Archiv aktualit zrušených stránek o filmu MARKETA LAZAROVÁ
2001–2006
Samostatné stránky o filmu MARKETA LAZAROVÁ fungovaly na samostatné adrese
nostalghia.cz/marketa v letech 2001–2020, přičemž už přibližně od poloviny roku
2005 nebyly aktualizovány, protože novinky byly umisťovány na nově založené stránky
o Františku Vláčilovi, kam byli návštěvníci stránek odkazováni. V roce 2020 došlo
k plné integraci většiny obsahu stránek o MARKETĚ LAZAROVÉ (texty, bibliografie,
galerie aj.) do stránek o Františku Vláčilovi. Jediným pozůstatkem po jejich
samostatné existenci tak zůstala historie aktualit, která je pro „archivní účely“
převedena do soupisu níže. [4. 4. 2020]
Veškeré aktuality k filmu MARKETA LAZAROVÁ jsou nyní publikovány výhradně na stránkách o
Fratišku Vláčilovi.
Na stránkách o Františku Vláčilovi (nostalghia.cz/vlacil) byla k dnešnímu dni
zpřístupněna internetová Výzva k vydání Markety Lazarové na DVD.
Připojit se můžete i vy.
Po celou dobu trvání domény Nostalghia.cz byly jediným českým zástupcem v „andělské letce“
Nostalghia.cz stránky o filmu MARKETA LAZAROVÁ. Dnešním dnem se vše mění, neboť se
otevírá nová adresa nostalghia.cz/vlacil, na níž najdete stránky věnované životu
a dílu Františka Vláčila. Jejich tvorba byla radostí a další správcování bude
krásnou povinností. František Vláčil si to zaslouží.
Přeshraniční filmový festival Kino na hranici probíhá již několik let souběžně v
Českém Těšíně a sousedním polském městě Cieszyn. Letošní, již 7. ročník, proběhne
ve dnech 20.-24. 4. 2005. Na programu bude retrospektiva filmů Františka Vláčila!
MARKETA LAZAROVÁ bude uvedena ve čtvrtek 21. dubna 2005 v polském Cieszynie v
divadle Adama Mickiewicze. Podrobnější informace o festivalu naleznete brzy na
stránkách www.festivalynahranici.cz.
Vrcholné Vláčilovo dílo, film, který se dodnes zařezává do naší mysli svou
aktuálností a nekompromisností... Tak by šla také charakterizovat ADELHEID, film
podle námětu Vladimíra Körnera z roku 1969. Pražské archivní kino Ponrepo uvede
film 8. března ve svém večerním představení. Pozor! Jedná se sice o český film,
ale bez průkazky kina Ponrepo vás na něj nepustí. Moloch autorských a distribučních
práv semlel i klenoty našeho domácího filmu.
V pondělí 27. prosince (tedy hned následující den po vláčilovském večeru na ČT2
- viz zpráva níže) uvede TV Prima Vláčilův film STÍNY HORKÉHO LÉTA (1977).
V neděli 26. prosince bude ČT2 od 20 hodin vysílat komponovaný večer věnovaný
Františku Vláčilovi. Termín „komponovaný“ v sobě zahrnuje uvední málo vídaného
středometrážní snímku POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI (1973) a televizní premiéru paradokumentu
SENTIMENT (2003) režiséra Tomáše Hejtmánka.
Radim Juřica, autor internetových stránek o Františku Vláčilovi, přesunul tento web
z dosavadního umístění (již neplatná adresa vlacilova.stranka.cz) na novou adresu
www.bamayan.net/vlacil. Jinak vypadají stránky stejně, podle vlastních slov si autor
již dlouho slibuje „jejich oživení, ale život má zatím jiný názor“. Bez ohledu na
to je ale fajn, že stránky o Františku Vláčilovi jsou stále v provozu.
