Aktuality 2020–2024 [2005] [2006] [2007] [2008–2019] [2020–2024]


11. listopadu 2024

⇒ Jak jsem uvedl v předchozí aktualizaci ze 7. listopadu, proběhla v minulých dnech migrace celého obsahu stránek Nostalghia.cz na webhostingové servery jiného poskytovatele. O důvodech a následcích, které ještě nějaký čas potrvají, píši v aktualizaci na hlavní stránce Nostalghia.cz.

⇒ Českou televizí právě uváděný dokumentární cyklus VIDĚT FILMEM nabídl ve své 4. části nazvané Mistři kamery éry nové vlny pohled na práci některých kameramanů v období 60. let v naší kinematografii. Pominuty nebyly ani filmy Františka Vláčila HOLUBICE, se vzpomínkami kameramana Jana Čuříka, včetně jeho počáteční spolupráce na MARKETĚ LAZAROVÉ. Tento opus je pak v dokumentu přirozeně spojován s kameramanem Bedřichem Baťkou, a to nejen ukázkami z filmu, ale také skrze dokumentární záběry z natáčení MARKETY LAZAROVÉ, konkrétně ze scén na lesní šanci. V páté části nazvané Mistři kamery éry normalizační je pak z Vláčilových filmů připomenut snímek STÍNY HORKÉHO LÉTA s podílem kameramana Ivana Šlapety.

⇒ Britské vydání ÚDOLÍ VČEL od společnosti Second Run jsem zde zmínil už 2. října (viz níže). Od té doby jsem se ale nedostal k jeho zařazení do katalogu médií, což činím až nyní. Mezi tím byla na serveru DVDBeaver publikována obrazová recenze s připojenými screenshoty. Podle nich je obraz filmu proti staršímu DVD očekávatelně lepší, přijde mi přirozenější, především není tak vykontrastovaný, ale udržuje víc přirozené světlo a šerosvit. I tak je ale vidět, že jde o přepis z pozitivní kopie, který nemá takovou kresbu detailů, jakou by měl přepis z negativu. Recenze odhalila také dvě místa s vadou v obraze: nějakým způsobem se ve dvou snímcích do pravého horního rohu promítlo (snad?) buď jedno políčko z perforace filmu, nebo jde možná o proražení filmového pásu při střihu filmu (?) (podívejte se na ukázky [1][2]). – Z bonusového materiálu na disku, především z doposud digitálně nikde nevydaných dokumentů MĚSTO V BÍLÉM a KARLOVARSKÉ PROMENÁDY, které Vláčil natočil s kameramanem Františkem Uldrichem (oba v HD transferu), jsou v recenzi jen screenshoty z titulky filmů. Pozn.: Velká část připojených screenshotů je až za paywallem, ale i to málo, co je dostupné ve free verzi je pro vytvoření dojmu z disku dostatečné. – Recenzi na blu-ray publikoval také theartdesk.com.

⇒ Již dříve jsem několikrát přinesl informaci o originální připomínce pobytu Františka Vláčila ve Frýdku-Místku, který v domě v Komenského ulici strávil velkou část dětství (1928–1938). Místo obligátní pamětní desky nechalo město po výběrovém řízení na dům instalovat fresku s motivem z Vláčilova filmu HOLUBICE, kterou doplňuje do štítu domu umístěný motiv ptačího bidýlka. Kulaté okénko ve štítu by snad mělo ještě v noci svítit (vše viz fotografie níže). Celý návrh a provedení je dílem Oldřicha Morise. Ač je celá instalace již nějakou dobu hotova, její slavnostní „odhalení“ proběhne 26. listopadu od 16 hod., poté bude v nedalekém kině následovat beseda s autorem instalace a pak projekce filmu MARKETA LAZAROVÁ.


⇒ Na stránkách internetového deníku Forum 24 publikoval Jan Lukeš text Marketa Lazarová: nejlepší český film všech dob se rodil těžce, aktuální je dodnes, jakési ohlédnutí za historií, významem a kulturní stopou, kterou v naší kinematografii zanechal film MARKETA LAZAROVÁ.

⇒ Rotterdamské kino KINO uvádí během října a listopadu kolekci českých filmů 60. let. Vláčilův film MARKETA LAZAROVÁ byl na programu již 3. a 10. listopadu, třetí projekce proběhne ještě 24. listopadu. Specifikou tohoto uvedení je projekce z originálního 35mm pásu.


7. listopadu 2024

⇒ Celý web Nostalghia.cz v těchto dnech migruje na jiný hosting, je možné, že bude občas docházet k přechodným výpadkům nebo nestandardnímu zobrazení obsahu.


2. října 2024

⇒ V Českém Těšíně, Vláčilově rodném městě, byla v neděli 29. září odhalena pamětní deska na jeho „rodném“ domě v Čapkově ulici (fyzicky se narodil v porodnici, která byla v té době jen v polské části města). Rodina zde bydlela až do roku 1928, kdy se v důsledku převelení Vláčilova otce přestěhovala do Místku. - Jak je z připojené fotografie patrné, na desce je plasticky ztvárněný portrét Františka Vláčila (předlohou byla zřejmě jedna konkrétní fotografie z natáčení MARKETY LAZAROVÉ, k vidění např. ZDE), data narození a úmrtí a krátký biografický text.



⇒ Britská společnost Second Run vydala Blu-ray s Vláčilovým filmem ÚDOLÍ VČEL. Jde už o druhé vydání tohoto filmu na modrém nosiči, podrobnosti k tomu sděluje Petr Soukup na Zóně. Příjemným překvapením je bonusová výbava disku, která obsahuje také dokumenty MĚSTO V BÍLÉM a KARLOVARSKÉ PROMENÁDY, doposud nevydané na žádném DVD ani BD. MĚSTO V BÍLÉM je sice tu a tam uváděno některými tuzemskými televizními stanicemi, KARLOVARSKÉ PROMENÁDY jsou ale i v tomto směru po léta zcela opomíjené.

⇒ ÚDOLÍ VČEL, tentokrát na velkém plátně, bude možné vidět v kině Kotva v Českých Budějovicích v pondělí 7. října. Projekce bude ozvláštněna besedou se scenáristou Vladimírem Körnerem. - O den dřív, v neděli 6. října, uvádí televizní kanál CS film od 16 hod. snímek PASÁČEK Z DOLINY.

⇒ Malé doplnění: V předchozí aktualizaci zmiňovaný článek Milana Hrubého s názvem Výcvikové a instrukční filmy Františka Vláčila v aktuálním čísle časopisu Historie a vojenství (3/2024) se věnuje několika Vláčilovým filmům, které lze skutečně označit za výcvikové a instrukční (čili těm, které sloužily skutečně k výcviku a výuce, nešlo tedy o dokumenty nebo reportáže) - BÍLÁ CESTA, VÍTR, LÉTÁNÍ BEZ VIDU POMOCÍ SYSTÉMU OPS, NÁSILNÝ PŘECHOD VODNÍHO TOKU a SEBEOBRANA. Vedle popisu filmů, jejich krátké produkční historie a popisu některé zachycené vojenské techniky jsou u článku také ilustrační obrázky sejmuté přímo z filmového pásu.


23. září 2024

⇒ Po víceméně celoletní pauze se na stránky o Františku Vláčilovi vrací atualizace. I přes léto se lecos dělo, z mé strany ale nebyla kapacita se psaní na web věnovat, proto ze začátku několik evidenčních retro informací:
  • Restaurovaný snímek STÍNY HORKÉHO LÉTA vstoupil od 1. srpna do tuzemské distribuce. O filmu napsal např. Mojmír Sedláček na Kinobox. Během léta film několik kin nasadilo, aktuálně jsem ho v programech na nejbližší dny/týdny už nenašel.
  • 10. září proběhla moje přednáška s názvem František Vláčil - vize a filmy v olomouckém Červeném kostele v rámci cyklu Pohledy do minulosti, který pořádá olomoucká Vědecká knihovna. – Ve čtvrtletním magazínu KROK (3/2024), který Vědecká knihovna Olomouc vydává, vyšel na stranách 82–85 rozhovor o této přednášce.
  • Ve Frýdku-Místku dospělo k výsledku výběrové řízení na návrh pamětní desky, která by připomínala dětský pobyt Františka Vláčila v domě v Komenského ulici. Vítězný návrh nakonec není pamětní deskou, ale osobitější instalací, která má být „analogií domova s ptačí budkou, kde jedinec prožije dětství a který na prahu dospělosti opouští“. Autorem vítězného návrhu je místní výtvarník Oldřich Morys, ukázka z vizualizace i s částí autorské explikace je k dispozici např. ZDE.

    V aktuálním čísle časopisu Historie a vojenství (3/2024) vyšel na stranách
    118–125 článek Milana Hrubého s názvem Výcvikové a instrukční filmy Františka Vláčila. Víc detailů zatím sdělit nemohu, protože jsem jej ještě neměl možnost pročíst.

    ⇒ Jak jsem avizoval níže (16. července), na začátku září proběhla v berlínském kině Krokodil retrospektiva filmů Františka Vláčila. Výsledný program nakonec odpovídal tomu, co jsem publikoval v červenci, kino vydalo k přehlídce větší tiskový materiál, jako PDF soubor ke stažení ZDE.

    ⇒ V souvislosti s berlínskou retrospektivou napsal Gerhard Midding o tvorbě Františka Vláčila obsáhlejší článek pro německý web epd-Film. Čtení zahraničních textů o tuzemské kinematografii je vždy zajímavé, protože odhalují jiné významy, které se někdy s tématem míjejí, ale v jiných případech odhalují zajímavé souvislosti nazírané z nezatíženého pohledu. To je právě případ Middingova textu, který zjevně vychází ze znalosti tématu. Už úvod jeho stati upozorňuje na možný zdroj inspirace ve Vláčilových prvních filmech: „V zemi, která nemá vlastní pobřeží, musí být touha po moři obzvlášť velká. Je spojena s rozlehlostí a otevřeností, být někde jinde, kde to hraničí s nekonečnem. Není divu, že tento pohled hraje ve filmech Františka Vlácila v 60. letech zásadní roli.“ Midding připomíná Vláčilovo generační míjení se s tvůrci české Nové vlny a také poznamenává, jak složité bylo zorganizovat podobnou retrospektivu. Podle Ralpha Eugeho, jejího hlavního kurátora, muselo kino vše realizovat bez financování třetích stran. Jedno z odmítnutí finanční spoluúčasti znělo: „Vláčil není kompatibilní se současnými diskursy.“ To lze podle Middinga nakonec brát jako „kompliment pro Vláčila“.

    ⇒ O životě a díle Františka Vláčila budu mít přednášku ještě 22. října od 18 hod. ve frýdecko-místeckém knihkupectví Kapitola.


    16. července 2024

    ⇒ Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti (26. července – 1. srpna 2024) bude připomenuta také osobnost hudebního skladatele Zdeňka Lišky. V náplni cyklu Kdo, když ne… Zdeněk Liška nemůže logicky chybět ani některý z filmů Františka Vláčila. Organizátoři si vybrali ĎÁBLOVU PAST, která bude dvakrát uvedena v Redutě, poprvé v sobotu 27. července od 11:30, podruhé v úterý 30. července od 8:00. Více o projekcích i filmu na oficiálních stránkách. – LFŠ chce také in memoriam připomenout nedávno zesnulého herce Jana Kačera, a to projekcí filmů NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA, NIKDO SE NEBUDE SMÁT a také ÚDOLÍ VČEL, jehož projekce je stanovena na pondělí 29. července od 17:00 ve Slováckém divadle. K filmu více na stránkách LFŠ. – No a do třetice Vláčil na letošní LFŠ! Možná nejoriginálnější projekcí spojenou s Františkem Vláčilem (nejoriginálnější, protože nebylo nikdy možné film běžně vidět a ani nadále to nebude samozřejmé) bude studentské reálové cvičení POTICHU, které natočil v roce 1987 student III. ročníku režie Jasmin Dizdarevič. František Vláčil v tomto snímku ztvárnil hlavní roli staršího nedoslýchavého Fandy (viz foto), „který žije svůj život v přesně zaběhlých kolejích. Ty mu paradoxně naruší synův dárek z Ameriky – nové naslouchátko.“ Vláčilovo minimalistické herectví zde dokonale souzní s pojetím hlavní postavy. Film bude uveden v kolekci dalších studentských filmů v rámci dlouhodobějšího cyklu FAMU Films History, zaměřeného tentokrát na 80. léta 20. století, a to v pondělí 29. července od 12:30 v kině Mír.

    ⟾ Po slavnostní premiéře na karlovarském festivalu (viz níže aktualizace z 3. července) bude digitálně restaurovaný snímek STÍNY HORKÉHO LÉTA od 1. srpna 2024 uveden do běžné distribuce. V programových nabídkách jsem jej zatím našel jen v programu kina Luna v Ostravě-Zábřehu, kde se bude promítat 1. srpna od 17:45. – Osobně mi k tomuto filmu nějak unikl nový trailer, který je ke zhlédnutí na YouTube nebo na stránkách NFA.

    ➤  3. července vyšel Salon, pravidelná čtvrteční příloha deníku Právo, na jehož stránkách je také text Štěpána Kučery o filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA. K papírovému vydání jsem se zatím nedostal a protože Salon nemá webovou verzi, lze z Kučerova textu ocitovat jen to, co vyšlo na facebookových strákách Salonu:
    „Svoje vnímání filmu režisér popsal v rozhovoru pro časopis Film a doba z roku 1978: ‚Mám dojem, že film je zároveň ze všech dramatických uměleckých disciplín nejpoetičtější – neboli film má uzpůsobením skladby a řazením vybraných faktů za sebou k poezii velmi blízko. Je však mnohem více lidí, kteří čtou detektivky, než lidí, kteří čtou poezii. Asi by se velmi zúžil okruh diváků, kdyby se natáčely jenom poetické filmy. Ani distribuce, ani dramaturgie nebo vedení studia proto po filmové poezii netouží. Je to jeden z paradoxů mezi specifikou filmu a jeho společenskou funkcí. Poezie vyžaduje mimořádnou vnímavost a tím i menší okruh zájemců, ale kinematografie vyžaduje, aby do kina chodilo co nejvíce diváků, protože film bez diváků – to je nesmysl.‘“

    → Shodou různých náhod se mi do rukou dostal zajímavý dokument (viz foto, kliknutím lze zvětšit). Pochází z písemností farního úřadu v břevnovském klášteře v Praze a jedná se zřejmě o jakýsi pomocný záznam, anotaci odeslané korespondence, konkrétně dvou dopisů, v nichž se označovalo jakési filmování v břevnovské kryptě za „neproveditelné“. První dopis byl adresovaný Krátkému filmu Praha, druhý pražským památkářům. Důležité je také datum vepsané tužkou v pravém horním rohu: 7. 12. 1971. Kombinací údajů (natáčení, krypta, Krátký film Praha, prosinec 1971) lze dojít k jedinému závěru: jedná se o odpověď na žádost Krátkého filmu o natáčení románské břevnovské krypty pro Vláčilův dokument MĚSTO V BÍLÉM. Jedině Vláčil v této době v Krátkém filmu natáčel „pražské téma“ (film se natáčel během podzimu a zimy 1971/1972), kde byl mezi lokacemi i klášter v Břevnově. Lehce zamítavá odpověď souvisí zřejmě s tím, že břevnovská krypta byla v této době ještě stále archeologická novinka. Byla objevena sice už v polovině 60. let, ale její archeologický průzkum trval až do poloviny 70. let a po celou tuto dobu nebyla přístupná. Jak ale z filmu nakonec víme, záběr se Vláčilovi a kameramanovi Uldrichovi podařilo natočit – dlouhá vertikální panoráma z hlubin krypty až vzhůru do prostoru barokního kněžíště s oltářem.


