doby (1994, č. 1-4). V roce 2007 ji pak v doplněné a rozšířené
podobě jako samostatný titul pod názvem Čtyřikrát dva vydala Akademie múzických umění v Praze.
Autorka se v ní zaměřila na zkoumání tvůrčí spolupráce čtyř významných světových režisérů
s jejich dvorními herečkami, které byly současně i jejich životními partnerkami. Celou
studii publikuje Nostalghia.cz se souhlasem autorky.
[Úvod]
[Fellini - Masiniová]
[Antonioni - Vittiová]
[Bergman - Ullmannová]
[Saura - Chaplinová]
[Závěr]
Závěr
Ve čtyřech kapitolách této studie jsem souběžně s rozbory filmů a úvahami nad
charaktery postav brala na zřetel tvořivě podnětné emocionální zdroje, které uvolňují
inspiraci a schopnost umělecky přetvářet autentické citové prožitky.
Promítneme-li si všechny čtyři zkoumané dvojice, nemůžeme přehlédnout až nápadně
podobný či obdobně variovaný průběh a formy tvůrčí spolupráce. Všem (s výjimkou
Felliniho a Masinové, kteří dožili své životy společně) byl vymezen čas pro jejich
soužití, většinou desetileté, a na míře jejich citového sepětí závisela i délka či
intenzita umělecké kooperace.
Druhým společným jevem v těchto vztazích (opět vyjma jediného jmenovaného páru) byl
výrazný věkový rozdíl, potvrzující psychologicky osvědčený vztahový vzorec, v němž
mladá dozrávající žena je citově upoutána ke zralému, podstatně staršímu partnerovi,
který je jí milencem, ale i moudrým rádcem a zasvětitelem, stejně jako otcovským
ochráncem.
Po rozluce a vzájemném tvůrčím osamostatnění vykonávali většinou režiséři dál svoji
uměleckou práci, bez zjevnějšího oslabení tvořivé potence. Některým se dokonce podařilo
dospět k dalšímu rozmachu své tvorby i v pozdním období života (Fellini, Bergman). Z
jejich někdejších partnerek však jako by byla po rozchodu sňata podstatná, již nikdy
cele obnovitelná či nahraditelná aura. I když se smířily s rozchodem a započaly novou,
nezávislou etapu (případně se realizovaly ve vztahu k jinému umělci), éra jejich
plodného zrání v silovém poli jiskřivé tvořivé spolupráce, znásobované opětovaným
citem, byla neopakovatelná - dochází k ní jednou za život.
Nostalgie z pomíjivosti všeho pozemského obestírá i ohlédnutí za těmito vztahy
výjimečných uměleckých dvojic.Budiž nám útěšným zjištěním, že navštívení múz
vznášejících se nad hlavami inspirovaných básníků, zanechává i navzdory své prchavosti
dotek věčnosti.
[Na Nostalghia.cz publikováno 7. 5. 2010]
[Úvod]
[Fellini - Masiniová]
[Antonioni - Vittiová]
[Bergman - Ullmannová]
[Saura - Chaplinová]
[Závěr]
[Stanislava Přádná: Čtyřikrát dva. Praha, NAMU 2007, 144 s., ISBN 978-80-7331-100-1.]
|