Ve středu 29. září zemřel František Pavlíček (1923–2004), dramatik a autor řady
divadelních, rozhlasových, televizních a filmových děl. Z jeho filmových počinů
nelze nevzpomenout scénář známé pohádky TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, adaptaci Babičky
Boženy Němcové, natočenou Antonínem Moskalykem, ale především zásadní
spoluscénáristický podíl na MARKETĚ LAZAROVÉ. V jednom rozhovoru František Pavlíček
vzpomíná na samé prapočátky cesty k MARKETĚ:
„Náhoda však tomu chtěla, že se v mé tvůrčí skupině zrovna natáčel film Holubice.
A protože mě pracovní verze velmi zaujala, dal jsem si promítnout dřívější snímky
jejího režiséra – a bylo mi jasné, že jedině on by se mohl o Vančuru pokusit, nikdo
jiný. František Vláčil přijal můj návrh bez dlouhého otálení: tři dny poté, co jsem
mu přinesl Marketu, přišel s planoucí hlavou a řekl: „Já jsem to dočet a mám horečku.
Akorát kde se na to seženou prachy.“ Jeho podmínkou bylo, že budu spoluautorem
literárního scénáře. S radostí jsem souhlasil, netuše, že právě začíná naše křížová
cesta.“
Podle jeho vzpomínek byla jejich několikaletá spolupráce na scénáři nejen
nezapomenutelným tvůrčím vztahem, ale i pozoruhodným střetem dvou pojetí tak těžké
látky, jakou Vančurova předloha je.
„Kromě toho jsme se dost lišili v představě o výsledném vztahu mezi literaturou a
filmem. Já byl zatížen uhrančivostí slova, zatímco pro Vláčila bylo slovo pouze
impulzem k cestě za celkovou výtvarnou představou (včetně tušení hudby atd.).
Proto jsem mu občas vytýkal přezíravý vztah k předloze. Někdy podlehl prvnímu
nápadu bez ohledu na realizovatelnost, někdy se dostal do zajetí vize, která byla
zcela mimo rámec předlohy...
Sice jsem se tehdy považoval za ochránce Vančury básníka, ale je pravda, že výmluvnost
některých Vláčilových filmových obrazů se řeči velkých básníků vyrovná. Dnes si
myslím, že Vláčilův postup byl správný, že to nebyla přezíravost, ale ostražitost:
Vláčil se hrozil „hegemonie“ dialogu.“
František Pavlíček zemřel po dlouhé těžké nemoci, jak sdělila jeho dcera Michaela
Vaňková. V listopadu by se dožil 81 let.
Letos v lednu uplynulo pět let od úmrtí Františka Vláčila. Pražské kino Ponrepo
k tomuto malému výročí připravilo na září malou kolekci Vláčilových filmů. Uvedena
budou jak vrcholná nejznámější díla (HOLUBICE, MARKETA LAZAROVÁ, ADELHEID), tak
i poslední tvorba (STÍN KAPRADINY, MÁG) či méně hrané krátké filmy a dokumenty
(SKLENĚNÁ OBLAKA, PRAHA SECESNÍ). Programová brožura kina k nim pak přináší
doprovodné texty.
Webová prezentace filmu SENTIMENT je konečně v definitivní podobě. Zájemci ji naleznou
na stránkách České televize (původní doména www.sentiment.cz vás odvede jen na
stránky společnosti, která na filmu spolupracovala), konkrétně na adrese
www.czech-tv.cz/specialy/sentiment.
Stránky přinášejí základní informace o filmu a tvůrcích (biografie), umožňují si
prohlédnout fotogalerii snímků z natáčení (povícero portréty, škoda že nejsou
zahrnuty krásné širokoúhlé kompozice z míst natáčení Vláčilových filmů), rozhovory
s režisérem, scénáristou a hercem Jiřím Kodetem, naleznete zde také filmový plakát
ke stažení (PDF) a krátké video a audio ukázky. Doplněny jsou také texty recenzí
filmu z českého tisku. Vážnější zájemci se mohou zaregistrovat a nechat si posílat
novinky na svůj email.