    → Berlínské artové Kino Krokodil, specializující se na projekce filmů ze střední a východní Evropy, chystá na začátek září 2024 malou retrospektivu filmů Františka Vláčila. Zatím nezveřejněný program počítá s uvedením filmů HOLUBICE, POSÁDKA NA ŠTÍTĚ, MODRÝ DEN, SKLENĚNÁ OBLAKA, PRONÁSLEDOVÁNÍ, MARKETA LAZAROVÁ, ADELHEID (spojeno s prezentací blíže neurčené knihy, zřejmě Körnerovy předlohy) a ĎÁBLOVA PAST (zajímavý detail: film bude uveden z 35mm pásu v německé verzi zapůjčené z Bundesarchivu).


    3. července 2024

    → V pátek 28. června se na právě probíhajícím filmovém festivalu v Karlových Varech odehrála premiéra digitálně restaurovaného filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA, který na tomtéž festivalu získal v roce 1978 Velkou cenu Křišťálový glóbus. Vedle představitelů festivalu a zástupců firem, které digitální restauraci prováděly, se premiéry zúčastnil prezident festivalu a současně jeden z herců filmu Jiří Bartoška, dále prof. Robert Lischke, který ve filmu hrál chlapeckou roli Lukáše a kameraman Ivan Šlapeta. Na stránkách festivalu je k dispozici krátký fotoreport z premiéry a také video z úvodu.
    O premiéře (v některých případech i s pamětnickými vzpomínkami) referovali:
  • Lenka Hloušková: Stíny horkého léta vrátily Jiřího Bartošku do roku 1978 [Novinky.cz]
  • Marie Bordier: Špičkový chirurg Robert Lischke si zahrál ve Vláčilově filmu [Lidovky.cz – paywall]
  • Jan Škoda: Stíny horkého léta se vrátily do Varů [Reflex.cz]
  • Martin Bartkovský: Spálili mi vlasy a nasadili otřesnou paruku [Reflex.cz]
  • Viktor Horák: Stíny horkého léta ve Varech [Echo24.cz]
  • Stíny horkého léta se vrátily do Varů (videoreportáž) [Ceskatelevize.cz]
  • Lékař Robert Lischke: Stíny horkého léta? Od natáčení jsme se s Jiřím Bartoškou stýkali pořád (videorozhovor) [Stream.cz]
  • …a textová verze téhož rozhovoru na Novinky.cz
    Jak digitální restaurace filmu dopadla snad brzy uvidíme v kinech. Do preciznosti festivalového uvedení nicméně zasáhl jeden šotek, který v tištěném katalogu v záznamu filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA na s. 158 přisoudil autorství scénáře Pavlu Juráčkovi [!] a digitalizovaný film deklaruje jako černobílý [!].

    → Jakýmsi malým doplňkem festivalového dění v Karlových Varech je tamní aktuální výstava obrazů Theodora Pištěka v místní Galerii umění (od 30. června do 25. srpna). Výstava představuje průřez Pištěkovou malířskou tvorbou od konce 50. let do současnosti, v malé míře by na ní měly být zastoupeny i ukázky Pištěkových kostýmních návrhů pro film (zřejmě i něco z návrhů pro MARKETU LAZAROVOU).

    → V únoru 2024 byla ve Frýdku-Místku vyhlášena soutěž o návrh pamětní desky, která by připomínala dětský pobyt Františka Vláčila v domě v Komenského ulici. Výběrové řízení by nyní již mělo být ukončeno a s výsledky se snad brzy seznámíme. Aktuálně tedy zatím jen přikládám fotografii ze zasedání komise, která ze zaslaných návrhů vybírala ten nejzajímavější (foto: Facebook).





    20. května 2024

    → Ve středu 15. května zemřel ve věku 77 let Vlastimil Harapes, tanečník, choreograf, taneční pedagog, dlouholetý člen a sólista baletu Národního divadla v Praze a režisér. Svou stopu zanechal i v kinematografii, když se objevil v několika výrazných filmech (KRÁLOVSKÝ OMYL, DEN PRO MOU LÁSKU, PANNA A NETVOR, OPERACE MÉ DCERY), byť herecky se mu asi nedařilo úplně tak jak by chtěl. Z pohledu vláčilovských stránek je ale tím jeho nejdůležitějším filmem MARKETA LAZAROVÁ, v níž se objevil ve výrazné roli mladého Kristiána. Jeho odchodem se tak okruh pamětníků natáčení MARKETY LAZAROVÉ opět výrazně zúžil. – Přiloženou fotografii níže pořídil před časem fotograf Marek Bouda v jednom malostranském baru (děkuji za její poskytnutí) – Vlastimil Harapes na ní listuje vydaným scénářem Markety Lazarové…



    → Zlínský festival (30. 5. – 5. 6.) zveřejnil svůj definitivní program, v něm lze najít i večerní pásmo věnované Františku Vláčilovi. V sobotu 1. června bude v multiplexu Golden Apple Cinema v sále č. 6 uveden krátkometrážní snímek SKLENĚNÁ OBLAKA, na který naváže asi hodinová přednáška Krajina dětství ve filmech Františka Vláčila. Po ní bude v témže sále vláčilovský večer zakončen ve 20:30 hod. projekcí filmu POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI.

    → Před necelým měsícem byla zveřejněna zpráva, že na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech bude uvedena premiéra digitálně restaurovaného filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA. Jak je uvedeno v tiskové zprávě, „zdrojem pro digitalizaci byly originální materiály uložené v Národním filmovém archivu. Obraz byl digitalizován z kombinovaného duplikačního pozitivu a distribuční kopie. Zvuk byl digitalizován z kombinovaného duplikačního pozitivu, distribuční kopie a duplikátního kombinovaného negativu.“

    → V malé přehlídce československé nové vlny pořádané 30. 5. – 22. 6. ve španělské Segovii tamní odbočkou Českého centra se našlo místo i na „nenovovlný“ Vláčilův film ĎÁBLOVA PAST.

    → Stejná instituce Českého centra, ale tentokrát newyorská pobočka, pořádá 30. května v New Yorku večer věnovaný filmové hudbě Zdeňka Lišky. Uvedeny budou filmy IKARIE XB-1 a SPALOVAČ MRTVOL, dokument Pavla Klusáka HUDBA ZDENĚK LIŠKA a vše doplní diskuse Pavla Klusáka a Tomáše Baziky.


    22. dubna 2024

    → Herec Jiří Schwarz, představitel Karla Hynka Máchy ve Vláčilově filmu MÁG., předvedl 1. května 2023 na hradě Bezděz jako jednorázovou performanci své představení Máj, zdramatizovanou recitaci slavné Máchovy básně. Asi hodinové vystoupení inscenované v prostorách hradní kaple zaznamenal na digitální fotoaparát režisér Josef Císařovský, který záznam doplnil o některé kresby Josefa Váchala a krajinné záběry. Záznam je možné si pustit na stránkách Josefa Císařovského nebo přímo na kanálu YouTube. – Na tomto místě je vhodné připomenout, že v roce 1986 uvedl Jiří Schwarz podobné představení Máchova Máje v divadelním klubu v Řeznické ulici v Praze. Tehdejší produkce byla o něco málo propracovanější (scénická hudba, zvukové efekty, nasvětlení), ale současná performance podle potvrzení Jiřího Schwarze ze staršího představení vychází (pojetí textu, kostým) a je de facto jeho variací. V době prvního scénického uvedení bylo představení jedním z faktorů, které ovlivnily Vláčilův výběr Jiřího Schwarze pro roli K. H. Máchy. Níže přináším reprodukci propagačního letáku představení z roku 1986.





    → V prvním květnovém týdnu proběhne ve dnech 1.–5. května už 26. ročník česko-polské filmové přehlídky Kino na hranici / Kino na granicy pořádané paralelně v Českém Těšíně a sousedním Cieszyne. Na českotěšínského rodáka Františka Vláčila pamatují organizátoři v programu v pátek 3. května, kdy bude v kině Centrál uveden nejprve dokument V SÍTI ČASU a poté celovečerní snímek STÍN KAPRADINY.

    → Na blížícím se Zlín Film festivalu, který se pořádá ve dnech 30. května až 5. června 2024, je mezi doprovodnými akcemi naplánována také moje přednáška Krajina dětství ve filmech Františka Vláčila. Ta proběhne v sobotu 1. června od 19 hod. ve zlínském Golden Apple Cinema (sál č. 6). Jak je již z názvu patrné, bude se, s ohledem na zaměření celého festivalu, věnovat dětské tematice ve Vláčilových filmech. Mluvené slovo bude doplněno screenshoty z komentovaných filmů. Z Vláčilovy tvorby uvede festival snímky SKLENĚNÁ OBLAKA a POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI (obojí v digiprojekci, nově přepsané do HD), jejich přesné naprogramování ale ještě není zveřejněno.

    → Letní filmová škola, jejíž jubilejní 50. ročník proběhne v Uherském Hradišti od 26. července do 1. srpna 2024, ohlásila jeden ze svých letošních programových cyklů nazvaný Kdo, když ne… Zdeněk Liška. Ze zatím obecnější anotace bez konkrétnějšího obsahu vyjímám: „Retrospektiva v sekci Kdo, když ne… Zdeněk Liška nemá být výběrem toho nejlepšího z jeho díla, ale hlubším zamyšlením nad tím, jak Liškova hudba a zvuk utvářejí naše vnímání jednotlivých filmů. Na výpravné cestě sonickou galaxií Zdeňka Lišky vás povedou Aleš Říman a jeho hosté.“

    → A k předcházející hudební aktualitě připojuji ještě jeden „hudební“ odkaz: na kanálu YouTube je k nalezení krátký soundtrack (9 min.) k filmu ÚDOLÍ VČEL nově vytvořený umělou inteligencí (AI). Výsledek mi přijde většinou bizarní…

    → Do oddílu Galerie jsem doplnil nově získanou reprodukci německého plakátu k filmu HOLUBICE a také všechny stránky české dobové propagační brožury k filmu ĎÁBLOVA PAST.


    13. března 2024



    → Všichni do Světozoru! Za další připomínkou vláčilovského výročí můžete vyrazit do pražského kina Světozor. Od středy 13. března je v jeho běžně přístupných prostorách (vstupní foyer, schodiště, předsálí, prostor kolem baru) instalována pod hlavičkou Terryho ponožek expozice plakátů a dobových fotosek k Vláčilovým filmům. Celý prostor slouží jako výstavní „galerie“ už dlouhá léta, ale je to snad poprvé v jeho historii, kdy je zde prezentována výstava s konceptuálním rozměrem; tedy nejen vyvěšené plakáty k danému tématu, ale také fotosky, dobové propagační materiály a plakátové slepky, případně doplněné doprovodnými texty nebo pro výstavu speciálně zhotovenými zvětšeninami. Grafické provedení celé instalace na mne působí uhrančivě, ale protože v tom může zaznívat mé subjektivní zaujetí tématem, můžete se na náhledy výstavní realizace či přímo některé panely a vitriny podívat sami ve fotogalerii na oficiální stránce výstavy. Nejlépe ale samozřejmě uděláte, když si vše půjdete prohlédnou live. Vstup do „výstavních prostor“ Světozoru je zdarma, vláčilovská instalace zde bude k vidění do 30. května.


    11. března 2024

    → Jako první zahraniční médium se stoletému Vláčilovu výročí věnuje německý filmový magazín Filmdienst. V článku Nach dem Alten. Jenseits des Neuen se připomíná nejen stoleté jubileum, ale autor Ralph Eue (mimochodem v lednu 2024 přijel také na část vláčilovské retrospektivy v Ponrepu) upozorňuje také na mimořádné místo Vláčilových filmů v kontextu české poválečné kinematografie, včetně počátků v armádním filmovém studiu. Autorovi se zdá pozoruhodné, že v barrandovské etapě své tvorby, už od úplných počátků s filmem HOLUBICE, Vláčil „jakoby neměl zájem patřit do časem vznikající nové vlny“, ale jeho filmy měly blíž k těm, které v zahraničí natáčeli např. C. Th. Dreyer, Akira Kurosawa, Andrej Tarkovskij nebo Sergej Paradžanov. Pochopitelně nejvíc prostoru je v textu věnováno Vláčilovým filmům 60. let. MARKETU LAZAROVOU označuje za dílo s odvážnou koncepcí, za film plný „divoce rozvýřených vizí, přesahů konvenční dramaturgické struktury do volného sledu narativních bloků. Člověk má dojem, že jeho pohled bloudí obrazem Hieronyma Bosche, kde jsou jednotlivé dějové body zhuštěny ve volném časovém sledu, ale bez centrální perspektivy, bez psychologie a bez rozumových souvislostí.“ Zmiňuje také peripetie vzniku filmu a Vláčilovu umanutost zpracovat celé téma co nejkomplexněji: „Kdo má pocit, že mu to připomíná šílenství, které o deset let později ovládlo Coppolovu APOCALYPSE NOW, nemýlí se.“ Ralph Eue ale také připomíná pro něj objevný film DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, který označuje za jeden z „nejsvěžejších“ filmů tzv. „šedých let“ (myšlena normalizace).

    → K DÝMU BRAMBOROVÉ NATĚ se vrací také článek Martina Svobody František Vláčil neskončil v šedesátých letech, který vyšel na portálu KVIFF.tv. Z něj vybírám:
    „Tento příběh by se snadno mohl změnit v dalšího Občana Brycha, na papíře jím ostatně vskutku je. Vypráví o muži, který odmítl emigrovat se svou ženou, protože se „nedokáže nevrátit“ do své země. Akt absolutní loajality národu a režimu se však ve Vláčilově podání mění v znamení mnohem hlubší existenciální rozervanosti. U povrchní agitky bychom se museli posmívat, že protagonistovo rozhodnutí nedává smysl, je zjevně umělé a zkonstruované od nutné premisy k jejímu nepřesvědčivému naplnění. V Dýmu bramborové natě se právě absence jasné motivace a jednoznačného morálního uspokojení stává zdrojem konfliktu a tísně, která hrdinu obklopuje.“

    → K seznamu textů reagujících na Vláčilovo výročí (viz aktuality z 23. února) doplňuji dva: jeden mi unikl (Blažejovský), druhý, bulvárně laděný (Super.cz), se objevil později:

  • Jaromír Blažejovský: Uplynulo sto let od narození Františka Vláčila. [stránky Masarykovy univerzity – MUNI.cz] >>
  • Petr Kotek: Režisér nejlepšího českého filmu pil, ale odmítal se léčit. Od pádu při věšení záclon to s ním šlo z kopce. [Super.cz] >>

    → V sobotu 9. března proběhlo vyhlášení 31. ročníku cen České filmové a televizní akademie Český lev 2023. Tradiční cenu Český lev za celoživotní přínos české kinematografii získal kameraman Vladimír Smutný, jehož práce je spojena nejvíce s tvorbou Jiřího Svobody nebo Karla Kachyni, z mladších tvůrců pak třeba s Jaroslavem Soukupem, Janem Svěrákem nebo Václavem Marhoulem. V kontextu těchto stránek ale připomínám, že Vladimír Smutný byl také druhým kameramanem Vláčilových filmů DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ a HADÍ JED. Velká gratulace!