Již několikrát zde ohlášený český film SENTIMENT (naposledy 18. října) prodělal
před několika dny oficiální premiéru a již dnes se na českém internetu můžeme seznámit
s několika recenzemi. Jejich škála je opravdu pestrá: od víceméně pozitivních až
po prakticky buransky přízemní odsudky. Sám jsem film ještě neviděl a tak by nebylo
fér zanášet sem vlastní soudy založené jen na dojmech z recenzí a vlastní sympatii
k Vláčilovým filmům. Budu tedy stručný a věcný a předkládám jen seznam linků, kde
si můžete první reakce na film přečíst (a někde se připojit také do diskusního fóra)
a přikládám také malou fotogalerii záběrů z filmu. Z posledních zpráv, které jsem zde ještě
neuvedl stojí za zmínku hlavně jedna – SENTIMENT uspěl při svém předpremiérovém
uvedení na nedávném jihlavském festivalu dokumentárních filmů (www.dokument-festival.cz),
kde vyhrál soutěž středoevropských filmů.
Samotné recenze shodně vyzdvihují herecký výkon Jiřího Kodeta (označovaný za jeden
z nejlepších v jeho kariéře) a upřímnost režiséra Hejtmánka v obdivu k Vláčilovým
filmům. Diskutabilní už pro mnohé je zvolená metoda, popřípadě zařazení esteticky
vybroušených, ale dramaturgicky poněkud zmatených kompozic z lokalit, kde některé
z Vláčilových filmů vznikaly. Budiž, nevím, film jsem ještě neviděl, časem k tomu
snad budu moci říci i své. Už nyní ale mohu říci, že i kdyby se mi film vůbec
nelíbil (což je extrém, který nepředpokládám), psát o něm buranským stylem, jako
autor recenze na serveru Filmpub (viz níže) určitě nebudu.
[edit. 2020: z odkazovaných recenzí je nyní funkční odkaz pouze na jednu]
Nový celovečerní snímek Tomáše Hejtmánka SENTIMENT, který je inspirován setkáním s
Františkem Vláčilem a jeho filmy, bude do kin uveden 6. listopadu, kdy
proběhne jeho oficiální premiéra. O filmu jsem zde poprvé psal
25. 2. 2002,
nyní jsou k dispozici jak přesné oficiální údaje, tak
i rozhovor s hercem Jiřím Kodetem.
„Sbohem Mikoláši, ty jsi byl můj nejmilejší...“ Parafrází posledních Kozlíkových slov
uvádím zprávu o úmrtí Františka Veleckého, slovenského herce, který se objevil v
několika desítkách filmů, ale jeho nejslavnější rolí byla patrně postava Mikoláše v
MARKETĚ LAZAROVÉ – František (Fero) Velecký zemřel 5. října 2003 ve věku 69 let v
Bratislavě. Původní profesí inženýr - projektant, ale od roku 1960 se věnoval spíš
filmovému herectví. Vytvořil řadu pozoruhodných rolí v česko-slovenských i zahraničních
filmech. V 80. letech se stal členem činohry Divadla v Špišské Nové Vsi, později
působil jako herec bez angažmá na různých scénách. V 90. letech se jako výtvarník
podílel na výtvarných sympóziích v čierno-balockých lesích. Jeho poslední hereckou
filmovou příležitostí byla postava starého Kutiny v Trojanových ŽELARECH (2003). Update 13. 1. 2004: Z mého nedávného ubírání se dokumentem SENTIMENT jsem si
zapamatoval mj. scénu v níž se Fero Velecký přiznal k niternému prožitku při práci
na MARKETĚ; k tomu, že František Vláčil ho během té dlouhé doby, po kterou film
vznikal, jako člověka úplně změnil, naučil ho vnímat svět jinýma očima a za to že
mu bude do smrti vděčný. Přiznal se i k tomu, že MARKETA byla pro něj největší
film na němž kdy pracoval a že při ohlédnutí za svou hereckou kariérou má pocit,
že po jejím dokončení měl s filmem raději skončit... Že tu čistou desku své
začínající herecké duše, kterou v něm František Vláčil dokázal tak krásně pomalovat,
už v dalších letech jen špinil...