    → Ostravské regionání vysílání ČT24 zařadilo 19. února do svých Událostí v regionech reportáž o Františku Vláčilovi, připomínající Vláčilovo narození v Českém Těšíně, pobyt v Místku a především aktivity obou radnic směřující k umístění pamětních desek v Českém Těšíně a Frýdku-Místku. V reportáži je několik ukázek z Vláčilových filmů a krátce zde vzpomíná hovoří i herečka Marie Logojdová.

    → Blížící se 64. ročník zlínského filmového festivalu filmů pro děti a mládež (30. 5. – 5. 6. 2024) připomene Františka Vláčila projekcí dvou filmů s výrazným dětským rozměrem, a to filmové básně SKLENĚNÁ OBLAKA a hraného středometrážního filmu POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI. V programu se počítá také s přednáškou (festivalovou dramaturgií nazvanou trošku honosně „masterclass“) zaměřenou na dětské hrdiny a motivy dětství ve Vláčilových filmech. Podle festivalového webu bude současně připomenuto stejně kulaté výročí narození Karla Kachyni a také aktuální 90. narozeniny (29. května) režisérky Věry Plívové-Šimkové.

    → Varšavské kino Iluzjon ve spolupráci s Českým centrum ve Varšavě uvádí v průběhu března přehlídku vybraných Vláčilových filmů. V kolekci jsou snímky ĎÁBLOVA PAST, MARKETA LAZAROVÁ, STÍNY HORKÉHO LÉTA, HADÍ JED a STÍN KAPRADINY, každý ve dvou březnových termínech.


    23. února 2024

    → Ve Frýdku-Místku, městě, kde Vláčil prožil část svého dětství (1930–1938), byla v den 100. výročí jeho narození vyhlášena výtvarná soutěž na pamětní desku, která bude umístěna na domě v Komenského ulici, kde rodina bydlela. Současně byla v místním kině Nová Scéna Vlast zahájena retrospektiva Vláčilových filmů. Detaily na oficiálních stránkách města nebo v článku na stránkách regionální televize Polar, kde je ke spuštění také videoreportáž na toto téma (byť některé informace z reportáže je třeba brát s rezervou, třeba tu, že Vláčil byl držitel Zlatého lva z Benátek [!]). – Jinou iniciativu s pamětní deskou, tentokrát na domě, kde bydlela Vláčilova rodina při jeho narození, zmiňuje v níže odkazované rozhlasové reportáži představitel města Český Těšín.

    → V den 100. výročí narození Františka Vláčila (19. února 2024, případně v kalendáři blízké dny) vyšlo několik článků, audio neb videoreportáží připomínajících toto výročí. Co jsem na netu zachytil uvádím níže (něco z toho je za paywallem):

  • Marta Pilařová: V Českém Těšíně se před sto lety narodil světově uznávaný filmový režisér František Vláčil. [ČRo Ostrava] >> [audio]
  • Jana Podskalská: Filmový mág František Vláčil byl křehký i plný démonů. Prostě neuchopitelný. [Deník.cz] >>
  • Jiří Peňás: Nepředstavitelný zjev František Vláčil. [Echo24.cz] >> [paywall]
  • Martin Svoboda: Vláčil byl perfekcionista a náš možná největší filmař. Podlehl boji proti celému světu. [Kinobox.cz] >>
  • Vojtěch Rynda: Mág filmové poezie stíhaný vnitřními běsy. [Reflex.cz] >>
  • Klára Stejskalová: Před 100 lety se narodil „básník stříbrného plátna“ František Vláčil. [Český rozhlas] >>
  • Eliška Pilařová: Sto let od narození režiséra Vláčila. Pro film Mág nechal v Mumlavských vodopádech postavit lávku. [Český rozhlas Hradec Králové] >> [u článku odkaz na radioverzi]
  • Jaromír Blažejovský: Uplynulo sto let od narození Františka Vláčila. [Muni.cz] >>
  • Jan Skala: Kromě dramatu točil i propagandu. František Vláčil by dnes oslavil stovku. [Minutovezpravy.cz] >>
  • Milan Valden: Básník i malíř filmového plátna. [H7o.cz] >>

    → Poslední desátou částí dnes končí rozhlasová četba z knihy František Vláčil. Život a dílo (Camera obscura 2018) na stanici Český rozhlas Vltava. Na webové stránce pořadu bude možné si jednotlivé díly přehrát z archivu ještě asi dva až tři týdny (první díl ještě 16 dní a každý další vždy o den déle).

    → Připomínám, že řada Vláčilových filmů je stále k dispozici také na streamovacích službách. Dafilms.cz nabízí šest filmů (MARKETA LAZAROVÁ, ÚDOLÍ VČEL, SKLENĚNÁ OBLAKA, LÉTÁNÍ BEZ VIDU… a HOSPODAŘENÍ ELEKTŘINOU), portál KVIFF.cz k těmto titulům (kromě HOSPODAŘENÍ ELEKTŘINOU) navíc přidává filmy HOLUBICE, ĎÁBLOVA PAST, ADELHEID, DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ a STÍNY HORKÉHO LÉTA.



    → Retrospektiva filmů Františka Vláčila v pražském kině Ponrepo stále pokračuje, v pondělí 26. února bude uveden poslední Vláčilův celovečerní snímek MÁG., v následujících dnech pak Brynychův snímek PĚT Z MILONU (28. 2.), kde se Vláčil objeví v malé roli trampa Franty a především pásmo dokumentů z Vláčilova „mezidobí“ v Krátkém filmu (8. 3.). V opakovaných projekcích budou uvedeny filmy MARKETA LAZAROVÁ (2. 3.) a ADELHEID (11. 3.). Malou perličkou je také uvedení Daňkova historického snímku KRÁLOVSKÝ OMYL (3. 3.), kde se Vláčil také objeví v malém hereckém „štěku“, tento film ale součástí vláčilovské retrospektivy není. Podobně lze k vláčilovské retrospektivě druhotně vztáhnout dokumentární portrét herce Ivana Palúcha ODPOČÍTAVANIE, POSLEDNÝ FILM IVANA PALÚCHA (rež. Martin Palúch, 2022), který Ponrepo uvede v úterý 27. února. (O filmu napsal pro Filmový přehled článek Martin Šrajer.) – Na březen připravilo uvedení některých Vláčilových filmů také kino Central v České Těšíně. Postupně zde diváci budou mít možnost v březnových pondělcích vidět filmy ADELHEID (4. 3.), ÚDOLÍ VČEL (11. 3.), MARKETA LAZAROVÁ (18. 3.) a DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ (25. 3.).

    → V záplavě výročních zpráv tak trochu zaniklo již dříve ohlášené uvedení blu-ray disku s filmem ADELHEID. Jak jsem zmínil ve zprávě ze 4. prosince 2023, vydání bylo ohlášeno na 24. leden a disk je od té doby skutečně vprodeji ve všech e-shopech zaměřených na digitální nosiče s filmy. Ze specifikací disku uvádím zatím jen ty nejzákladnější: český zvuk DTS-HD 2.0, titulky české, anglické a německé, jako bonus snad trailer (zřejmě ten nový, spojený s digitálnímn restaurováním filmu). Víc toho zatím k uvedení není, do příští aktualizace se ale pokusím o disku zjistit víc.



    → Závěrem dvě zprávy, které nejsou tak úplně vláčilovské, ale rozhodně za připomenutí stojí. – Pražská Galerie Portheimka hostí od 21. 2. do 17. 3. výstavu fotografií, jejichž autory jsou čeští filmoví a televizní kameramani. Výstavní soubor tvoří fotografie kameramanů Stanislava Adama, Andreje Barly, Ondřeje Belici, Davida Čálka, Martina Čecha, Vladimíra Douska, Pravoslava Flaka, Vidua Gunaratny, Michala Hájka, Petra Hojdy, Jany Hojdové, Kristiána Hynka, Marka Jíchy, Jiřího Myslíka, Iva Popka, Roberta Richardsona, Jiřího Rolínka, Pavla Rýdla, Daniela Součka, Ivana Šlapety, Richarda Špůra, Jana Vaniše, Ivana Víta, Jiřího Stivína a Martina Votruby. – Obdobného ražení je i druhý tip: fotografie z dílny legendárního kameramana Jaroslava Kučery jsou do 18. 4. k vidění ve zlínské galerii G18. „Výstava navazuje na předešlé projekty o kameramanovi (nejen) české nové vlny Jaroslavu Kučerovi, které vyšly z rozsáhlé a zcela neznámé pozůstalosti, jež obsahuje fotografie, negativy, diapozitivy, rodinné filmy, nikdy nezveřejněné denní práce, zkušební záběry (odhalující i postprodukční úpravy) a jiné filmové materiály na 16 mm a 35 mm pásu,” popisuje Kateřina Svatoňová, spolukurátorka výstavy. – Pozn. na závěr: ze všech výše uvedených jmen s Vláčilem přímo spolupracoval pouze kameraman Ivan Šlapeta (STÍNY HORKÉHO LÉTA); a v období Vláčilova působení v Krátkém filmu měl být Jaroslav Kučera kameramanem Vláčilem připravovaného experimentálního filmu Fajnový odpoledne, k jehož realizaci nakonec nedošlo.


    19. února 2024

    Před 100 lety se narodil František Vláčil
    19. února 1924 – 27. ledna 1999



    12. února 2024

    → Vláčilova retrospektiva v pražském Ponrepu stále pokračuje (program viz samostatná stránka). Rozhovor o ní (i o jiných věcech) poskytl Českému rozhlasu ředitel archivu Michal Bregant (k přehrání zde, včetně zvukové ukázky z Vláčilova armádního filmu MODRÝ DEN). Textová verze podstatné části rozhovoru je vedle výše uvedeného odkazu také na iRozhlas.cz.

    → Od pondělí 12. února začíná na rozhlasové stanici ČRo Vltava repríza desetidílného čtení z mé monografie František Vláčil. Život a dílo (v roce 2018 vydalo nakladatelství Camera obscura). Výběr kapitol z knihy načetl v rámci rozhlasového cyklu Osudy v roce 2020 Michal Przebinda, cyklus připravila Ivana Myšková. Vysílání každého půlhodinového dílu bude probíhat vždy v 11:30 hod. dopoledne, repríza pak vždy přesně o následné půlnoci (tedy z 12. 2. na 13. 2. a tak dále).

    → Česká televize v nadcházejícím týdnu připomene stoleté výročí narození Františka Vláčila třemi pořady. Ve středu 14. 2. uvede ve 22:10 hod. na kanálu ČTart portrét FRANTIŠEK VLÁČIL (rež. Martin Šulík, 2014) z cyklu Zlatá šedesátá II; v sobotu 17. 2. opět na ČTart bude od 21:00 hod. uvedena MARKETA LAZAROVÁ a v předvečer výročí Vláčilova narození, v nedělí 18. 2. na ČT 1 od 14:40 hod. film DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ. Oba celovečerní snímky budou poté dostupné i na službě iVysilani.cz.

    → Pro Revue na portálu Filmový přehled sepsal Martin Šrajer obsáhlejší text o Vláčilově filmu KONCERT NA KONCI LÉTA.

    → Jan Lukeš sepsal Vláčilův výroční medailon pro server Forum24.cz. Článek s názvem Zápas s démony a běsy je ale pro celé přečtení za paywallem.

    → A ještě jednou odkazy na Český rozhlas. Na stanici ČRo Dvojka bude v neděli 18. 2. od 8:04 hod. odvysílán v cyklu Úžasné životy půlhodinový rozhovor s Janem Kačerem, který je veden především o filmu ÚDOLÍ VČEL, o osobnosti Františka Vláčila očima Jana Kačera a o jeho prožívání role Armina. V pořadu zazní také archivní záznamy hlasu samotného Vláčila nebo zvukové ukázky z některých filmů. S Janem Kačerem rozmlouval Tomáš Vrána, který je i autorem zajímavého Kačerova portrétu (viz vlevo, lze zvětšit). – ČRo Vltava chystá další Vláčilovskou připomínku přesně na výroční den, pondělí 19. 2. Pravidelný pořad Akcent by měl být od 16:30 hod. věnován právě životu a dílu Františka Vláčila. Moderátor Saša Michailidis bude vést rozhovor se dvěma hosty: jedním by měla být moje maličkost, druhý „sparingpartner“ mi zatím není znám. – Mimochodem ve stejný den na stejné stanici startuje v 18:30 hod. četba na pokračování z románu Vladislava Vančury Markéta Lazarová. Dvanáctidílná série vznikla v roce 2018, účinkuje Lukáš Hlavica.

    → Velké úpravy a doplňky proběhly na těchto stránkách v oddílu Galerie, plakáty k filmu MARKETA LAZAROVÁ, o drobné přírůstky byly ale doplněny i galerie filmů HOLUBICE, ĎÁBLOVA PAST a DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ. – V případě MARKETY jsem doplnil upřesnění některých rozměrů plakátů a hlavně napojil obrázky druhé nebo dalších stran dobových propagačních letáků a brožury, které v galerii doposud figurovaly jen skrze své titulní strany. Nyní jsou zde k dispozici i kompletní texty v nich obsažené. – U dalších zmíněných galerií byly doplněny nově zjištěné dobové zahraniční programy (HOLUBICE, ĎÁBLOVA PAST), dobová plakátová slepka (HOLUBICE) nebo mně doposud neznámá jiná verze českého plakátu pro DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ.



    → V čase, kdy šlo o aktualitu, mi to uniklo, tak aspoň retrospektivní info: 5. února proběhla v pražském 3Kino Art Pasáž (Vodičkova 30, Praha 1) projekce filmu HOLUBICE jako připomínka Vláčilova stoletého výročí. Zmiňuji to zde hlavně proto, že podle stránek 3kino.cz šlo o projekci z 16mm filmu, technologie, na které vyrostli leckteří filmoví pamětníci a představení tak určitě mělo i pel dobové autenticity.

    → Tvorbu stránek Nostalghia.cz můžete nově podpořit i přísunem libovolného množství kávy přes službu Buy me a coffee! Trvalý odkaz nově k nalezení v horním menu ;-)



    29. ledna 2024

    → Před více než rokem jsem na této stránce přinesl fotografie prvního „neplakátového“ dokumentovaného fragmentu z dobové propagace MARKETY LAZAROVÉ, přívěsku na klíče s emblémem filmu (viz níže 28. 12. 2022). Nyní se mi dostal do ruky druhý exemplář, který mi nezištně nabídl jeden čtenář (viz výše): stejný přívěsek, jen o málo více používaný (odřený) než ten předchozí. (Rozdíl v barvě proti předchozímu je dán jen jiným nasvícením, navíc jsem to nyní fotografoval jen mobilem. Fotografie z roku 2022 má barevné podání přesné.)