František Pavlíček, spoluscenárista MARKETY LAZAROVÉ, oslaví 20. listopadu
své osmdesáté narozeniny. K této příležitosti se připravuje také vydání jeho
vzpomínkové knihy Návraty. Knihu chystá k vydání Český rozhlas, bližší
nakladatelské údaje se mi zatím zjistit nepodařilo. Na webu Českého rozhlasu si
ale lze přečíst článek Roberta Tamchyna o Františku Pavlíčkovi, kde jsou umístěny
i audio ukázky z Pavlíčkových rozhovorů.
Pasáž o MARKETĚ LAZAROVÉ
jsem si pak dovolil z těchto stránek převzít.
Následující text mi přišel elektronickou poštou ve stejné podobě v jaké vám jej
níže předkládám. Není nijak upravovaný, jen jsem jeho autorku učinil anonymní.
Doufám že se u něj pobavíte stejně jako já, i když musím podotknout, že při vědomí
věku autorky (cca 16-17 let) mi tak trošku běhá mráz po zádech. Ne kvůli filmu,
ale kvůli „stylu“ jejího psaní. Ostatně posuďte sami.
3.slohová práce
Autor : P.K.
Třída : 3.A (Sš)
Datum : 18.3.2002
Markéta Lazarová
(recenze , kritika)
1) STRUČNÝ DĚJ
Děj se odehrává na počátku 12. století, kdy v té době probíhají různé války. Žil
v té době jeden muž a ten se jmenoval Lazar. Lazar měl jednu dceru, která se
jmenovala Markéta. Jednou přišel soused Lazara ho požádat o pomoc, který se
jmenoval Kozlík., protože se na něj připravoval Hejtman. Jednoho slíbil Lazar
svojí dceru Markétu klášteru a když se vracel, tak mu odvezl jeden syn ze synů
Kozlíkových. Markéta Lazarová tam strávila dost dlouhý čas a když se vrátila
tak jí její otec vyčítal, že se pošpinila a když mu řekla, že kdo nedokázal ji
zachránit byl on tak jí vyhnal. Příběh končí svatbou Mikoláše a Markéty.
2) CHARAKTERISTIKA HRIDINŮ
Lazar - laskavý, milý a krutý
Kozlík - krutý, bez citu
Mikoláš - krutý potom milý zamilovaný do Markéty
Markéta - milá, pobožná , citlivá
3) KRITIKA RECENZE
Tento film bych nedoporučila, protože to je nevhodně zpracováno a je to
film ze 60. let... Mimo jiné tento film byl nezáživný a moc dlouhý. Tento
film mimo jiné není vhodný jako doprovod k výuce českého jazyka z důvodu
toho, že se tam objevují nemravné ukázky. Dále bych nedoporučila, protože
se v tom filmu objevuje hodně násilí a rvaček. Podle mého názoru je to
nejhorší film, který jsem kdy viděla - ( Poznámka : to už i tmavomodrý svět byl lepší než tohle)
Pravděpodobně zatím nejnovější příspěvek k Vláčilově „historické trilogii“ vyšel
v letošním třetím čísle časopisu Dějiny a současnost. Článek Ivana Klimeše
se podrobněji věnuje filmu ĎÁBLOVA PAST. Více v
samostatném článku.
Nedávno vyšla kniha Vladimíra Suchánka Topografie transcendentních souřadnic filmového
obrazu (Univerzita Palackého, Olomouc 2002), kde je na s. 142–150 kapitola
s názvem Nevěsto krásná dej mi pít, věnovaná MARKETĚ LAZAROVÉ. Více se
o celé knize rozepisuji v samostatném článku,
kapitole o MARKETĚ LAZAROVÉ pak ještě v jedné drobnější anotaci.
Alespoň pro mne se ukázala jako nová informace o existenci dokumentárního filmu
z natáčení MARKETY LAZAROVÉ. Jeho autorem by měl být nedávno zesnulý režisér Milan Maryška.
Pořad Marka Ebena Na plovárně nesleduji pravidelně a tak jsem se k jeho rozhovoru
s Milanem Maryškou dostal až ve chvíli, kdy jej ČT uvedla jako vzpomínku na předčasně
zesnulého tvůrce. Maryška se zde mj. přiznal k obdivu, který choval už jako student
k filmům Františka Vláčila. Byl přítomen také natáčení MARKETY a podle jeho slov
o tom natočil krátký školní film. To je pro mne osobně první a zatím i jediná
informace o existenci nějakého dokumentárního filmového materiálu z natáčení
MARKETY LAZAROVÉ. Pokud jste na tom s informovaností lépe a tento dokumentární
snímek pro vás není úplně neznámý, byl bych velice vděčen za jakékoliv další
podrobnosti o tomto dokumentu. A myslím, že by je ocenili i ostatní návštěvníci
tohoto webu.
MARKETA LAZAROVÁ nepatří zrovna mezi filmy, které se často objevují v programu
našich kin či filmových klubů. Jedna z mála příležitostí k jejímu shlédnutí na
velkém plátně bude 18. listopadu, kdy film zařadil do svého listopadového programu
Filmový klub v České Lípě. Projekce se koná od 20:00 hod. v českolipském kině
Crystal. Program FK Česká Lípa naleznete také na internetových stránkách
http://fkcl.webpark.cz.
16. října začal v Torontu tradiční mezinárodní filmový festival. Událost, která
by nás celkem nemusela vzrušovat. Velmi příjemnou zprávou ovšem je to, že v oficiálním
programu se mezi několika autorskými profily objevila i retrospektiva Františka Vláčila.
Jejím obsahem jsou všechny významné Vláčilovy filmy, tedy i MARKETA LAZAROVÁ. Na
oficiálních stránkách festivalu, které naleznete na adrese
http://www.e.bell.ca/filmfest/cinematheque/programmes.asp si můžete přečíst to,
co se o Františku Vláčilovi, potažmo o MARKETĚ v současné době v Kanadě píše
(konkrétně autorkou pojednání o MARKETĚ LAZAROVÉ je Nicole Armour, která publikuje
mj. také v prestižním Film Comment). No a kouknete-li se na tento web blíže
tak třeba objevíte seznam všech autorských retrospektiv, které jsou v tomto ročníku
festivalu zařazeny. František Vláčil se ocitnul vskutku v dobré společnosti:
Akira Kurosawa (+ T. Mifune), Andrej Tarkovskij, Alexandr Dovženko a Chris Marker.
Co dodat? Z mého pohledu hlavně víru, že se třeba někdy zase dočkáme kompletní
retrospektivy Františka Vláčila i u nás. Na kolekci jeho filmů na DVD se pak už
ani neodvažuji pomyslet.
V rámci pondělního Filmového klubu uvede Česká televize 10. června MARKETU LAZAROVOU
na své „dvojce“ od 21:50 hod. Podrobnější informace o programech Filmového klubu
nabízí ČT na svých stránkách na adrese http://www.czech-tv.cz/porady/prevzate/klub.htm,
ale o MARKETĚ LAZAROVÉ se zde něco objeví až během tohoto týdne, protože zatím dobíhá
předchozí cyklus Dogma 95.
Pokusil jsem se shromáždit zahraniční internetové adresy stránek, které se alespoň
trošku zmiňují o MARKETĚ LAZAROVÉ. Seznam si nečiní nárok na úplnost, ale to
nejzásadnější by měl obsahovat [edit. 2020: z odkazů již není ani jeden funkční,
zde ponechávám jen jako archiv]:
Jedna z předchozích zpráv (26. 2. 2002) na tomto místě oznamovala, že internetové
stránky věnované životu a dílu Františka Vláčila na adrese http://vlacilova.stranka.cz
již nefungují. Tento web se ale pouze přesunul jen na jiný server a funguje dále.
Jeho nová adresa zní http://vlacil.netas.cz, ale dostanete se na ni i při zadání
adresy staré http://vlacilova.stranka.cz, která je navíc podle autora webu jediná
oficiální. Stránky vypadají prakticky stejně jako dříve (pokud mne paměť neklame).
Vedle obvyklých a očekávaných informací o životě a díle Františka Vláčila (životopis,
filmografie) se zde může návštěvník seznámit s několika obsažnými texty. Publikován
je zde i zatím nejrozsáhlejší biografický text o Vláčilovi z pera Milana Hanuše
(vyšel před lety jako samostatná publikace s názvem Podoby Františka Vláčila).