    → Na portálu Filmový přehled vyšel článek Martina Pleštila Kořeny osobité řeči v sevřeném formátu: poetika dokumentární tvorby Františka Vláčila zabývající se Vláčilovou dokumentární tvorbou.

    → Od dnešního dne přidal portál KVIFF.tv k dosavadním Vláčilovým filmům přehratelným na těchto stránkách (ĎÁBLOVA PAST, MARKETA LAZAROVÁ, ÚDOLÍ VČEL, ADELHEID, DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, STÍNY HORKÉHO LÉTA) nově snímky SKLENĚNÁ OBLAKA a HOLUBICE.

    → To, že byl otec Františka Vláčila (také František) voják z povolání, který jako tisíce jiných Čechů a Slováků prošel anabázi československých legií v Rusku, se všeobecně ví. Že je autorem knihy Slezský pluk. Stručná kronika 8. čs. střeleckého pluku (1933) také není věc úplně neznámá. Nicméně za nové upozornění stojí, že na stránkách libereckého antikvariátu Avion se tato kniha objevila v nabídce (nyní již prodaná) s originálním podpisem autora – ppl. Vláčila (viz foto). Doplňuji ještě faktografickou poznámku: Vláčilův otec zemřel v lednu 1973 ve věku 81 let.

    → Tvorbu stránek Nostalghia.cz můžete nově podpořit i přísunem libovolného množství kávy přes službu Buy me a coffee! Trvalý odkaz nově k nalezení v horním menu ;-)



    15. ledna 2024

    → Velká retrospektiva filmů Františka Vláčila v pražském kině Ponrepo pokračuje podle stanoveného programu. V tomto týdnu bude uvedeno ÚDOLÍ VČEL (dnes ve 20:30 hod.), ALBERT(středa 17. ledna od 18 hod. za účasti kameramana Šofra!), ADELHEID (středa 17. ledna, 20:30 hod.) a pásmo s výběrem Vláčilových armádních filmů doplněné o na Barrandově natočené PRONÁSLEDOVÁNÍ (pátek 19. ledna od 18 hod.). Programová brožura kina Ponrepo je ve své grafice této retrospektivě přizpůsobena (viz vlevo).

    → Na páteční projekci (12. ledna) prvních Vláčilových filmů natočených v brněnském studiu dokumentárního filmu v letech 1950–1951 byly na úvod puštěny dva několikaminutové snímky, jeden z roku 1965 a druhý (pravděpodobně) z roku 1967. Oba dva souvisí s MARKETOU LAZAROVOU a já osobně jsem je viděl poprvé. Tím prvním je devítiminutová reportáž NOVOROČNÍ POZDRAV ČESKOSLOVENSKÉHO FILMU (1965, 9 min.) v níž herečka Stela Zázvorková provází diváky zákulisím natáčení několika aktuálně rozpracovaných filmů, ať už v ateliérech nebo v exteriérech. Krátké 2–3 minutové exkurzy jsou věnovány natáčení filmů POSLEDNÍ RŮŽE OD CASANOVY, DÁMA NA KOLEJÍCH, FANTOM MORRISVILLU, DÝMKY, LIDÉ Z MARINGOTEK a také MARKETA LAZAROVÁ. Při tomto natáčení zastihli dokumentaristé (rež. Drahomíra Vihanová) Vláčila a jeho štáb v šumavských zasněžených exteriérech, kde se Vláčil pokoušel natáčet záběry s dekorací „temného slunce“, skleněného začerněného kotouče, který se měl ve scéně prvního setkání Mikoláše a Lazara objevit na nebi (což mělo přesně ilustrovat Vančurovu větu z románu: „…jakoby Bůh položil dlaň na své slunce“) a „odstartovat“ tak následnou sekvenci Lazarovy vize. Temné slunce nakonec ve filmu není, nevíme, zda-li se záběr nepovedlo uspokojivě natočit nebo byl vyřazen z jiných důvodů, nicméně tato krátká dochovaná reportáž z natáčení je jeho unikátním pozůstatkem. – Druhým uvedeným krátkým snímkem byla dobová upoutávka na MARKETU LAZAROVOU, která se ovšem liší od těch, které jsem do této doby znal. Doposud mi byly známé dvě upoutávky: jedna v klasickém formátu 1.33:1, druhá v širokoúhlém, obě dvě obsahující víceméně pouze několik záběrů z klášterní scény, neurčitou hudbu (odlišnou od té filmové, zřejmě proto, že v době výroby obou upoutávek ještě nebyla hudba kompletně nahrána) a titulky „uvidíte v našich kinech" a „Marketa Lazarová“. Nově nalezená upoutávka se od těchto dvou liší: je složena z rozmanitých záběrů z celého filmu, obsahuje úryvky z dialogů a také zde už zní Liškova hudba. Celá je v širokoúhlém formátu. Nicméně se nelze zbavit dojmu, že s ní něco „není v pořádku“. Předně neobsahuje žádný titulek s názvem filmu nebo s nějakým pozváním do kina, takže pokud mělo jít o upoutávku, lze ji považovat minimálně za nedodělanou. No a při sledování jsem se také nemohl ubránit dojmu, že některé použité záběry jsou v jiných verzích (jiné klapky), než jaké jsou použité ve filmu. To platí i o slyšených dialozích, u nichž mi v některých případech přišlo, že mají jinou dikci, jakoby šlo o jiné varianty těch, které byly nakonec ve filmu použity. Pro potvrzení (či vyvrácení) bych ale tuto upoutávku musel vidět znovu a podrobněji si vše porovnat.

    → V sobotu 13. ledna ve večerních hodinách zemřela ve věku 85 let herečka Jana Hlaváčová. S Františkem Vláčilem spolupracovala na filmu KONCERT NA KONCI LÉTA (1979) v němž ztvárnila hlavní ženskou roli Josefiny, hraběnky Kounicové. Důvod, proč vlevo připojuji fotografii Jana Hlaváčové z filmu KRÁLOVSKÝ OMYL (r. Oldřich Daněk, 1968) tkví ve snaze připomenout, že v době natáčení Daňkova filmu se s Janou Hlaváčovou počítalo jako s představitelkou hlavní role ve Vláčilově filmu ADELHEID. Srpnové události roku 1968 ale plán výroby filmu zhatily a protože divadlo Janu Hlaváčovou pro upravený a posunutý harmonogram natáčení už neuvolnilo, bylo nutné hlavní roli přeobsadit: tak dostala ve filmu šanci Emma Černá.

    → Na aukčním portálu Aukro se objevila nabídka na koupi několika černobílých fotosek k filmu MARKETA LAZAROVÁ. Fotosky mají design (typ písma) odpovídající fotoskám z roku 1967, nabízené fotografie ale vzbuzují pochybnosti o „dobové autentičnosti“ fotosek. Předně jsou v nabídce popsané jako „digitálně remasterovány“ a navíc ani jedna neodpovídá autentickým dobovým fotoskám, které jsem kdy měl v ruce (a které si lze prohlédnout ve zdejší galerii). Některé z nabízených fotosek navíc obsahují pracovní fotografie z natáčení (Kozlík s mikrofonem; Menšík u ohniště, kde jsou v popředí odložené nějaké kufry a rekvizity), což by normálně bylo nemyslitelné.

    → V uplynulých dnech uvedly některé tuzemské televizní kanály Vláčilovy filmy, ale pokud vím, nikde se zatím jeho letošní 100leté výročí nezmiňovalo. Nemám kapacitu sledovat podrobně každý den programy televizních stanic, a tak zde nedokážu pravidelně upozorňovat na uvádění toho kterého filmu. Každopádně v nadcházejícím týdnu (do 19. ledna) jsem v dostupných televizních programech žádného „Vláčila“ nenašel.

    → Portál KVIFF.tv přidal k dosavadním Vláčilovým filmům přehratelným na tomto portálu (ADELHEID, ÚDOLÍ VČEL, STÍNY HORKÉHO LÉTA a MARKETA LAZAROVÁ) do své nabídky od dnešního dne také snímek DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ.

    → 6. února 2024 uvede Velvyslanectví České republiky v Kodani ve spolupráci s místním Husets Biograf Vláčilův film ADELHEID. Nějakým prapodivným způsobem se ale na webu kina dostala pod název filmu popiska vztahující se k režisérovi Adamu Sedlákovi a jeho poslednímu snímku BANGER (2022). Tak snad nebudou kodaňští diváci šokováni, až se rozsvítí plátno a místo Adama Mišíka se na ně bude z plátna dívat Petr Čepek… (upozornění na chybu jsem zaslal, tak je možné, že v této chvíli již je opravena).


    2. ledna 2024

    → Velká retrospektiva filmů Františka Vláčila v pražském kině Ponrepo začíná už tuto sobotu uvedením MARKETY LAZAROVÉ (6. ledna, 18:00). O programu přehlídky jsem psal v předchozí zprávě z 21.prosince (viz níže).

    → Polský dobový plakát na film STÍNY HORKÉHO LÉTA byl pro mne doposud neznámý (viz vlevo). Vznikl v roce 1978 a jeho autorem je Andrzej Piwoński. Více viz oddíl Galerie.

    → Herec Jan Kačer poskytl Českému rozhlasu půlhodinový vzpomínkový rozhovor o své divadelní a filmové dráze. Rozhovor nazvaný S filmováním jsem dlouho nechtěl mít nic společného se věnuje především práci v divadle a jméno „František Vláčil“ v něm zazní snad jen jednou, ale koho by i přesto zajímal, je k poslechu na webu Českého rozhlasu.

    → Televizní kanál CS film uvádí dnes od 22 hod. Vláčilův snímek STÍN KAPRADINY.


    21. prosince 2023

    → František Vláčil – velká retrospektiva
    Asi před měsícem jsem zde připomínal, že v příštím roce uplyne 100 let od Vláčilova narození (19. února 1924). První, kdo na toto výročí reaguje je pražské kino Ponrepo, které od ledna 2024 připravilo velkou Vláčilovu retrospektivu. (A dozajista půjde o nejrozsáhlejší vláčilovskou retrospektivu vůbec.) Jejím obsahem bude uvedení téměř kompletního souboru Vláčilových filmů, které během své bohaté tvůrčí dráhy natočil nebo se na nich zásadním způsobem podílel. Do programu jsou zařazeny všechny dlouhé i středometrážní hrané snímky, včetně prakticky neuváděného slovenského televizního filmu ALBERT (1985), všechny dokumentární filmy z Vláčilových počátků v brněnském studiu, celá dokumentární tvorba z Krátkého filmu (včetně televizního česko-finského dokumentu VYPRÁVĚJ MI O PRAZE /1973/), výběr z tvorby v armádním filmovém studiu (kromě průřezu instruktážní a dokumentární tvorbou také hraná SKLENĚNÁ OBLAKA /1958/). Do uváděné kolekce byl zařazen i Brynychův povídkový film PĚT Z MILIONU (1958) s Vláčilovou epizodní hereckou účastí. (Studentský snímek POTICHU Jasmina Dizdareviče z roku 1987, v němž má Vláčil hlavní roli, se do přehlídky zřejmě nedostane pro špatný technický stav kopie.) Jako předfilmy budou uvedeny dokumenty V SÍTI ČASU a HLEDÁNÍ, v případě projekce MARKETY LAZAROVÉ je jako předfilm zařazen dobový týdeník s dokumentárními záběry z natáčení filmu (rež. Drahomíra Vihanová, 1965). K některým filmům snad budou připojeny také dobové filmové upoutávky. – Část projekcí bude opatřena úvody – konkrétně půjde o pásmo brněnských dokumentů (12. ledna), pásmo armádního filmu (19. ledna) a projekci filmu DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ (26. ledna), u projekce filmu ALBERT je plánovaná beseda s kameramanem Jaromírem Šofrem. Kompletní program najdete na stránkách kina Ponrepo, kde jsou i anotace jež jsem pro přehlídku připravil převážně z dobových textů a recepcí jednotlivých filmů. Zestručnělý program přehlídky přepisuji i na Nostalghia.cz na samostatné stránce.


    4. prosince 2023

    → Už před několika týdny byla zveřejněna informace, že na leden příštího roku (uváděné datum 24.ledna 2024) se chystá vydání ADELHEID na blu-ray disku spolenosti Bohemia Motion Pictures (více o tom zpráva na Zóně ze 17. listopadu). Přesné specifikace ani potenciální výbava disku zatím zveřejněny nejsou, ale soudí se, že nebudou (kromě vysokého rozlišení u samotného filmu) výrazně přesahovat specifikaci před lety vydaného DVD od stejné společnosti (detaily k jeho specifikaci zde, obsáhlejší recenze pak na DVDFreak). A tak je zatím jedinou jistotu ohlášená cena 399 Kč a finální podoba přebalu, která souzní s řadou českých filmů na blu-ray od tohoto vydavatele.




    → Nevím, jestli jde přímo o plakát, dost dobře to může být jen celostránková reklama v nějakém dobovém časopisu, nicméně i tak jsem tento nový přírůstek do kolekce plakátů k filmu ADELHEID zařadil. – Byla také rozšířena sbírka plakátů k filmu ĎÁBLOVA PAST o nový (již druhý) plakát z Ruska.







    → Francouzská vydání MARKETY LAZAROVÉ a ÚDOLÍ VČEL na blu-ray, o kterých jsem psal před týdnem (viz níže zpráva z 24. listopadu) se dočkala analýzy na DVDFreak. V případě analýzy MARKETY LAZAROVÉ je film na francouzském disku v uspokojivé „kondici“, největším problémem jsou francouzské titulky, které nelze běžně vypnout a podle zjištění DVDFreak to závisí na používaném přehrávači (cituji: „Francouzské titulky lze vypnout jen pokud přehrávač umožní zakázat jejich authoringem nucené zobrazení. Část německy mluvených pasáží titulky překládají také.“). – Stejně tomu je i u ÚDOLÍ VČEL, u kterého přibylo i poměrně unikátní zjištění, že francouzský vydavatel se zřejmě pokusil o nějakou míru digitálních retuší drobných vad v obrazu (škrábance ap.), ale v přepisu byly zjištěné i „úpravy“ obrazových vad v místech původních slepek filmového pásu – proti ostatním dostupným přepisům má francouzský disk vždy v místě před a po slepce vynechané jedno políčko obrazu (!). Tím se sice „odmaže“ obrazová vada slepky, ale v celkové délce filmu to způsobilo jeho zkrácení o více než 2 minuty! Zatím není zřejmé, byly-li tyto úpravy součástí dat dodaných vydavateli nebo jde o jeho vlastní iniciativu. Každopádně jde o zajímavou „metodu“…

    → Jedna z francouzských recenzí vydaného disku s MARKETOU LAZAROVOU označuje film jako „vznešenou fresku“ a mj. o něm uvádí: „Stejně jako u Tarkovského je zřejmé, že Vláčil se nikdy nevydává snadnou cestou, používá různé [dramaturgické] elipsy, flashbacky, detailní záběry tváří, to vše na pozadí širé prázdné krajiny. Jeho obrazy jsou stejně působivé jak u popisu tehdejšího venkovského života, tak u útoku na lesní tvrziště.“ Recenzent (Jean-Charles Lemeunier) také zmiňuje slova Christiana Lucase z doprovodného komentáře k filmu, který „připomíná, že Coppola rozhodl, že Marketa Lazarová je jeden z nejlepších historických filmů všech dob“, a že by bylo „těžké mu dokazovat, že se mýlí“. – Jiná francouzská recenze se pro změnu věnuje blu-ray s ÚDOLÍM VČEL, a to jak samotnému filmu, tak technickému provedení disku. Její autor, James Domb, je samotným filmem uhranutý. „Vždy je složité přistupovat k filmu, kde není znám režisér ani námět. Pokud by vám autor těchto slov měl před spuštěním Údolí včel dát jednu radu, pak se nechte unést příběhem, který je vám vyprávěn, a především nezměrnou krásou obrazů. […] Údolí včel je skutečným filmovým zážitkem, který vyžaduje naprosté zapojení diváka a zarytého cinefila, aby si jedinečnou cestu lépe prožil a byl vizuálně ohromen.“

    → Z Vláčilových filmů bude v nejbližší době v televizním vysílání uvedena jen HOLUBICE na kanálu CSFilm (13. prosince, 14:00).


    24. listopadu 2023

    → V galerii plakátů k filmu ÚDOLÍ VČEL přibyl mně do této chvíle neznámý maďarský plakát z roku 1968. – Současně jsem zrevidoval galerii plakátů k filmu MARKETA LAZAROVÁ, kam byly doplněny některé další dobové fotosky, plakáty a propagační předměty. Úplně na konci stránky pak vznikly nové oddíly moderních plakátů nebo výtvarných děl, která se vztahují k filmu. Většinou jde o propagaci k současným uvedením filmu (po jeho digitalizaci) v různých částech světa, zařazeny jsou ale i plakáty, které tu a tam vzniknou jen jako artová inspirace motivy z filmu (v některých případech je výsledek poměrně bizarní). Byl přidán také oddíl divadelních plakátů.

    → Minule jsem zmiňoval vydání francouzských Blu-ray disků s filmy MARKETA LAZAROVÁ a ÚDOLÍ VČEL (viz níže). Záznamy těchto edic v oddílu Média jsem doplnil o lepší skeny přebalů a bookletů. Podrobnější specifikaci obou disků (především informace o kvalitě přepisu) brzy jistě přinese Zóna nebo DVDFreak.

    → V oddílu Média přibyly odkazy na streamovací platformy nabízející on-line také některé Vláčilovy filmy.

    → Trh audioknih byl v letošním roce rozšířen o Markétu Lazarovou, kterou na CD vydaném společností Tympanum načetla herečka Milena Steinmasslová. Na obalu disku je malý motiv, převzatý z oděvu převorky ve Vláčilově filmu. Detaily k disku viz oddíl Média.




    → V monografii František Vláčil. Život a dílo jsem na s. 222 zmínil divadelní adaptaci románu Markéta Lazarová v brněnském divadle Husa na provázku, která byla v režii Evy Tálské uvedena v roce 1980. Toto ztvárnění je mezi ostatními jevištními adaptacemi (jejich základní soupis je v knize na téže stránce) zvláštní tím, že v úvodu scénáře se přímo odvolává na motivy z Vláčilova filmu: „Na motivy románu Vladislava Vančury a filmu Fr. Vláčila.“ V době práce na divadelní adaptaci se s Vláčilem řešila dokonce i autorská práva. Až nedávno jsem na internetu objevil sérii fotografií, z nichž je patrné, že divadelní režie pojala adaptaci nejen dramaticky, ale i vizuálně.


    13. listopadu 2023

       Po většinu roku 2023 nebyly tyto stránky aktualizovány. Důvody tkví čistě v zaneprázdnění důležitějšími (osobními a pracovními) povinnostmi. Snad se nyní blíží doba, kdy se zde znovu začnou objevovat alespoň ty nejdůležitější informace. Pro začátek jen telegraficky jakési „katalogizační“ ohlédnutí za děním minulých měsíců (s pár aktualitami v závěru):

    → 8. listopadu uvedlo Leokino v rakouském Innsbrucku MARKETU LAZAROVOU jako součást kulturních aktivit Českého centra ve Vídni. Zajímavé je avizované uvedení filmu s anglickými (tedy ne německými) titulky. Projekce měla samostatně vytvořený plakát s méně častým motivem z filmu (viz vlevo). – Od 7. listopadu do 16. prosince uvádí kodaňská Cinematéka mj. malý cyklus filmů Františka Vláčila. Uvedeny budou (v opakovaných projekcích) filmy MARKETA LAZAROVÁ, ÚDOLÍ VČEL a ĎÁBLOVA PAST.
    → Francouzská společnost Artus Films vydala na začátku listopadu blu-ray disky s filmy MARKETA LAZAROVÁ a ÚDOLÍ VČEL. Zatímco u MARKETY jde již o několikeré vydání na tomto typu nosiče, v případě ÚDOLÍ VČEL zde má film svou „modrou“ premiéru. (Nicméně obě vydání jsou „duální“, dvojdisková, obsahují BD i klasické DVD. Přesná specifikace a výbava viz oddíl Média.)
    → Od září až do konce roku 2023 probíhá v prostorách Muzea Mladoboleslavska výstava Markéta Lazarová – Balada z kraje boleslavského, věnovaná literární a filmové podobě námětu a jeho zasazení do boleslavského kraje. Víc o výstavě na samostatných stránkách muzea.
    → 18. dubna zemřel výtvarník Zdeněk Ziegler, který je s Vláčilovou tvorbou spojený především návrhem plakátu k MARKETĚ LAZAROVÉ a z něj vycházející celé řady propagačních materiálů. Pro úplnost připomínám, že Zdeněk Ziegler byl také autorem plakátu k Vláčilovu filmu DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ.

    → V nabídce antikvárního e-shopu Antikvariaty.cz je málokdy vídaná kolekce deseti barevných fotosek z filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA v cenách od 24 do 80 Kč za kus. Jedná se o kolekci, u níž před zahájením distribuce filmu reklamovala ÚPF na Barrandově obrazové podklady (diapozitivy), které se pro tisk fotosek zdály nevhodné pro svůj přílišný kontrast. Barrandov (po poradě s Vláčilem a fotografem Mirvaldem) na to reagoval odpovědí, podle níž jsou fotografie kontrastní tak, aby odpovídaly výtvarnému záměru celého filmu. Přesto byla paralelně zhotovena i druhá kolekce černobílých fotosek z jiných fotografií.

    → V roce 2024 uběhne 100 let od narození Františka Vláčila, a současně 25 let od jeho úmrtí (19. 2. 1924 – 27. 1. 1999). Velkou retrospektivu Vláčilových filmů chystá na první měsíce roku 2024 pražské Ponrepo. Uvidíme, zda si toto výročí připomenou i jiné instituce nebo třeba i některé světové festivaly.

    → MARKETU LAZAROVOU odvysílá v sobotu 18. listopadu televizní kanál CS Film (16:00 hod.).


    27. ledna 2023

    → Dnes uplynulo 24 let od úmrtí Františka Vláčila. Česká televize připomene jeho život a dílo odvysíláním filmu ADELHEID v neděli 29. ledna na programu ČTart (20:15 hod.) a návazně Vláčilova portrétu z cyklu ZLATÁ ŠEDESÁTÁ (21:55 hod.), reprízovaného poté 30. ledna v 1:35 hod. po půlnoci. Pražské kino Ponrepo naprogramovalo na sobotu 28. ledna (19:00) film MARKETA LAZAROVÁ.

    → Ve středu 18. ledna 2023 zemřel ve věku 83 let kameraman Jiří Macák. S Vláčilem spolupracoval od 60. let jako druhý kameraman na jeho filmech ÚDOLÍ VČEL a ADELHEID, později působil jako hlavní kameraman filmů KONCERT NA KONCI LÉTA a MÁG. V roce 1983 pracoval Jiří Macák i na filmu SLAVNOSTI SNĚŽENEK režiséra Jiřího Menzela, kde „měl“ Františka Vláčila tentokrát před kamerou v proslulé epizodní roličce starého myslivce.

    → V pátek 20. ledna 2023 zemřel ve věku 82 let kameraman Jiří Macháně. Jeho celovečerní kameramanskou prvotinou byla SMUTEČNÍ SLAVNOST (1969) režiséra Zdenka Sirového, později výrazně spolupracoval s režisérem Jurajem Herzem. Zde jej zmiňuji především proto, že v publikovaných informacích o jeho úmrtí se objevuje i zmínka o jeho spolupráci s Františkem Vláčilem. To zřejmě vychází z údajů filmové databáze ČSFD.cz, kde je Jiří Macháně uveden jako spolukameraman filmu STÍN KAPRADINY. Většina filmografických zdrojů ale takovou spolupráci nepovrzuje, a na podobný údaj jsem nenarazil ani při práci na knize František Vláčil. Život a dílo. Přesto se pokusím tuto informaci ještě „prolustrovat“. Ať už bude výsledek jakýkoliv, nemění to nic na tom, že Jiří Macháně byl významný kameraman, který svým umem přispěl k velkému účinku a působivosti řady filmových i televizních děl (za mne osobně jsou kameramansky pozoruhodné SMUTEČNÍ SLAVNOST, PANNA A NETVOR a vícero epizod televizního seriálu MAIGRET).

    → Filmový festival mladých v Trutnově, probíhající v letech 1963–1988, patřil k významným filmovým akcím tehdejšího Československa. Z filmů Františka Vláčila se této přehlídky účatnily snímky ADELHEID (v roce 1970) a POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI (v roce 1974). Čvrtstoletou historii festivalu připomene prostřednictvím dobových fotografií a tiskovin nová výstava v trutnovském Muzeu Podkrkonoší (23. 2. – 27. 8. 2023). Upozorňuji na to proto, že na podobných regionálních akcích se mohou objevit doposud málo známé materiály, typicky třeba fotografie místních autorů ap.

    → Z Vláčilových filmů dále uvedou tuzemské televizní stanice v následujících dnech snímky ÚDOLÍ VČEL (CSfilm 31. ledna, 22:00) a PASÁČEK Z DOLINY (CSfilm 4. února, 16:00).


    28. prosince 2022

    →  V knize František Vláčil. Život a dílo jsem na straně 187 psal o marketingové kampani k filmu MARKETA LAZAROVÁ. Vedle obvyklých propagačních předmětů (plakáty, fotosky) plánovala distribuce rozšířit povědomí o filmu také různými upomínkovými předměty, jako měly být nálepky na zápalky, nalepovací obtisky, kapesní zrcátko, náramek s přívěskem s emblémem „Marketa Lazarová“, fotografické záložky do knih aj. Co z toho se nakonec realizovalo přitom není úplně jasné, i když jedna dochovaná dobová nabídka propagačních materiálů inzeruje náhrdelník s medailí, náramek s medailí nebo propagační zrcátko. Fyzicky jsem ale nikdy neměl možnost žádný z těchto předmětů vidět. Až letos na podzim ke mně doputovala ukázka artefaktu, který dokazuje, že propagační kampaň skutečně měla nějaké hmatatelné výstupy. Jedná se o malý kruhový medailon o průměru asi 27 mm, na jehož jedné straně je zobrazen rytíř s mečem a na druhé pak nápis „Marketa Lazarová“ v grafice známé z plakátu. U vrchního okraje je pak malé ouško s otvorem k zavěšení – na řetízek, na klíče ap.



    7. května 2022

    → Sto let od narození herce Miroslava Macháčka připomene Česká televize v nedělních večerech na ČTart trojicí snímků: vedle KRÁLOVSKÉHO OMYLU Oldřicha Daňka (15. května) to budou dva filmy Františka Vláčila – už zítra 8. května bude uvedena ĎÁBLOVA PAST, 22. května pak STÍN KAPRADINY. Oba filmy budou vysílány v HD, u ĎÁBLOVY PASTI tedy bude zajímavé sledovat, zda se bude přepis nějak lišit od nedávno vydaného blu-ray společnosti Second Run.

    → Z „vláčilovsky“ spřízněných osobností se stoleté výročí narození letos připomínalo i u hudebního skladatele Zdeňka Lišky (16. března), obdobně si letos ještě připomeneme 100 let od narození Josefa Kemra (20. června) a kameramana MARKETY LAZAROVÉ Bedřicha Baťky (21. srpna).

    → V čerstvě vydaném prvním letošním čísle čtvrtletníku Film a doba je mj. text Jana Jaroše nazvaný Básník filmového plátna (s. 64–68), který – jak by možná někdo mohl z názvu usuzovat – není o Františku Vláčilovi, ale o francouzském režisérovi Albertu Lamorisseovi, od jehož narození letos uplynulo (13. ledna) 100 let. Článek zde připomínám proto, že Lamorisseho filmy měly ve své době velký vliv na řadu tuzemských filmařů, mezi něž se v rané fázi své tvorby řadil i František Vláčil (především filmem SKLENĚNÁ OBLAKA a částečně také PRONÁSLEDOVÁNÍ a HOLUBICE).


    11. března 2022

    → 19. února uplynulo 98 let od narození Františka Vláčila (19. února 1924 v Českém Těšíně). – Při této příležitosti si dovolím krátkou poznámku. V posledních měsících ke mně po internetu z několika směrů doputovaly zprávy o neúspěšných snahách prosadit v České Těšíně instalaci pamětní desky Františku Vláčilovi. Nevím jde-li o nějakou širší českotěšínskou aktivitu nebo jen o náhodné pokusy jednotlivců, nicméně blížící se 100 leté výročí Vláčilova narození je k podobnému činu více než vhodnou příležitostí.

    → Vlastní recenzi britského blu-ray s filmem ĎÁBLOVA PAST, které na konci února vydala britská společnost Second Run, přináším na samostatné stránce. – Vedle již dříve odkazované Zóny se novému blu-ray detailně věnoval už i proslulý zahraniční DVDBeaver a poněkud méně podrobně pak Slant Magazine a Mondo Digital.

    → K filmu ĎÁBLOVA PAST ještě dvě poznámky: 1. V Galerii filmu na těchto stránkách jsem doplnil dva nové zahraniční plakáty (německý, ruský) z let 1962 a 1963. – 2. Velká část filmu se natáčela v okolí obce Vinařice u Berouna. Na obecních stránkách Vinařic se před časem objevil oddíl Vinařice ve filmu a v něm mj. i pamětnická kronikářská fotografie dvou místních děvčat před kulisou nově postaveného (ještě nespáleného) mlýna v lokalitě bývalého lomu Na Kobyle. Víc detailů k pořízené fotografii zatím neznám.