Autorem stránek je Radim Juřica, který plánuje jejich kompletní přestavbu a doplnění.
Nezbývá tedy než mu držet palce.
Ačkoliv se tato informace netýká přímo filmu, není jistě od věci se alespoň zmínit,
že Národní divadlo představilo v premiéře (14. března) divadelní ztvárnění Vančurovy
literární předlohy Markéta Lazarová. Vančurův román se tak vedle nesčetných
knižních vydání, filmové adaptace i hudebního ztvárnění (LP Příběh od Hany a
Petra Ulrychových se skupinou Javory vydal v roce 1987 Panton) dostal i na prkna,
jež „znamenají svět“. Režisérem představení je J. A. Pitínský, v hlavní roli Markety
se představí Linda Rybová, postavu Lazara ztvárnil Jiří Štěpnička, hejtmana Piva
pak Alois Švehlík. Obsazení dalších rolí, ale také termíny představení si můžete
přečíst na stránkách Národního divadla. Protože divadelní adaptace je úplnou novinkou,
kterou zatím málokdo viděl, publikuji níže text z programových materiálů ND v Praze.
„Vančura se při psaní tohoto baladického příběhu inspiroval některými motivy z
historie svého rodu. Děj je situován do lapkovského středověku, avšak vzhledem k
časové i místní neurčitosti a imaginativnímu přístupu k minulosti jej nelze definovat
jako historický román; žánrově jde o prózu zcela svébytnou, v níž převládá opis nad
popisem, metafora nad záznamem a báseň nad prózou. Markéta Lazarová je dílem životní
plnosti, síly a aktivity, družnosti a odvahy, zejména však vyznívá jako básnická
oslava lásky a hold ženě. V rukou J. A. Pitínského jde o hledání adekvátních
jevištních prostředků pro přenesení Vančurovy silné a básnivé prózy na scénu Národního
divadla, jakožto svébytného dramatu.“
Pro mnohé jistě známá internetová adresa http://vlacilova.stranka.cz přinášela podstatné
informace k životu a dílu Františka Vláčila. V poslední době je ale prakticky nemožné
se na stránky dostat. Jakoby zmizely z internetu navždy včetně domény na které byly
umístěny.
Po chvíli pátrání v internetových registrech majitelů domén, technických správců a
poskytovatelů virtuálních serverů jsem si o celé věci udělal asi tento obrázek. Autor
stránek se s největší pravděpodobností stal obětí licitace kolem držby doménových jmen.
Jak mi sdělil v emailu majitel domény stranka.cz, zřizoval na své doméně na žádost
aliasy, mj. i zájemcům, kteří měli své stránky umístěny na Průvodci (pruvodce.cz).
Původním vlastníkem Průvodce byl Bonton, který jej ale prodal. Nový vlastník se pak
na Průvodce rychle vykašlal a tak došlo neodvratitelně k jedinému možnému konci: k
zániku všech webů, které měly na Průvodci svou homepage.
V případě stránek věnovaných režisérovi F. Vláčilovi nás to může opravdu mrzet,
protože tato výjimečná osobnost si svou vlastní prezentaci na internetu bezpochyby
zaslouží. Nezbývá tedy než doufat, že se autor stránek nevzdal a časem se někde jeho web
opět objeví. A pokud náhodou čte tyto řádky, může se ozvat webmasterovi tohoto webu!
Třeba se nějaké řešení najde...
Vítejte na staronových stránkách věnovaných filmu režiséra Františka Vláčila MARKETA LAZAROVÁ.
Jejich nová podoba se příliš neliší od té původní. Vpravdě nejpodstatnější změnou
je jistě nová doména (nostalghia.cz), ale několik doplňků a novinek najdete i na
samotných stránkách.
Tou nejzásadnější je interaktivní fórum, které nahradilo původní „emailovou“ verzi.