    → Malý zámeček v Lužci u Podbořan znají milovníci Vláčilových filmů jako dějiště větší části filmu ADELHEID. Jeho neutěšený stav před natáčením museli barrandovští dekoratéři upravit do uspojojivějšího vzhledu, nicméně tehdy běžně zanedbané okolí jim pro natáčení vyhovovalo. Stav po barrandovské „rekonstrukci“ vydržel ještě nějakou dobu, než se na objektu začal opět podepisovat zub času. Když v těchto místech natáčel před rokem 2003 režisér Hejtmánek záběry pro svůj dokument SENTIMENT (2003), byl vzhled objektu opět tristní. (Ve stejné době jsem jej poprvé navštívil i já.) Rekonstrukční práce začaly v areálu až v posledních letech. Stav objektu z doby natáčení (1968) a v jeho současné podobě (2022) dokumentují snímky níže. (Za současnou fotografii děkuji Václavu Dvořákovi.)



    27. ledna 2022

    → Dnes uplynulo 23 let od úmrtí Františka Vláčila (27. ledna 1999). Jako připomínku přikládám jedno z několika dobových oznámení v denním tisku, konkrétně z Lidových novin z 29. ledna 1999.


    → Samostatný článek nazvaný Mapa s Kozlíky, Lazary i Vlkovem věnoval na Zóně Petr Soukup nedávno zveřejněné mapě Vláčil – lokace života a díla (též viz níže aktuality z 10. ledna). K Petrově zmínce o možnosti obohacování mapy o snímky současné podoby lokací jen doplňuji, že aktuálně jsem vložil několik snímků do úplně první sekce týkající se Vláčilova života (v mapě se jedná o body označené žlutě). Vkládání snímků současné podoby lokací natáčení je zatím jen v ryze teoretické úvaze.

    → Rovněž Zóna před několika dny jako první tuzemský zdroj oznámila v článku Modrá ponorná řeka přípravu britského blu-ray s filmem ĎÁBLOVA PAST. Jeho vydání chystá na konec února britská společnost Second Run, což jistě potěší i tuzemské fanoušky, protože disk nebude regionálně nijak omezen pro přehrávání v našem regionu. Hlavní neznámou zatím zůstává, jaký bude přepis, protože jediné doposud vydané české DVD s filmem patří již do digitálního pravěku. V bonusech připravovaného BD by se měl objevit dokument V SÍTI ČASU (1989) od Františka Uldricha a také desetiminutový „famácký“ film TÝDEN ZAČÍNÁ V PÁTEK (1962) od Elmara Klosse (aka Elmara Klose ml., nyní především režiséra dabingu) o malířích velkých filmových billboardů. Jeho souvislost s ĎÁBLOVOU PASTÍ je sice velmi volná, ale kuriozní: ve filmu se totiž objeví i velký billboard na Vláčilův film (viz foto níže, kliknutím lze zvětšit). Za sebe ještě dodávám, že z avizovaného BD vydání filmu mám ohromnou radost, protože v případě Vláčilovy filmografie považuji absenci kvalitního přepisu ĎÁBLOVY PASTI za jeden z největších dluhů, možná až hříchů.


    → Knihu Alice Lovejoy Experimentální dílna. Československá armádní kinematografie 1920–1970 jsem krátce zmiňoval už v prosinci 2021 na titulní stránce Nostalghia.cz. Vláčilovo působení v armádním filmu (ČAF) zde autorka zmiňuje často, především v souvislosti s filmy LÉTÁNÍ BEZ VIDU POMOCÍ SYSTÉMU OSP (1953), MODRÝ DEN (1953) a SKLENĚNÁ OBLAKA (1958), které po formální stránce znamenaly milníky v produkci studia. Zajímavý detail ale autorka uvádí i na s. 23:
    „Občas se studio [míněn ČAF] objevuje na místech, kde bychom ho nečekali: například v povídce německého autora narozeného v Čechách Maxima Billera Když přijde kocour (Wenn der Kater kommt), v níž se zřejmě prolíná Vláčilova kariéra vojenského filmaře s civilní kariérou Alfréda Radoka v příběhu titulní postavy ,otce‘ (Vater–Kater), jehož příjmení zní Radek.“

    → Nakladatelství Galén vydalo v polovině loňského roku knihu Jana Lukeše Vykašlat se na to! Podivuhodný příběh věčného začátečníka Vladimíra Valenty. Jde vlastně o knižní vydání Lukešova rozhovoru s Vladimírem Valentou (1923–2001), scenáristou, producentem a hercem, který se do mysli generací tuzemských diváků zapsal svou rolí přednosty stanice ve filmu OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY spojenou s jadrným výrokem o „inspektorské zahrádce“. Rozhovor byl poprvé publikován na několik pokračování v Divadelních novinách v roce 2004, tři roky po Valentově úmrtí. A proč knihu a jejího protagonistu připomínám na vláčilovských stránkách? Vladimír Valenta je totiž mj. „utajeným“ spoluscenáristou Vláčilova filmu HOLUBICE. Jeho neuvedení v titulcích bylo důsledkem doby, když byl v roce 1949 odsouzen za smyšlené šíření protistátních letáků a ve vězení strávil celkem sedm let (1949–1956). Po svém propuštění se sice ke své profesi pomalu vracel, ale mít jeho jméno v titulcích filmu si tvůrčí skupina, i přes vehementní Vláčilovy intervence, netroufla. (Je vhodné doplnit, že HOLUBICE se dokončovala ještě v atmosféře po banskobystrické konferenci 1959, která na Barrandově „zametla“ s některými lidmi i filmy.) Valenta se tak do titulků nedostal, ale Vláčil se s ním podle Valentových vzpomínek finančně vyrovnal gentlemansky: o svůj honorář za scénář se s Valentou rozdělil soukromě.

    → Televizní kanál CSfilm uvede v pondělí 31. ledna v 18 hod. povídkový snímek VSTUP ZAKÁZÁN, jehož součástí je i Vláčilův barrandovský debut PRONÁSLEDOVÁNÍ.


    10. ledna 2022

    → Jakýmsi „grafickým“ výstupem knihy František Vláčil. Život a dílo by měla být také mapa Vláčil – lokace života a díla na portálu Google Maps. Jak už název napovídá, obsahuje především lokace spojené s natáčením Vláčilových filmů, jak se mi je podařilo zjistit, a v některých případech i ověřit. Modře a fialově vybarvené značky označují lokace natáčení, fialové mají navíc pro názornost napojeny snímky z filmů s komentářem. (Ten je ale spíš pracovní, má formu poznámek nebo krátkých popisů.) Žluté značky označují místa spojená s Vláčilovým životem. Mapu samozřejmě průběžně doplňuji a aktualizuji, za případné náměty k doplnění budu samozřejmě rád. Trvalý odkaz je v oddílu Galerie.

    → Český rozhlas Vltava dnes v 11:30 hod. odvysílá v rámci svého cyklu Osudy 6. část z celkem desetidílných vzpomínek Karla Fuksy Nic není černobílý…, v nichž tento brněnský absolvent FAMU, filmový a televizní režisér, nepřehlédnutelná postava brněnské kulturní scény vzpomíná na svůj život a lidi kolem. Pořad připomínám proto, že ve druhém díle Karel Fuksa několikrát intenzivně (byť faktograficky už méně spolehlivě) vzpomene Františka Vláčila a jeho filmové brněnské počátky. Již odvysílané díly si lze zpětně pustit v rozhlasovém archivu.

    → A k Českému rozhlasu, resp. webovým stránkám Týdeníku Rozhlas ještě dvě krátké poznámky. Revidoval jsem si články k tématu „Vláčil“ za rok 2021 a z těch, na které jsem (tuším) na těchto stránkách neupozorňoval doplňuji rozhovor s hercem Václavem Knopem, který krátce zavzpomíná na natáčení filmu MÁG, v němž hrál Josefa kajetána Tyla; a rozhovor s herečkou Martou Vančurovou, vzpomínající ještě stručněji na STÍNY HORKÉHO LÉTA.

    →  V oddílu Galerie byla doplněna kompletní kolekce dobových fotosek k filmu ADELHEID.

    → Nejbližším v televizi uvedeným Vláčilovým filmem bude v lednu MÁG, který 20. ledna odvysílá televizní kanál CSfilm od 10:15 hod.


    7. září 2021

    → Do oddílu Poznámky k některým motivům z filmů Františka Vláčila jsem přidal obrazově bohatou kapitolu Červený markant věnující se Vláčilově práci s červenými solitéry v obrazové kompozici.

    → Na webové stránce Britských listů vyšel 26. srpna krátký rozhovor, který se mnou o knize František Vláčil. Život a dílo vedla korespondenčně Soňa Svobodová. Pro celý kontext zde musím doplnit, že rozhovor vznikl už na začátku roku 2019, krátce po vydání knihy, a měl původně vyjít v českém exulantském čtvrtletníku Čechoaustralan. Tam se ovšem nikdy neobjevil a já na jeho existenci úplně zapomněl. A protože Čechoaustralan už přes rok nevychází, byl to zřejmě důvod, proč se objevil (ovšem s více než dvouletým zpožděním) v Britských listech.

    → Na aukčním portálu Aukro.cz probíhá do 19. září aukce kolekcí barevných fotosek z filmů STÍNY HORKÉHO LÉTA a KONCERT NA KONCI LÉTA. Především u prvého titulu jde o málo vídanou kolekci Mirvaldových fotografií, která se v takové úplnosti (9 snímků) málokdy vidí. – Tamtéž je ke koupi také unikátní plakátová slepka ĎÁBLOVA PAST.

    → V průběhu léta jsem podnikl již několikerou cestu po lokacích natáčení Vláčilových filmů a tak doufám, že zde brzy budu moci otevřít samostatnou galerii snímků z míst, kde jeho filmy vznikaly.
    yR> ?? 1. července 2021

    → Portál Dafilms.cz aktuálně nabízí v on-line projekcích kolekci František Vláčil: Retrospektiva, v níž zájemci naleznou větší část jeho hrané tvorby (především z první poloviny Vláčilovy tvůrčí dráhy: SKLENĚNÁ OBLAKA, HOLUBICE, ĎÁBLOVA PAST, MARKETA LAZAROVÁ, ÚDOLÍ VČEL, ADELHEID, DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, STÍNY HORKÉHO LÉTA, KONCERT NA KONCI LÉTA, HADÍ JED) a tři dokumenty, dva z období jeho brněnských začátků (HOSPODAŘENÍ ELEKTŘINOU, ÚRAZY ELEKTŘINOU V PRŮMYSLU) a jeden armádní (LÉTÁNÍ BEZ VIDU PODLE SYSTÉMU OSP). Zatímco oba brněnské dokumenty jsou jen běžné instruktážní agitky, v armádním dokumentu stojí určitě za shlédnutí úvodní několikaminutová sekvence na polním letišti, kde se Vláčil s kameramanem Illíkem na poměry instruktážního filmu mimořádně „odvázali“. Retrospektiva je časově plánovaná na měsíce červenec a srpen.

    → U vchodu na pražský hřbitov Na Malvazinkách byl nově instalován tzv. „Poeziomat“, zařízení, z nějž po aktivaci zazní hlasy osobností, které jsou na hřbitově pohřbeny. [viz zpráva z Blesk.cz] V případě Malvazinek to může být Karel Gott, Eva Pilarová, Egon Bondy aj., ale na přístroji mezi jmény osobností nalezneme také jméno Františka Vláčila. Zatím neumím říct, zda-li je tam pro úplnost soupisu osobností na hřbitově pohřbených nebo zda-li se i v jeho případě může z reproduktoru ozývat nějaký proslov…


    9. dubna 2021

    → Na portálu Filmový přehled byl 7. dubna publikován text Terezie Hlaváčkové Osamělost, odsun Němců a křesťanská symbolika: Adelheid a její literární předloha, který se věnuje porovnávání literární předlohy, různých verzí scénáře a výsledného filmu ADELHEID. Autorka se zabývá nejen změnami ve výstavbě děje, ale i proměnami charakterů postav či prostředí.

    → A ještě jednou Filmový přehled: na biografické stránce Františka Vláčila byl do filmografie přidán záznam střihového hudebního filmu BARRANDOVSKÉ NOKTURNO ANEB JAK FILM TANČIL A ZPÍVAL (1984) režisérů Vladimíra Síse a Zdeňka Podskalského. František Vláčil se má ve filmu objevit v nějakém záběru jako divák v publiku.

    → Rozhlasová stanice ČRo 3 – Vltava vysílá v týdnu od 5. do 9. dubna v rámci cyklu Osudy vzpomínky Vojtěcha Kunčíka, od konce 50. let pracovníka filmového zlínských ateliérů na Kudlově (asistent, produkční aj.). Ve 3. dílu se Vojtěch Kunčík dostane ke krátké vzpomínce na skladatele Zdeňka Lišku, ve 4. dílu pak jen velmi krátce zmíní spolupráci na Vláčilově filmu SIRIUS. Záznamy všech dílů je možné si pustit zpětně i ze stránky s pilotním textem Život na filmovém kopci.

    → V oddílu Galerie byla přidána kompletní kolekce fotosek k filmu HADÍ JED.

    → Písecký deník publikoval na svých stránkách článek Podívejte se, kde se odehrával příběh Markety Lazarové u nějž je přiloženo několik fotografií současného stavu tvrze Klokočín, kde se natáčely scény vnitřního areálu tvrze Roháček.

    → V neděli 11. dubna ve 12:00 hod. uvede televizní stanice CSfilm povídkový snímek PĚT Z MILIONU (1959), v jehož poslední povídce PAVUČINA si František Vláčil zahrál roli nazvanou „tramp Franta“, když zde má dokonce i malinkatý dialog s mladou Karlou Chadimovou, pozdější herečkou jeho filmů ĎÁBLOVA PAST a MARKETA LAZAROVÁ.

    → V kolekci audiozáznamů Podcast(y) studia Ypsilon se v únoru objevila asi šestiminutová nahrávka vzpomínky Josefa Kemra na natáčení jedné scény filmu MARKETA LAZAROVÁ.


    22. února 2021

    → V pátek 19. února 2021 uplynulo 97 let od narození Františka Vláčila. Město Český Těšín, kde se Vláčil narodil, letos slaví 100 let své moderní historie (počaté rozdělením na českou a polskou část) a v místním muzeu je k tomuto výročí instalována výstava. Její webová prezentace připomíná i Vláčilovo narození.

    → V oddílu Poznámky k některým motivům z filmů Františka Vláčila přibyla kapitola Úběžná perspektiva.

    → V nejbližší době bude v televizi z Vláčilových filmů uveden jen snímek HADÍ JED (CSfilm, 9.3., 20:00).


    21. prosince 2020

    → Do oddílu Poznámek k některým motivům z filmů Františka Vláčila jsem doplnil článek věnující se scénám příjezdu do dvora ve filmech MARKETA LAZAROVÁ a STÍNY HORKÉHO LÉTA.

    → Před několika týdny se na pulty knihkupectví dostala nová kniha Jiřího Padevěta s názvem Republika (nakl. Host). Žánrově jde o soubor jednostránkových povídek, z nichž každá je sice fikcí (v knize jich je celkem 72, tedy stejně jako let od roku 1918 do roku 1990), ale svým ukotvením do konkrétních historických kontur (místa, události, osobnosti) načrtává obraz dějin vyprávěný ve zdánlivě nevýznamných až banálních mikropříbězích. Na knihu zde upozorňuji proto, že na stranách 68–69 je rok 1948 vyhrazen povídce o Františku Vláčilovi doprovozené i reprodukcí jeho pracovního průkazu z konce 40. let. Z povídky: „[…] Zase se posadil ke stolu a začal kreslit. Uhel skřípal po papíře, nechával za sebou stopu, která pomalu dostávala obrysyvenkovského statku, ale také špinil prsty. Dal si hodně práce se střechou, nakreslil zvlášť skoro každou tašku, uhel vykreslil i zákrut cesty vedoucí do vrat. […]“

    → Do konce roku 2020 se z Vláčilových filmů objeví na televizní obrazovce pouze DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, který odvysílá kanál CSfilm 27. prosince od 20 hod.

    → Do Vláčilovy filmografie jsem doplnil nově zjištěné údaje k dokumentu režiséra Vladimíra Síse NEPŘÍTEL V TÝLU z roku 1949, na němž Vláčil spolupracoval jako asistent (v titulcích neuveden). Kromě doplnění nových jmen došlo k upřesnění jména střihače: místo doposud uvedeného Zdeňka Stehlíka (dle Filmového přehledu 1951, č. 24) zapsána Vlasta Plotěná (uvedena na filmových titulcích). – Byla také aktualizována Bibliografie.


    3. listopadu 2020

    → 31. října uplynulo 100 let od narození Zdeňka Kryzánka (1920–1975), herce, který vynikl mj. i ve filmech Františka Vláčila: ve výrazné roli hejtmana Piva v MARKETĚ LAZAROVÉ a v menší roli pána z Vlkova v ÚDOLÍ VČEL. Vláčil mu dal příležitost i později, jako vypravěče jej slyšíme ve filmech POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI a SIRIUS. Výročí jindřichohradeckého rodáka připomněl jak regionální Deník.cz, tak především dlouholetý správce Kryzánkovy literární pozůstalosti Antonín Kaška, který ve spolupráci s nakladatelstvím AVIK vydal letos v říjnu audioknihu Pověsti z Jindřichova Hradce, jejímž autorem je právě Zdeněk Kryzánek. Na webových stránkách Antonína Kašky si lze přečíst také přepis nedokončeného Kryzánkova životopisu Paměti neposlušného herce.

    → Na serveru Sbazar se objevila nabídka prodeje obrazu (zátiší, zřejmě olejomalba, 58×43 cm), který je signován „Vláčil“. Obraz je podle prodejce „v nálezovém stavu“. Samozřejmě těžko říct, má-li tento obraz něco společného s režisérem Františkem Vláčilem, který se privátně rovněž věnoval výtvarné tvorbě. V jeho případě šlo především o kresby a grafiku, nicméně z jeho juvenilního období se dochovaly i nějaké olejomalby. Je na místě také poznamenat, že Vláčilovým součastníkem byl i malíř a grafik Jiří Vláčil
    (1924–1983, pokud vím, nebyli nijak příbuzní), ovšem autorem obrazu může být i úplně jiný Vláčil… Za případnou pomoc s přesnější identifikací budu rád.

    → Do oddílu galerie jsem doplnil jednu nově získanou propagační fotosku k filmu MARKETA LAZAROVÁ, do kolekce fotosek z roku 1967 (ta jediná, která je na výšku).

    → Z nejbližších televizních uvedení Vláčilových filmů: dnes 3. listopadu na kanálu CS Film ĎÁBLOVA PAST (18:00), 13. listopadu na JOJ Family STÍNY HORKÉHO LÉTA (21:55), reprízované tamtéž 15. listopadu (14:30), 15. listopadu na CS Film ADELHEID (20:00).

    → Je to drobný až bezvýznamný „objev“, nicméně pro úplnost jej uvedu. Ve Vláčilově filmu ADELHEID (1969) si lze v několika záběrech z interiéru Adelheidina pokoje všimnout obrázku na stěně: fotografie malé holčičky sedící na židli. Ve filmu má zřejmě představovat malou Adelheid... V cca o rok později dokončeném filmu PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA (1970, r. Jiří Sequens) je v interiéru ložnice u Zdychynců na stěně pověšený stejný obrázek: identická fotografie ve stejném zarámování, nepochybně tedy součást barrandovského „fundusu“ rekvizit, odkud si jej pro oba filmy vybrali architekti Jindřich Götz, resp. Karel Černý.


    5. října 2020

    → Do oddílu galerie jsem doplnil (zřejmě kompletní) kolekci 25 propagačních fotosek k filmu PASÁČEK Z DOLINY a dvě fotosky k filmu DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ; do oddílu Různé plakát k výstavě Zápasy Františka Vláčila (2008).

    → Na webových stránkách Týdeníku Rozhlas vyšel 29. září medailon spisovatele Vladimíra Körnera s názvem Běda poraženým, hanba vítězům. Příběh Vladimíra Körnera (v tištěné verzi viz Týdeník Rozhlas, 2020, č. 41, s. 16); na stránkách Čro Plus je v audioarchivu rozhovor s Vl. Körnerem nazvaný Jak jsem stal spisovatelem a scenáristou.


    31. srpna 2020

    → V cyklu poznámek k motivům z Vláčilových filmů jsem si tentokrát „posvítil“ na motivy slunečního žáru v několika filmech.

    → Regionální Pražský Deník publikoval v poslední době dva rozhovory, které se částečně dotýkají Františka Vláčila. Prvním jsou vzpomínky Kateřiny Irmanovové Nedalo se tu dýchat… z 16. srpna, v druhém rozhovoru S Vladimírem Körnerem o cenách i vášni pro motorky z 24. srpna je Vláčil jen letmo zmíněn. Oba články jsou zřejmě za paywallem (byť symbolickým), také zatím netuším, mají-li své „zrcadlo“ v tištěném vydání. – Mnohem víc o Vláčilovi hovoří Vladimír Körner v dalším rozhovoru, který vyšel na serveru Novinky.cz.

    → Televizní kanál CSfilm uvede 6. září od 16 hod. ÚDOLÍ VČEL, stanice Film Europe+ pak 8. září od 20:25 hod. film ĎÁBLOVA PAST (repríza 9. září 16:50 hod.). Především u Film Europe+ jsem zvědavý na výsledek, protože tento kanál vysílá výhradně v HD.


    5. srpna 2020

    → V nepravidelném cyklu poznámek k motivům z Vláčilových filmů se tentokrát zastavuji u jednoho konkrétního z filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA. Více viz samostatný text Řeka Léthé.

    → Zítra, 6. srpna, uvede ČT 1 v 11:30 hod. televizní portrét 13. KOMNATA IVANA PALÚCHA (2011), v němž tento slovenský herec vzpomíná mj. i na spolupráci s Františkem Vláčilem.

    → Doplněk ke květnové zprávě avizující udělení Výroční ceny AČFK scenáristovi Vladimíru Körnerovi (viz níže): projekce dvou Vláčilových filmů proběhne v sobotu 8. srpna, ÚDOLÍ VČEL bude uvedeno v 16:30 ve Slováckém divadle, ADELHEID ve 21:00 v kině Hvězda.


    28. května 2020

    → Česká asociace filmových klubů oznámila, že na letošní 46. Letní filmové škole v Uherském Hradišti udělí svou Výroční cenu scenáristovi Vladimíru Körnerovi. Při této příležitosti bude promítnuto šest celovečerních filmů, které podle Körnerových scénářů natočili František Vláčil, Karel Kachyňa, Miloslav Luther, Vladimír Moskalyk či Milan Cieslar.

    → Na recenzním serveru DVDFreak vyšla srovnávací recenze všech DVD vydání filmu Holubice, doplněná o porovnání s verzí vysílanou v televizi a verzí umístěnou na internetu. Z recenze je zřejmé, že při sledování z jakéhokoliv zdroje musí mít divák v zásobě vždy určitou míru tolerance.

    → V internetové verzi moravskoslezského regionálního magazínu Patriot vyšel krátký článek Martina Jirouška Stíny horkého léta využily krásy Štramberka i okolí, vracející se ve stručné rekapitulaci k natáčení filmu v beskydských exteriérech. Jen připomínám, že na stejných stránkách vyšly už dříve „vláčilovské“ texty František Vláčil, slavný rodák z Českého Těšína (2020), Adelheid aneb nenaplněná láska (2020) a Velkofilm Tanková brigáda (2018), z tematicky příbuzných potom malé profily Petra Čepka a Jana Kačera.

    → Internetová filmová databáze IMDb.com při postupné aktualizaci a doplňování údajů nyní rozšířila i doposud stručný záznam dlouhé americké televizní zábavné série CBS Children's Film Festival vysílané v letech 1967–1978. Mezi režiséry jednotlivých epizod (Series Directed by…) se zde pro rok 1976 nově objevil i František Vláčil [!], což je ovšem poněkud matoucí údaj. Obsahem jednotlivých epizod totiž byly především hrané filmy pro děti a mládež z celého světa, které byly uváděny dvěma tehdy populárními loutkovými postavičkami Kukla a Ollie ve spojení s herečkou Fran Allison (odtud název tohoto tehdy populárního tria Kukla, Fran and Ollie; v naší televizi byl podobným typem pořadu Rozmarýnek se Štěpánkou Haničincovou a loutkou Čertíka Bertíka). V epizodě vysílané 25. září 1976 tak trio „průvodců“ Kukla, Fran and Ollie uvedlo projekci Vláčilova filmu SIRIUS, který i podle údajů v našem tisku byl právě v roce 1976 prodán mj. pro televizní uvedení do USA. Vláčil tedy nebyl režisérem epizody, ale filmu, který byl v jejím rámci uveden. (Jinak při prohlížení režisérů lze narazit i na další jména českých tvůrců, jejichž dětské filmy byly v této sérii v různých letech uvedeny – Ota Koval, Karel Kachyňa, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček ad.)

    → Na ruském internetu jsem narazil na nezvykle obsáhlý profil Václava Irmanova (1919–1995), Vláčilova přítele a protagonisty jeho filmů PRONÁSLEDOVÁNÍ, HOLUBICE a VYPRÁVĚJ MI O PRAZE.


    6. května 2020

    → Po letitém ubírání se dílem Františka Vláčila, kdy jsem veškeré jeho filmy zhlédl nesčetněkrát, jsem si vytvořil (snad) zajímavou sbírku postřehů a poznámek k řadě scén, míst, nápadů a motivů, které Vláčil ve svých filmech použil, případně se k nim opakovaně vracel. Nemyslím si, že by šlo o nějaké velké objevy, ale na druhou stranu mi přijde škoda je nějak neutřídit a nevyvěsit na stránkách, které se jeho dílu věnují. V nepravidelném cyklu poznámek k motivům z Vláčilových filmů se tak budu snažit k nim jednou za čas vracet a ze změti rukopisných poznámek vydolovat vždy nějaké zajímavé téma. Nejde mi o detailní analýzu Vláčilovy filmové řeči, vybrané ukázky o ní ale mohou lecos napovědět. Pro první „kapitolu“ jsem vybral motiv dravých ptáků ve Vláčilových filmech.


    1. dubna 2020

    → Chronologie prací na filmu MARKETA LAZAROVÁ byla původně publikována na samostatné facebookové stránce, na níž byly v letech 2015–2017, vždy na den přesně po 50 letech, vyvěšovány zprávy o postupu výroby filmu, jak je zachytila dobová barrandovská produkční dokumentace. Popis dává nahlédnout do procesu natáčení, zákulisí přípravy a výroby a přibližuje různé stránky celého složitého procesu, včetně identické délky práce na filmu (den po dni po 50 letech). Protože prostředí Facebooku je do jisté míry uzavřené a do budoucna jej nelze považovat za trvale dané, byla nyní celá Chronologie výroby MARKETY LAZAROVÉ přenesena na vláčilovské stránky. Zde byly proti facebookové verzi provedeny určité úpravy, byly také opraveny překlepy, doplněna jména, upřesněna data a některé záznamy navíc doplněny o odkazy na dobové texty, případně o poznámky na okraji.


    19. března 2020

    → Drobný postřeh – záběr orlovce říčního v MARKETĚ LAZAROVÉ.


    3. března 2020

    → Stanice Český rozhlas Vltava zahájila včera vysílání desetidílného „seriálu“ čtení z knihy František Vláčil. Život a dílo. Na tomto odkazu bude možné si jednotlivé díly pustit 6 dní po odvysílání (poté až po skončení cyklu v radioarchivu). Více detailů k uvedení cyklu též viz níže aktualizace z 19. února. V 10. čísle Týdeníku Rozhlas (24. 2.) vyšel k tomuto tématu článek Ivany Myškové Příběhy filmových básní Františka Vláčila, který je k dispozici také on-line.

    → Tuzemský recenzentský portál DVDFreak zásadně doplnil a rozšířil svou recenzní stránku k filmu MARKETA LAZAROVÁ o analýzy blu-ray disků od Criterion Collection (2013) a Bildstörung (2017). Z tradičního porovnávání obrazových framů digitálních nosičů od jiných vydavatelů vyjímám tuto část komentáře:
    „Části restaurované Criterionem jsou nejen světlejší, ale též méně ostré. Zdá se, že pracovníci CC upřednostnili spíše technicistní přístup k podání obrazu před jeho filmovou logikou a svým zásahem částečně stírají rozdíl mezi obrazovým podáním zešeřelých večerních a denních scén;“
    Za originální nález, i když při praktické projekci naprosto nepostřehnutelný, lze označit objev chybějícího políčka (frame) u českého vydání:
    „Jak dokládá recenze německého disku [...], je přebývající snímek hejtmana Piva, za nímž následuje střih na mezititulek, společný jak vydání CC, tak vydání od Bildstörungu. Musí se tedy nacházet i na podkladech dodaných oběma firmám z NFA. Otázkou tedy není, jak se dostal na německé a americké disky, ale proč schází na disku českém!“

    → Do galerií plakátů a propagačních tisků k filmům Františka Vláčila přibyla obsáhlá kolekce propagačních fotosek (černobílé i barevné!) k filmu KONCERT NA KONCI LÉTA a po jednotlivých kusech byly doplněny fotosky k filmům STÍNY HORKÉHO LÉTA a ÚDOLÍ VČEL. Do galerie filmu MARKETA LAZAROVÁ byly doplněny skeny prvních tří stran programové brožury Filmový festival pracujících – zima ’84, kde byla MARKETA LAZAROVÁ uvedena v obnovené premiéře (jako nedeklarovaná pocta Vláčilovi k jeho tehdejším 60. narozeninám).




    → 23. a 24. února jsem přes diskusní fórum a stránky Zóny rozšířil žádost o případné poskytnutí originálních kazet VHS s Vláčilovými filmy. Zatím se mi touto cestou podařilo dostat k filmům MARKETA LAZAROVÁ a ADELHEID. Pokud má někdo povědomí i o jiných originálních vláčilovských VHS, může se mi ozvat emailem.

    → Větším textem s názvem Dvě cesty k filmové nesmrtelnosti připomněl 19. února Martin Kovář na serveru Info.cz výročí narození Fratiška Vláčila (19. 2.) a současně i „sousední“ výroční datum (18. 2.) narození Miloše Formana.