Ta je zde přítomna už jen v náhledu. Všechny nové příspěvky do fóra, budou-li nějaké,
tak pište už pouze do vytvořeného formuláře. Nové je také rozčlenění oddílu Bibliografie,
kde došlo k přehlednějšímu (alespoň podle mého názoru) propojení bibliografických
záznamů a publikovaných textů. Obdobně je členěn oddíl Tvůrci. Zde byly přidány
některé nové informace k již existujícím biografiím a zároveň byly některé nové
profily osobností, které se na realizaci Markety podílely, vytvořeny. Novinkou
je zde také zařazení odkazů na jiné weby se vztahem k té které osobnosti. Úplně
nová je také podstránka se seznamem prostudovaných periodik. Ještě více než novinek
je ale plánů. Těsně před dokončením jsou některé další biografie (hlavně herecké),
rád bych také brzy zprovoznil sekci s pracovním názvem „Příbuzní“ – stručně řečeno,
stránku o vláčilovské „trilogii“ (ĎÁBLOVA PAST – MARKETA LAZAROVÁ – ÚDOLÍ VČEL),
která ač takto nebyla nikdy zamýšlena, tvoří v kontextu celé Vláčilovy filmografie
minimálně jedno uzavřené tvůrčí období (podle mnohých právě to vrcholné).
To jsou plány, které lze prozradit předem, poněvadž jejich dokončení není daleko.
O dalších zatím pomlčím. Rád uvítám Vaše další připomínky a náměty, zvláště pak
nabídky autorské spolupráce (máte delší text o filmu MARKETA LAZAROVÁ a nevíte co
s ním? ;-)). Pište prosím už výhradně na nový email marketa@nostalghia.cz.
Režisér Tomáš Hejtmánek se doposud veřejnosti představil zatím jen několika kratšími
pracemi (JEDNA SETINA, REPORTÁŽ O CESTĚ, několik TV reklam). V současné době ale
pracuje na dvou rozsáhlejších projektech, z nichž jeden nese pracovní název Sentiment
s podtitulem Film inspirovaný setkáním s Františkem Vláčilem. A ačkoliv se
o dosud nedokončeném filmu rozhodně nedá říci nic konkrétního, je tady zatím k
dispozici alespoň jeho zajímavý web, který lecos z autorských záměrů a představ
prozrazuje.
Vedle režiséra T. Hejtmánka je nutné zmínit spolupráci s kameramany Jaromírem Kačerem
(z jeho filmografie nelze nepřipomenout pozoruhodný kameramanský debut VOJTĚCH ŘEČENÝ SIROTEK
režiséra Z. Tyce a z poslední doby nekonformní dílo CESTA PUSTÝM LESEM) a Divišem Markem
(kameramanem před časem uvedeného filmu DIVOKÉ VČELY). Na filmu v produkci společnosti
CinemaSphere se jako koproducent podílí Česká televize.
Autoři svůj film prezentují jako dokumentární esej. Na webu s jednoduchým názvem
(www.sentiment.cz) naleznete nejen texty jejich záměru, ale také vyjádření některých
dalších osobností (režisér Jan Svěrák, děkan FAMU Jan Bernard, předseda ČFTS Martin Skyba)
k jejich záměru, publikován je zde úryvek ze vzpomínek F. Vláčila, filmografie tvůrců
a některé další drobnější texty. Ctitele vláčilovských obrazových kompozic jistě
zaujme několik fotografií, které (snad?) mají přiblížit vizuální podobu vznikajícího
filmu. Najdeme mezi nimi řadu reminiscencí na Vláčilovy filmy – staré duby, pobřeží Baltu
(s hercem J. Kačerem), kostelík z MARKETY LAZAROVÉ aj. Některé oddíly webu ještě
nejsou zprovozněny (patrně v souvislosti s postupem prací na filmu) – alespoň mně
nefungovaly oddíly Cinemascope a Zvuk. Graficky úsporný a zajímavý sajt je tak jistě
lákavou pozvánkou do kina. Kdy tomu tak bude, to je zatím ve hvězdách (i když zase
ne tak úplně – autoři uvádějí jako finální datum dokončení filmu 31. 12. 2002).
Nicméně o dokončení filmu se jistě dozvíte jak na jeho stránkách, tak i na tomto
místě.