    → Když účinkoval v roce 1977 v roli Baranova syna Lukáše ve Vláčilově filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA, bylo mu 11 let. Dnes je to špičkový český specialista na plicní chirurgii... Rozhovor s Robertem Lischkem (výhradně o lékařské tematice) na stránkách DVTV.


    19. února 2020

    → Dnes uplynulo 96 let od narození Františka Vláčila (19. února 1924) v Českém Těšíně, i když na svět přišel vlastně v polské části města, kde byla tehdy jediná funkční porodnice. Podle Lidových novin z 19. února 1924 bylo u nás počasí na únor nezvykle teplé, s teplotami kol. 6–8 stupňů, nad většinou území bylo zataženo, v Brně dokonce vlétl do jednoho bytu otevřeným oknem motýl...

    → Kniha František Vláčil. Život a dílo, vydaná v roce 2018 nakl. Camera obscura, se od počátku března objeví ve vysílání Českého rozhlasu Vltava jako četba na pokračování. Vydavatel knihy pan Miloš Fryš dojednal s dramaturgií stanice cyklus deseti cca půlhodinových dílů, který v rámci tradičního „vltavského“ pořadu Osudy přinese výběr z kapitol celé knihy. V režii Petra Mančala bude pasáže z knihy číst Michal Przebinda, dramaturgii projektu má Vladimíra Bezdíčková, na výběru pasáží pro četbu pracovala Ivana Myšková. Do jednotlivých dílů budou navíc zakomponovány části rozhlasového rozhovoru s Františkem Vláčilem z roku 1968, tedy ze záznamu, který od dob svého prvního odvysílání (leden 1968) už ležel asi jen a jen v archivu a tak jej dnes prakticky nikdo nezná. Protože se rozhovor týká pouze MARKETY LAZAROVÉ, případně Vláčilova obecnějšího pohledu na historická témata, byly z něj pro Osudy použity jen fragmenty. Přesto věřím, že pro posluchače atraktivní i tak. Vysílání prvního dílu je naplánováno na pondělí 2. března od 11:30 hod. a poté každý další všední den ve stejnou hodinu. Repríza každého dílu proběhne vždy o následující půlnoci. Po skončení cyklu by měly být všechny díly k dispozici v radioarchivu. Kdo se tedy zatím neodvážil pustit do četby mnohasetstránkové knihy, má zde možnost si poslechnout její jakousi „instantní verzi“ ;-) Spolupracovnice projektu Ivana Myšková k tomu pro 10. číslo Týdeníku Rozhlas napsala: „Vzhledem k rozsahu monografie bylo nutné vynechat především detailní údaje o rozpočtech, komentáře k hereckému obsazení, či citace domácí a zahraniční kritiky. Klíčové ohlasy jsou však i v našich Osudech zachovány. Ve výsledku jde ale spíše o ‚příběhy Vláčilových filmů‘ než o ‚rozhlasové memoáry‘...“ Zařazení četby z vláčilovské monografie je v tomto cyklu výjimečné, protože Osudy jsou komponovány spíše jako autentické vzpomínky žijících osobností. Jako autor knihy proto chci ČRo Vltava za realizaci poděkovat a mohu jen doufat, že desetidílný seriál zaujme provedením i obsahem.


    15. února 2020

    → Na nedávné kinoprojekci digitalizované ADELHEID jsem byl překvapen, že během filmu se v pasážích s německy mluvenými monology a dialogy objevovaly české titulky, které jinak v těchto místech u filmu nikdy nebývaly. (Přitom v loňském roce, na jiné kinoprojekci stejného přepisu, promítaného pomocí DCI, jsem tyto titulky nezaznamenal.) Zdálo se tak, že NFA vybavil digitalizovaný film možností si tyto titulky zapnout/vypnout. Zkoumal jsem (s pomocí DVDFreak), jak je na tom v tomto směru DVD vydané u nás v roce 2017 společností Bohemia Motion Picture (BMP), zatím jediný digitální nosič s restaurovanou verzí filmu, a i zde jsme došli k překvapivému zjištění: dle specifikací jsou na disku dvě volitelné titulkové sady (česká pro neslyšící, anglická), ale pokud si nevyberete ani jednu, a film si pustíte bez titulků, stejně se vám u německy mluvených pasáží zobrazí implicitně nastavené české titulky s překladem německých dialogů. Nelze je nijak zapnout/vypnout přes menu (protože tam nejsou vůbec uvedeny), ale mělo by jít je vypnout přes menu přehrávače během projekce. Po konzultaci celé věci s NFA, kde mi potvrdili, že žádné podobné titulky k podkladům pro DVD nedávali, to vypadá, že jejich zařazení na disk je iniciativou vydavatele DVD, tedy společnosti BMP. Možná se to zdá jako detail nebo hloupost, ale přijde mi dobré o tom vědět, protože mě osobně tyto „vnucené“ titulky ruší. Navíc si říkám, jestli takové „řešení“ nejde tak trochu proti duchu záměru tvůrců, kterým bylo titulky do filmu v těchto místech nedávat (obdobně jako u MARKETY LAZAROVÉ).

    → K digitálním přepisům ještě jedna krátká zpráva: na DVDFreak se připravuje recenze německého Blu-ray s MARKETOU LAZAROVOU (vyd. Bildstörung 2017). Podle prvních zpráv je obraz na tomto disku mimořádně kvalitní, proti oběma předchozím vydáním (NFA, Criterion) je v něm více zachováno filmové zrno a velmi se blíží skutečné projekci z filmového pásu. Měl by to být důsledek vyššího datového toku, který je na tomto disku nastaven. Potvrdili mi to i v NFA, kde jsem se dozvěděl, že německý vydavatel použil vyšší datový tok (až 38 Mb/s) oproti nižšímu 27.8 Mb/s u českého vydání. Tím došlo ke snížení komprese, čehož přímým důsledkem je zřetelnější zrno. Na druhou stranu tím ale mělo dojít k nedodržení technického standardu, podle nějž by měl maximální možný datový tok být 36 Mb/s, aby byl disk přehratelný i ve starších přehráváčích. Datový tok u českého vydání (2012) byl tedy mj. také kompromisem mezi kvalitou a kompatibilitou s tehdejšími přehráváči. Více brzy na DVDFreak, základní informace o disku viz stránka BD/DVD/CD.

    → K dnešku několik drobnějších doplnění: v galerii plakátů k MARKETĚ LAZAROVÉ nově zařazen kuriozní plakát k filmu z FFP 1967, dále německý plakát z roku 2016 a několik fotosek z let 1967 a 1984; v soupisu digitálních nosičů byly nově vytvořeny záznamy německého Blu-ray s MARKETOU LAZAROVOU a českých DVD s filmy ADELHEID a ÚDOLÍ VČEL (obojí od BMP) a současně doplněny a upřesněny údaje k řadě dalších disků; tamtéž nově vytvořen záznam vydaného zvukového 2 CD s nahrávkou živého provedení Liškovy partitury k MARKETĚ LAZAROVÉ; informace o některých vydaných DVD a Blu-ray s papírovými booklety doplněny o popis obsahu bookletů, o totéž doplněna Bibliografie.

    → Na konci roku 2018 odvysílal Český rozhlas Vltava ve svém cyklu Osudy pětidílné vzpomínky Magdy Vášáryové na její život a profesní dráhu. V prvním díle protagonistka mj. vzpomíná na natáčení MARKETY LAZAROVÉ. Záznamy vzpomínek si lze pustit na webové stránce ČRo Vltava.

    → Nejbližší uvedení Vláčilových filmů: Chebské Kino Art uvede 19. února od 19 hod. film ADELHEID; v předvečer výročí narození Františka Vláčila odvysílá televizní kanál CSfilm 23. února od 20 hod. film DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ.


    9. února 2020

    → V pondělí 10. února kol. 7:30 ráno bude ve vysílání Českého rozhlasu Dvojka hovořit v pořadu Ranní Dvojka spisovatel Vladimír Körner o své novele Adelheid, předloze stejnojmenného Vláčilova filmu. Jeho vystoupení souvisí s aktuálním vydáním audioknihy Adelheid, kterou zpracovalo audioknižní vydavatelství Tympanum v interpretaci Igora Bareše. Křest audioknihy proběhne ve středu 13. února 2020 v baru Behind the Curtain na Žižkově (Štítného 710, Praha 3) od 17 hod.

    → Ve dnech 5.–7. února proběhla ve slovenských Nových Zámcích minipřehlídka filmů Františka Vláčila (ADELHEID, STÍNY HORKÉHO LÉTA, MARKETA LAZAROVÁ) s názvem Cesta do hlbín Vláčilovej duše (detaily viz níže zpráva z 3. února 2020). Vedle projekcí měli návštěvníci možnost vyslechnout dvě přednášky Vladimíra Suchánka a prezentaci knihy František Vláčil. Život a dílo. Z pozvaných hereckých hostů se pro nemoc omluvil Juraj Kukura, besedování s paní Magdou Vášáryovou bylo ale velmi zajímavé a intenzivní. Své vzpomínky na natáčení MARKETY LAZAROVÉ, i obecně na svou práci ve filmu 60. a 70. let, zakončila proslovem, který byl odměněn potleskem všech přítomných (jde o volný přepis, ne o citaci):
    Každý rok vzniká spousta filmů, ale i ty, které mohou být nějak zajímavé, oslovují jen v čase svého uvedení. Pokud nemají myšlenkový přesah, skončí zapomenuty. [...] Na čem skutečne záleží je to, co nás přesahuje. Co k životu, práci a tvořivosti přidávame (nebo nepřidáváme), aby náš svět byl lidštější, duchovnější a spravedlivější. To jediné zůstává a má šanci se k nám vrátit v podobě skutečného smyslu bytí a lásky. I o tom jsou filmy Františka Vláčila. Proto se k nim můžeme vracet i po desetiletích.
    K tomu bych ještě připojil prozaičtější popis jedné vzpomínky Magdy Vášáryové, datované do roku 1980. Přijela tehdy do USA na pozvání režiséra Alana Pakuly, který velmi stál o její obsazení do hlavní role připravovaného filmu SOFIINA VOLBA. Jednou z věcí v programu byla návštěva proslulé San Francisco Cinematheque, kde ji provázel F. F. Coppola. Když vstoupili do velké vstupní haly, spatřila na stěně svou ohromnou fotografii z MARKETY LAZAROVÉ. Zeptala se Coppoly co to tam dělá, jestli to dělali kvůli ní nebo co? A Coppola jí odpověděl: „Ne, to tady máme pořád. To je přece jeden z nejlepších historických filmů všech dob.“


    → Na konci ledna odvysílala Česká televize další díl svého cyklu 13. komnata, tentokrát o herci Juraji Kukurovi. V dokumentu je zařazena také krátká ukázka z Vláčilova filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA.


    4. února 2020

    → Knihu František Vláčil. Život a dílo je od začátku února možné koupit za sníženou cenu 390 Kč. Cena platí pro síť prodejen Kosmas, u jiných prodejců a na internetu se její výše může lišit. Podle sdělení vydavatele (Miloš Fryš, nakl. Camera obscura) je snížení ceny konečné.

    → Do oddílu Galerie bylo přidáno několik skenů propagačních fotosek k pozdním Vláčilovým filmům STÍN KAPRADINY a MÁG.

    → O tom, že Herzův snímek SPALOVAČ MRTVOL (1969) vydá v dubnu na Blu-ray (a samozřejmě na DVD) prestižní zahraniční vydavatel Criterion Collection, se ví už delší dobu. Málo se ale zmiňovalo, že mezi bonusy na disku (kde bude mj. i Herzův krátkometrážní film SBĚRNÉ SUROVOSTI /1965/) bude také skoro hodinový dokument Pavla Klusáka HUDBA ZDENĚK LIŠKA (2017), přibližující pestrost a originalitu Liškovy tvorby pro různé tvůrce, od Herze přes Švankmajera, Karla Zemana, Chytilovou, Kachyňu, „majora Zemana“ až třeba právě pro Vláčila. (Celou specifikaci criterionského disku najdete ZDE.) Spolupráce Vláčil – Liška se v dokumentu připomíná ukázkou z MARKETY LAZAROVÉ, podle režiséra Pavla Klusáka se do stopáže už nevešla alespoň zmínka o ÚDOLÍ VČEL. Film premiérovala na televizních obrazovkách Česká televize v říjnu 2017, na jejichž stránkách si lze také pustit krátký rozhovor s Pavlem Klusákem.

    → Už staršího data (duben 2019) je rozhovor Aleše Dospivy pro Deník.cz, odkazuji zde na něj hlavně z evidenčních důvodů. V rozhovoru Od Markety Lazarové až ke Třem veteránům Dospiva vzpomíná na své dva „kmenové“ režiséry – Oldřicha Lipského a Františka Vláčila, u jejichž filmů působil od 60. let jako pomocný režisér.


    3. února 2020

    → Ve dnech 5. – 7. února proběhne v kině Mier ve slovenských Nových Zámcích minipřehlídka filmů Františka Vláčila s názvem Cesta do hlbín Vláčilovej duše (facebooková prezentace ZDE, případně webová ZDE). Postupně budou uvedeny snímky ADELHEID, STÍNY HORKÉHO LÉTA a MARKETA LAZAROVÁ. Všechny projekce uvede Vladimír Suchánek, který bude moderovat také dvě samostatné besedy, 5. února s Jurajem Kukurou a 6. února s Magdou Vášáryovou. V rámci akce proběhne také prezentace knihy František Vláčil. Život a dílo (Camera obscura 2018).

    → Stránky o Františku Vláčilovi byly k dnešnímu dni spuštěny v nové podobě. Nejde jen o nový „úsporný“ vzhled, korespondující s proměnou základního portálu Nostalghia.cz. (O tom více v samostatné zprávě.) Především došlo k podstatným úpravám obsahu, který byl někde zcela zásadně aktualizován – zejména vytvořena úplná Filmografie a nově obsáhlá Bibliografie s několika tisíci záznamy –, obojí výsledek několikaleté práce, vlastně od počátku těchto stránek. V jiných oddílech byl obsah lehce rozšířen nebo naopak redukován (Galerie, nový oddíl Knihy) a celkově zpřehledněn (lepší rozčlenění oddílu s texty a články). Došlo také k likvidaci doposud samostatných stránek o filmu MARKETA LAZAROVÁ (původně na adrese nostalghia.cz/marketa), historicky vlastně prvních „nostalgických“ stránek (od roku 2001), jejichž obsah byl ale od roku 2005, kdy byly spuštěny stránky o Františku Vláčilovi, neaktualizován a tak trochu opomíjen. Z drtivé většiny byly integrovány do vláčilovských stránek a to, co zbylo (historie aktualit), se ocitlo na samostatné „archivační“ stránce.

    → Webový portál Krajské listy publikoval 4. ledna ve své jihočeské sekci článek Scény z Vláčilova legendárního filmu Dým bramborové natě byste už nepoznali, kde přináší fotogalerii současné podoby některých lokací, kde se natáčel film DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ.


    [2005] [2006] [2007] [2008–2019] [2020–2024]

    [Archiv aktualit zrušených stránek o filmu MARKETA LAZAROVÁ]



    • * * *
    TOPlist


    © 2005-2024 Nostalghia.cz
    © 2005-2024 Petr Gajdošík

    [Facebook] [Twitter]